Nejdůležitější změny ve mzdách pro rok 2025 – elektronizace, slevy i nové zdravotní benefity

Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.

Elektronizace dávek nemocenského pojištění

Od 1. 1. 2025 bude zavedena povinná elektronická komunikace pro všechny dávky nemocenského pojištění, nejen pro eNeschopenky. Ošetřující lékaři budou povinni zasílat veškerá rozhodnutí a potvrzení týkající se dávek nemocenského pojištění elektronicky České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) i pojištěncům. Pojištěnci obdrží identifikátor formou SMS nebo e-mailu, který následně předají svému zaměstnavateli. Papírový formulář zůstane dostupný už jen na vyžádání. Zaměstnavatelé budou mít k dispozici nové elektronické služby umožňující ověřit informace k jednotlivým dávkám.

Ošetřující lékař bude povinen vydávat rozhodnutí nebo potvrzení týkající se dávek nemocenského pojištění elektronickou formou, a to vůči orgánu nemocenského pojištění, i vůči pojištěncům. Zaměstnavatelům bude k dispozici nová služba DZNP, která pro konkrétní identifikátor nabídne zaměstnavateli základní údaje z lékařských podání.

“Co papírový formulář na ošetřovné, to přibližně 10 minut času na straně zaměstnavatele a jeho administrativy. Elektronizace dávek nemocenského pojištění by tedy měla přispět ke snížení papírování ve firmách. Nicméně je ale otázkou, zda opravdu dojde ke snížení administrativní zátěže na straně mzdových účetních. Jak moc digitalizace ulehčí práci mzdovým účetním, se ukáže již počátkem roku 2025, kdy bude spuštěn ostrý provoz elektronizace,” komentuje Lucie Kubátová z poradenské společnosti RSM.

^REKLAMA

Sleva na pojistném pro pracující důchodce

Dalším krokem ke snížení administrativní zátěže na straně firem i státu mají být úpravy, které umožní pracujícím důchodcům uplatnit slevu na pojistném. Pokud totiž dosud starobní důchodci pracovali, docházelo k dalšímu přepočítávání jejich důchodů. To bylo na základě odvedeného pojistného v důchodovém věku zanedbatelné, nicméně administrativní zátěž s tím spojená byla vysoká. Proto pokud bude důchodce v zaměstnaneckém poměru uplatňovat slevu na pojistném, nebude mu důchod navyšován. A novela rovněž navrhuje zrušení povinnosti vedení evidenčních listů důchodového pojištění u zaměstnavatele.

Nyní zaměstnanci standardně odvádějí ze své mzdy 7,1 % na sociální pojištění, z čehož je 6,5 % na pojištění důchodové a 0,6 % na pojištění nemocenské (zaměstnavatel k tomu odvádí 24,8 % nebo 27,8 % ze mzdy zaměstnance). Sleva pro starobní důchodce by měla činit 6,5 % a uplatňovat se bude na straně zaměstnance. Nově by tedy od 1. 1. 2025 zaměstnaný důchodce (starobní) neplatil na sociální pojištění 7,1 %, ale pouze 0,6 %. Podnikajícím důchodcům se má pak o 6,5 % snížit pojistné, a to z 29,2 % na 22,7 %.

“Stát chce snížit administrativní zátěž spojenou s přepočítáváním, a přitom jen minimálním navyšováním důchodů za odvedené pojistné z výdělečné činnosti starobních důchodců. Administrativní zátěž s tím spojená je vysoká a navýšení důchodů zanedbatelné. Za 360 odpracovaných dní šlo o pouhé 0,4 % z vyměřovacího základu,” doplňuje Lucie Kubátová.

Dohody tam a zpátky

Původně plánovaná legislativní úprava, která měla od 1. 1. 2025 zavést změny v oblasti dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, byla zrušena. Zaměstnanci měli mít nově možnost uplatňovat u jednoho zaměstnavatele režim oznámené dohody. V takovém případě by byly DPP u tohoto zaměstnavatele pojištěné od úhrnu příjmů 11 500 Kč. Pokud by měli DPP ještě u jiných zaměstnavatelů, tam by jejich DPP byly pojištěné od 4500 Kč, to znamená, že i u DPP mělo být tzv. “zaměstnání malého rozsahu”. Tato úprava již byla přijata, nakonec ale byla zrušena dříve, než nabyla účinnosti.

