Kdy se začnou telefonáty finančních poradců nahrávat?
Do Senátu právě teď míří novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která by měla přinést povinnost nahrávat všechny telefonické hovory mezi finančními poradci a jejich klienty. Novelu schválila Poslanecká sněmovna a tento týden by o ní měl hlasovat Senát.
Novela navazuje na legislativu EU, která upravuje obchodování s cennými papíry a uveřejnění nabídky při obchodování na regulovaném trhu. Konkrétně jde o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017.
Novela upravuje několik českých zákonů tak, aby se odstranila duplicita s evropským acquis communautaire, a dále reaguje na nedostatky v českém právu týkající se finančního trhu. Také si přečtěte: Proč vznikla tato novela?
Co novela přináší
Proti novele a především proti povinnosti nahrávat hovory s klienty se ohradili jak finanční zprostředkovatelé, tak například Úřad pro ochranu osobních údajů, který varoval, že česká úprava toho reguluje víc, než je třeba. A to vlastně zbytečně.
Evropská úprava přinesla nahrávání hovorů, ve kterých je uzavírán obchod. Zatímco česká chce nahrávat veškeré hovory, které finanční poradce uskuteční se svými klienty. Nebo tedy přesněji by měly být nahrávány hovory, které se týkají zprostředkování finančních služeb. Což ale nespíš znamená jakýkoli hovor s klientem, přece jenom finančnímu poradci se nevolá, abyste pokecali o počasí.
Proti tomu se také výrazně ozvali finanční poradci, kteří v tom vidí narušení soukromí svých klientů. Přece jenom i po telefonu si často předávají s klienty osobní údaje, které nyní budou muset být nahrávány a archivovány 10 let. Nahrávání telefonních hovorů zatěžuje finanční poradenství jak z hlediska samotného nahrávání, tak i při archivování údajů. Ty by měly být samozřejmě chráněné proti zneužití. Nahrávání a uchovávání hovorů může menší poradenské společnosti stát až stovky tisíc korun ročně, u velkých firem to bude o řád či několik řádů více.
Celkové náklady na nahrávání hovorů s klienty dle RIA k novele Zákona o podnikání na kapitálovém trhu – odhad ČASF
| Subjekt | Počet pracovníků vyhodnocujících hovory2) | Roční náklady na vyhodnocování hovorů v Kč (při nákladech na 1 pracovníka 80 tis. Kč/měsíc) | Roční náklady spojené s povinným nahráváním celkem v Kč | Zisk před zdaněním v Kč (2017 či poslední známý) | Podíl nákladů na zisku před zdaněním |
| Velká zprostředkovatelská společnost | 6,5 | 6 240 000 | 12 271 608 | 29 174 000 | 42,06 % |
| Střední zprostředkovatelská společnost | 2,0 | 1 920 000 | 3 900 528 | 5 363 000 | 72,73% |
| Malá zprostředkovatelská společnost | 0,5 | 480 000 | 534 014 | 900 000 | 59,33% |
| Nebankovní OCP | 0,5 | 480 000 | 930 120 | 1 723 000 | 53,98% |
| Velká banka | 93,5 | 89 760 000 | 182 016 595 | 18 174 000 000 | 1,00% |
| Střední banka | 26,5 | 25 440 000 | 51 546 960 | 3 924 552 000 | 1,31% |
| Malá banka | 8,5 | 8 160 000 | 16 478 218 | 424 000 000 | 3,89% |
Poznámka: 2) Zaokrouhleno na poloviny úvazku, jde o předběžný kvalifikovaný odhad
Na okraj: co je to gold-plating
V souvislosti s novelou se zmiňuje tzv. české gold-plating. To je výraz, který se používá pro situaci, kdy členský stát EU přijme legislativu EU ve výrazně přísnější úpravě, než jaká je v evropském právu. V češtině používáme výraz, kdy jsme papežštější než papež. Nebo bruselštější než samotný Brusel. A regulujeme více, než kolik nás EU nutí. Veškeré gold-platingové zákony jsou vždy přijímány s připomínkou, že tuto regulaci je nutné přijmout v souvislosti s EU.
