Nehlídá si finanční zprostředkovatele? Zaplatí za to
„Jsme si velmi dobře vědomi chyb, které nastaly v minulosti, a rozhodnutí ČNB plně respektujeme,“ komentoval udělení pokuty od České národní banky Karel Žyla, tiskový mluvčí společnosti AXA. Pokuta byla takto nízká a nenásledovala ji opatření k nápravě, protože se před jejím udělením již přístup pojišťovny významně zlepšil.
Pokuta se týkala let 2011 až 2012. Po prošetřování Českou národní bankou pojišťovna ukončila spolupráci se 156 brokerskými společnostmi a z vlastní sítě propustila nekvalitní zprostředkovatele.
„Před dvěma lety jsme zavřeli poradenské společnosti vlastní sítě, jejichž poradci nedělali dobře svoji práci. A také jsme přestali spolupracovat s 156 brokerskými společnostmi, které produkovaly nekvalitní pojistky. Před dvěma a půl lety jsme měli velké problémy s kvalitou prodeje. A přicházeli jsme tak o spoustu peněz,“ uvedl letos v červenci Martin Vogl, generální ředitel AXA pro ČR a SR v rozhovoru pro iHNed.cz.
AXA se v letech, za něž byla sankcionována, potácela se zprostředkováním skutečně za hranou etiky. TV Prima koncem roku 2011 odvysílala reportáž o školení nováčků AXA Représentants, které nemělo daleko od přístupu jedné nejmenované struktury velké poradenské společnosti zachycené v díle Finanční poradci cyklu Hvězdný prachy.
Česká národní banka na pojišťovny tlačí čím dál více. Finančních poradců a finančně poradenských společností je mnoho, založit novou není větší problém a dohlédnout na ně není v kapacitách centrální banky. Ta provádí kontroly především ve velkých poradenských sítích, na menší jí nezbývají síly, proto obdobně jako u obchodníků s cennými papíry přenáší zodpovědnost za pojišťovací zprostředkovatele na pojišťovny.
REKLAMA
Přenesení zodpovědnosti za zprostředkovatele na pojišťovny má svou logiku – a nejde pouze o ulehčení kontroly ze strany ČNB. Pojišťovací zprostředkovatel uzavírá smlouvy s klienty jménem pojišťovny a je to pojišťovna, která smlouvu akceptuje. Navíc pokud by finanční zprostředkovatel zabředl do některého z pojišťovacích podvodů, finanční ztráty dopadnou na pojišťovnu. A v neposlední řadě pojišťovny stále častěji kompenzují klientům škodu, která jim vznikla missellingem ze strany finančních zprostředkovatelů.
Uhlídat finanční zprostředkovatele ale není příliš reálné ani ze strany pojišťoven. Jediný, kdo na ně dohlédne, je klient. Ten ale mnohdy vidět nechce, a tak finanční zprostředkovatelé, které nelze nazvat finančními poradci, mají stále žně.
V minulém týdnu jsem na obědě zaslechl rozhovor dvou finančních zprostředkovatelů. Každý byl z jiné finančně zprostředkovatelské společnosti a z jejich hovoru vyplynulo, že nejsou z OVB ani z Fincentra. Jeden z nich se chvástal tomu druhému, že vůbec neví, k čemu jsou servisní schůzky, že je nepotřebuje. Mají takovou zásobu nových klientů, že jim může dát investičko a dál se o ně nestarat. Druhý nebyl takový ranař a poznamenal, že až ti klienti procitnou, že se mu to vrátí. Nevadí, to bude řešit, až to přijde. Zatím je klid.
Nechtěl bych být v kůži klienta onoho ranaře. Nechtěl bych být ale ani v kůži pojišťovny, která bude muset řešit stížnosti klientů, kteří prozřou a zjistí, že po dvou letech sice mohou své IŽP vybrat, ale v lepším případě získají zlomek vložených peněz.
Bohužel lidé, kteří se neohlížejí na klienta, a přesto se řadí mezi finanční poradce, dělají špatné jméno celému oboru. Odradí tak spoustu lidí od využití služeb skutečných profesionálů, kteří mohou klientům významně pomoci.