Nadstandardní úročení depozitních účtů: Signál změn na bankovním trhu?

Internetová mBank při svém vstupu na český bankovní trh avizovala, že jejím cílem je rozhýbat tuzemský finanční trh a vyprovokovat snížení poplatků souvisejících se správou běžných účtů. To také udělala a na konci listopadu loňského roku přišla s nabídkou depozitních účtů, u nichž většina služeb včetně vedení a internetového bankovnictví je poskytována zdarma a zároveň spořivým klientům vyšla vstříc zvýšenou úrokovou sazbu ve výši 3 % p. a. na svém novém spořícím účtu.

Tou dobou sice již na trhu existovala celá řada zvýhodněných spořících účtů. ING měla již několik let ve své nabídce bezpoplatkové ING konto s úrokovou sazbou v té době ve výši 2,25 % p. a. Za určitých podmínek nabízela vyšší úrok (2,5 %) Česká spořitelna a Citibank, nicméně novinka mBank s výrazným přispěním aktuální situace na mezibankovním trhu a ve spojitosti s růstem základních úrokových sazeb spustila lavinu, kterou klienti českých bank dlouho nezažili.

GE Money Bank se snažila oslovit klienty nabídku účtu pravidelného spoření s ročním úrokem 2,4 % p.a., který však umožňuje klientům disponovat s prostředky pouze v tzv. realizačním období. ING oznámila krátce po sobě navýšení úrokových sazeb na svém vlajkovém ING kontu nejprve na 2,5 % a později na 3 % p. a.

Ještě dále šla svou nabídkou BAWAG Bank, která stejně jako mBank a ING nabízí účet včetně internetového bankovnictví a dalších základních služeb bez poplatku a která postupně navýšila zhodnocení na svém spořícím účtu z původních 3% p. a. na současných, marketingově zajímavých, 3,33 % p. a. Na což reagovala mBank navýšením úrokové míry na sympatických 3,5 % p.a.

Pozitivní náladu ovšem negativně ovlivňují především Českým statistickým úřadem zveřejněná data týkající se listopadové a zejména prosincové inflace, která dosáhla od roku 2001 rekordní výše 5,4 %. I přesto (nebo právě proto), že se jedná o skokové zvýšení související především s vládními reformními kroky a zvýšením nižší sazby DPH, je patrné, že krátkodobě ani úrok ve výši 5 % p.a. nezabrání ztrátě hodnoty uložených prostředků.

^REKLAMA

Nicméně ze střednědobého hlediska by se podle analytiků a také včerejšího vyjádření guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy měla úroveň inflace vrátit do stabilního koridoru cílené inflace na úrovni loňských 2,8 %.

Pokud tedy banky udrží stávající poplatkové a úrokové podmínky depozitních účtů, či je dokonce ještě vylepší, což je také možná varianta v souvislosti s široce očekávaným navýšením úrokových sazeb ČNB v únoru tohoto roku, mohou se tyto účty velmi rychle stát alternativou doposud standardně používaných prostředků pro uložení tzv. krátkých a středně krátkých peněz.

Roční úrok ve výši 3 % významně konkuruje podmínkám družstevních záložen, které začaly být, po době strávené v očistné karanténě opět zajímavou alternativou pro spořivé klienty znechucené sazebníky bank. Jedna z největších kampeliček, Fio, družstevní záložna, například nabízí dlouhodobě roční úrok na týdenním termínovaném vkladu v rozmezí od 2 – 3 % v závislosti na výši vkladu.

Nadstandardně nastavené zhodnocení v podstatě plně likvidních prostředků, uložených na depozitním bankovním účtu, který je ze zákona pojištěn do výše 90 % maximálně tedy ekvivalentu 25 000 euro, významně konkuruje dokonce i konzervativním způsobům uložení prostředků ve formě fondů peněžního trhu.


V souvislosti s tímto porovnáním je na druhou stranu potřeba zmínit výhodu fondů kolektivního investování, jejichž výnosy na rozdíl od depozitních účtů nepodléhají po uplynutí půlročního daňového testu zdanění 15% sazbou daně z příjmu. A skutečnost, že podle některých investičních odborníků by výnosy fondů peněžních trhů měly v příštím roce dosáhnout zhodnocení od 3,5 % do 4 %.

^REKLAMA

Ať tak nebo tak, klienti mohou být spokojení. Pro krátkodobé uložení prostředků se jim v současnosti nabízí několik variant a není lepšího důkazu, že se bankovní trh ubírá správným směrem než skutečnost, že klienti českých bank, kteří se vyznačují nebývale konzervativním přístupem a permanentní nespokojeností s šíří a cenou služeb svých bank, začínají konečně vážně uvažovat o změně své finanční instituce, případně si již "na zkoušku" souběžně nový účet otevřeli.