Miliarda není malý peníz, i když jako výsledek za celý měsíc to žádná velká suma není. Tu miliardu přinesli lidé do fondů peněžního trhu, ovšem co to je platné, když si 800 milionů ze zajištěných naopak zase odnesli. A protože ani dluhopisové ani smíšené fondy nehrají prakticky žádnou roli, snad nejvíc potěší 200 milionů do akciových fondů.
Zřejmě se již zcela „unormálnil“ nejen vývoj fondů peněžního trhu, navíc se postupně vrací zpět i důvěra k nim. Sám ISČS Sporoinvest získal za měsíc přes 400 milionů korun a velikostí opět roste k 27 miliardám. Rok se s rokem sešel a průšvih historické islandské anomálie bude snad brzo zapomenut úplně. Přesto vzpomínka zůstává, ovšem až nyní jsem například zjistil, že ISČS a její mateřská Česká spořitelna dala začátkem roku veřejný příslib, který zaručoval klientům letošní výnos ISČS Sporoinvestu 2,5 %. Nevzpomínám si dokonce ani, že bych se o tom dozvěděl v médiích. Možná byl zasílán poštou, a protože jsem podílníkem jiného fondu stáje, tak mi nepřišel. Zdá se ovšem, že ani tento příslib bohužel příliš „nezafungoval“, protože 6 miliard z něj ještě i začátkem roku vzalo do zaječích. Problém možná tkvěl v tom, že příslib neobsahoval pravou „garanci“, ale jen případné odpuštění poplatků.
Tak či onak, tento výkonnostní cíl je nejen splněn, ale výnos bude zřejmě ještě vyšší – k 27. listopadu dosahuje od začátku roku 3,25 %. Snížení durace tohoto našeho největšího fondu bylo totiž vyváženo podílem krátkých korporátních dluhopisů. A o tom, jak „zazářily“ právě korporátní dluhopisy, se můžeme přesvědčit na výkonu fondů na ně zaměřených, které od začátku letošního roku vydělaly 40 i 50 %.
Tradiční dluhopisové fondy zaměřené na státní dluhopisy si o takových výnosech mohou nechat jen zdát, přesto od letošního srpna došlo i u státních bondů k citelnému poklesu výnosů (= růstu jejich cen), což fondům pomohlo až o 7 % za poslední půlrok. Ještě víc, skoro 9 %, tam ukazuje třeba ISČS Trendbond, navíc hlavní portfoliomanažer Štěpán Mikolášek upozorňuje na značný potenciál polského zlotého, který je podhodnocen ještě víc než současný kurz koruny, což by roční výkonnosti mělo pomoci překonat 5 %.
Poněkud rychle opadají i obavy z převisu nabídky státních dluhopisů plynoucí z nutnosti obsluhy obrovských rozpočtových schodků. Zájem trhu je totiž také velký, a tak se zřejmě projeví jen tlakem na určitý růst výnosů dluhopisů s delší dobou splatnosti. Tam přece jen vládne inflační nejistota, a výnosové křivky tak budou zřejmě strmější.
REKLAMA
Pozor ovšem na možné další lokální „průšvihy“, například spekulace o možném defaultu Ukrajiny jistě nejsou poslední. A přestože i relativně okrajové problémy mohou nálady na trzích hodně znervóznit.
To jsme ostatně viděli na akciových trzích, kdy kauza Dubai opět rozvířila již se uklidňující sentiment. U nás jsou však akciové fondy Dubai nedubai jedinými letošními vítězi! Nejenže získaly 2 miliardy korun, že ani v jednom měsíci nepadly do odkupů, ale budou letos jedinými fondy s kladnými prodeji, i kdyby šejkové vyrazili žebrotou! Arábie nám sice dala číslice i Algebru, ale nakolik umějí počítat, zůstává otázkou.
U nás jsme měli naše vlastní kauzičky – spíš pomluvy a špinavé prádlo. Tykač sice nepláče (na rozdíl od drobných akcionářů – pamatujete?), ale žaluje na ČEZ, že nestojí o jeho uhlí (tedy spíš o jeho cenu), a ČEZ chce Počerady přestavět na plyn. A že by FBI měla starosti s privatizací bank, koupených Erste? To je zřejmě klasický hoax – kdopak ho asi vypustil? Efekt interesantní: kdo neskočil na upisovací špek, nakoupil v klidu těsně nad 700 korunami.
Růstovou trajektorii akciových trhů předvídá nejen analýza ISČS vycházející hlavně z růstu ziskovosti firem, ale i nový nástroj „akcioměr“ Pavla Kohouta. Jistota je jen ta jediná, leč potenciál 20 až 30 % je otevřený. Zimní spánek také již začal (všichni mají vyděláno), ovšem leden prý podezřele růstem přímo „smrdí“.