Původní návrh na zastropování limitů počítal s odlišnými pravidly kvůli podezření, že dohody o provedení práce (DPP) jsou zneužívány při uzavírání s více zaměstnavateli. Plánovalo se, že u jednoho zaměstnavatele by limit činil 25 % průměrné mzdy, což by v roce 2025 odpovídalo částce 11 500 Kč. U dalších zaměstnavatelů by však každá další dohoda měla snížený limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění na 4500 Kč. Po zavedení registru dohod a následné analýze se ovšem ukázalo, že ke zneužívání DPP prakticky nedochází, nebo jen ve velmi omezené míře, a dopad je minimální. Proto bylo rozhodnuto, že pro rok 2025 bude platit jednotný limit ve výši 25 % průměrné mzdy, tedy 11 500 Kč, pro všechny dohody.

^REKLAMA

“Stát chtěl přiblížit pracovní podmínky dohodářů těm, které mají běžní zaměstnanci. Nyní už ale s jistotou víme, že od příštího roku dojde ke zvýšení limitu pro účast na pojištění na 11 500 korun a zrušen bude i zmíněný složitý režim oznámených dohod. Co ovšem zůstává, to je povinnost zaměstnavatele oznámit všechny uzavřené dohody správě sociálního zabezpečení,” uvádí Lucie Kubátová s tím, že se dále bude pokračovat v systému, který zaměstnavatelé znají od července roku 2024 a u dohod dojde ke změně pojistných hranic a hranic pro zdanění srážkovou daní při neučiněném daňovém prohlášení.

Povodňové ošetřovné

V reakci na přírodní katastrofy, jako jsou povodně, byla zavedena specifická dávka – povodňové ošetřovné. Tato dávka je určena osobám, které v důsledku těchto událostí nemohou vykonávat své zaměstnání a pečují o své děti z důvodu uzavření škol a školských zařízení a o postižené členy rodiny, kteří nemohou navštěvovat zařízení pro ně určená taktéž z důvodu jejich uzavření následkem povodní.  Cílem je poskytnout finanční podporu v krizových situacích.

Povodňové ošetřovné je dávka zavedená zákonem č. 330/2024 Sb., poskytovaná lidem, kteří nemohou pracovat, protože se starají o blízké postižené následky povodní z roku 2024. Vztahuje se na péči o děti do 10 let, osoby závislé na pomoci v I. stupni závislosti a nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud jsou jejich vzdělávací zařízení uzavřena. Dávka je vyplácena od 13. září 2024 do 31. března 2025, přičemž podpůrčí doba trvá po celou dobu uzavření zařízení, maximálně do uvedeného data. Nárok na ošetřovné nevzniká za dny, kdy je zaměstnanec v práci (včetně home office), čerpá náhradu mzdy, nebo v době školních prázdnin. Ošetřovné je dostupné zaměstnancům na základě pracovního poměru či dohod (DPP, DPČ, ZMR) a OSVČ účastných nemocenského pojištění.

Limity na benefity a jejich daňové osvobození

V současnosti je zaveden limit pro osvobození nepeněžních „volnočasových“ benefitů a to ve výši 50 procent průměrné mzdy – pro příští rok se tedy jedná o částku 23 278 korun (jde o navýšení o 1294). Pro zdravotní benefity pak zákonodárci schválili návrh, který umožňuje dvakrát vyšší limit, pro rok 2025 se tedy jedná o částku 46 557 korun.

“Zavedení skupiny zdravotních benefitů je pro zaměstnance skvělou zprávou. Zaměstnavatele totiž budou motivováni osvobozením od daně a zákonných odvodů k tomu, aby současný balík poskytovaných benefitů navýšili o rozpočet na zdravotnické pomůcky a služby. Atraktivní tato změny bude především pro ty společnosti, které se v důsledku loňských změn rozhodly poskytované benefity snižovat, případně nadlimitní část ponechali, ale museli ji zdaňovat a provádět z ní odvody. Aktuálně jsou z kategorie zdravotních benefitů nejpopulárnější nákup vitamínů a dioptrických brýlí, zároveň ale roste popularita například služeb dentální hygieny nebo prémiové zdravotní péče a zaměstnanci tak případné navýšení podpory v této oblasti jistě ocení,” jmenuje Kubátová.