Příklady gold-platingu v ČR:
- povinnost balit každou koblihu nebo rohlík zvlášť, když EU úprava jen stanovovala, že v obchodě musí být k dispozici hygienický způsob zabalení pečiva zákazníkem,
- vysoký podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, který si ČR zvýšila oproti unijním limitům, což dost ovlivňuje dnešní nastavení energetického mixu a růst cen energií,
- povinnost mít bezdotykové baterie na záchodech v hospodách a restauracích, což EU pouze doporučila a česká legislativa zavedla jako povinnost.
Nahrávat nechtějí ani klienti
Agentura IPSOS provedla průzkum dle zadání České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) právě na téma nahrávání hovorů. Naprosto nepřekvapivě takové nahrávání vadí nejen poradcům, protože to zatěžuje jejich podnikání. Ale vadí i většině oslovených respondentů, kteří by využívali služeb finančního poradenství. Pouze 21 % respondentů se vyjádřilo tak, že jim jakékoliv nahrávání nevadí. Oproti tomu 57 % spotřebitelů s nahráváním a uchováváním hovorů nesouhlasí.
„Novelu zákona od počátku kritizují velké finančně-poradenské firmy i drobní poradci, pro které bude znamenat v mnoha případech konec podnikání. Podobu novely kritizuje i Úřad pro ochranu osobních údajů. O nahrávání hovorů s citlivými osobními informacemi nesouhlasí ani spotřebitelé. Tím, že se tato povinnost bude dotýkat i poradců, kteří investiční služby po telefonu vůbec nedělají, hovoříme o statisících až milionech hovorů ročně. To vše na základě necelých 50 podnětů ke stížnosti, které ČNB ve zprávě za rok 2018 uvádí. Velký bratr a orwellovský svět v tomto případě bohužel vítězí nad zdravým rozumem,“ uvedl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
„Nahrávat veškerou komunikaci včetně osobních informací je fatální zásah do soukromí poradců, ale hlavně klientů. Tyto hovory, včetně citlivých osobních informací, se navíc budou muset roky uchovávat na „nějakých“ úložištích, může je poslouchat třetí osoba a může, a bohužel ze zkušeností víme, že bude, docházet k únikům a zneužití. Pokud nakonec projde tato verze zákona, bude to bezprecedentní průlom do ochrany osobních informací,“ upozornil již dříve Marek Černoch.
Podle všeho tak český stát reguluje oblast, protože to po něm EU chce. Reguluje toho ale více, než je třeba, nesouhlasí s tím většina finančních poradců a nesouhlasí s tím ani většina potencionálních zákazníků. Kvůli kterým se to přece reguluje. Je tak otázkou, k čemu vlastně taková regulace slouží.
Jak je na tom novela legislativně?
Novelu zákona předložilo Ministerstvo financí zhruba před rokem, v únoru 2019. A v listopadu návrh prošel třetím čtením a byl přijat. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD, ČSSD, KSČM, STAN. Proti návrhu hlasoval jediný poslanec (ANO), zbytek politických stran se zdržel hlasování. Také si přečtěte: Jak se hlasovalo v PS
Pro bylo celkem 105 poslanců, a novela tak nyní postoupila k hlasování do Senátu. Ten by měl hlasovat dle zákonné lhůty do 5. února. Zatím je projednávání novely zařazeno na program 15. schůze Senátu a k hlasování by měla být novela předložena jako 1. bod dopoledního jednání ve čtvrtek 30. ledna.
Senát má samozřejmě právo vrátit novelu k projednání do Poslanecké sněmovny, která by tam musela znovu hlasovat. V Senátu nemají většinu vládní strany, které hlasovaly pro přijetí novely. Je ale otázkou, jak budou hlasovat strany, které se ve Sněmovně v podstatě zdržely hlasování.