Zaměstnavatelům v tomto případě ale administrativa na rozdíl od většiny letošních změn ve mzdách přibyde. Zatímco dosud totiž museli hlídat u každého jednoho zaměstnance čerpání celkového rozpočtu, nyní budou muset hlídat rozpočty dva.

Minimální mzda a zaručený plat

Od ledna 2025 se v České republice zvýší minimální mzda na 20 800 Kč měsíčně. Současně dojde ke zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru, která dosud určovala minimální výdělky pro různé profese rozdělené do osmi skupin. Nově bude zaručený plat zachován pouze ve veřejné a státní sféře, kde budou profese rozděleny do čtyř skupin s garantovanými minimálními platy odstupňovanými podle složitosti a odpovědnosti práce.

Ve veřejném sektoru bude první skupina prací odpovídat minimální mzdě, tedy 20 800 Kč měsíčně, druhá skupina 1,2násobku minimální mzdy (24 960 Kč), třetí skupina 1,4násobku (29 120 Kč) a čtvrtá skupina 1,6násobku (33 280 Kč). Toto nové rozdělení zjednoduší systém a zařazení do skupin bude vycházet především z dosaženého vzdělání. Zaměstnanci ve veřejných službách a správě tedy budou mít nárok na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši 5 až 15 % minimální mzdy, tedy 1040 až 3120 Kč měsíčně.

^REKLAMA

Průměrná mzda

Ministerstvo financí České republiky odhaduje, že průměrná mzda v roce 2025 dosáhne 49 233 korun měsíčně, což představuje nárůst o zhruba 3 500 korun oproti předchozímu roku. Tento růst je však pomalejší než tempo inflace, což znamená, že reálná kupní síla zaměstnanců nemusí výrazně vzrůst. Ekonomové upozorňují, že více než dvě třetiny pracovníků na tuto průměrnou mzdu nedosáhnou, přičemž medián mezd, který lépe odráží skutečné příjmy většiny populace, je nižší.

Zvýšení minimální mzdy 20.800 korun měsíčně, tedy přibližně 42,2 % předpokládané průměrné mzdy, by mělo pomoci nejméně placeným zaměstnancům. Vláda plánuje, aby minimální mzda do roku 2029 dosáhla 47 % průměrné mzdy. Přesto zůstává otázkou, zda tento krok bude stačit k vyrovnání rozdílů mezi průměrnou a mediánovou mzdou a ke zlepšení životní úrovně nízkopříjmových skupin.

Sleva na manžela/manželku

Od 1. ledna 2024 došlo k úpravě podmínek pro uplatnění slevy na manžela či manželku. Nově je tato sleva ve výši 24 840 Kč ročně (49 680 Kč pro držitele průkazu ZTP/P) dostupná pouze v případech, kdy manžel nebo manželka pečuje o dítě do 3 let věku a jejich vlastní příjmy nepřesáhnou 68 000 Kč za rok. Do vlastních příjmů manžela či manželky se započítávají například hrubá mzda, nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti či příjmy z podnikání. Naopak se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči, stipendia nebo příjmy z péče o osobu pobírající příspěvek na péči.

Zaměstnanci mohou tuto slevu uplatnit prostřednictvím ročního zúčtování daně u zaměstnavatele, zatímco OSVČ ji zahrnují do svého daňového přiznání. Při uplatnění slevy je nutné doložit čestné prohlášení manžela či manželky o výši jejich příjmů.

Zvýšený vyměřovací základ pro rizikové skupiny

Pro další zaměstnance pracující v rizikových profesích byl zaveden zvýšený vyměřovací základ. Tento krok má za cíl poskytnout těmto pracovníkům snížení důchodového věku a reflektovat náročnost jejich povolání a umožnit jim dřívější odchod do starobního důchodu.

“Listopadová důchodová reforma přináší řadu změn a jednou z těch, které se vztahují již k roku 2025 je snížení hranice pro odchod do důchodu a zvýšení vyměřovacího základu pro takzvané rizikové profese. Řadit se mezi ně budou záchranáři a podnikoví hasiči, kteří již zvýšený odvod pojistného a snížený důchodový věk mají, a dále horníci, svářeči, obsluha tryskačů v těžkém průmyslu i zaměstnanci specifických biologických laboratoří, tedy zaměstnanci zařazeni do takzvané IV. kategorie rizikových profesí podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Zaměstnavatelé také za ně budou odvádět vyšší pojistné a k navyšování bude docházet postupně,” uvádí Lucie Kubátová.