Nejlepší důchodový systém: Holandsko, Austrálie a … Švédsko

Demografické změny jako prodlužování střední délky života občanů nad 65 let a nízká porodnost mají za následek stárnutí populace. Finanční nároky na státní penze stoupají. Proto dochází ke změnám v důchodových systémech všech vyspělých zemí. Rozdíly v důchodových systémech jednotlivých vyspělých zemí jsou značné.

Legislativní trendy

I přes legislativní rozdíly však dochází k parametrickým změnám ve většině vyspělých zemí světa. Prodlužuje se důchodový věk, klesá poměr mezi průměrnou mzdou a průměrných důchodem změnou při výpočtu důchodu, zvyšuje se úloha vlastního finančního zabezpečení občanů na penzi, znevýhodňují se ještě více předčasné důchody nebo omezuje možnost odchodu do invalidního důchodu. Současně se zpřísňují podmínky pro přiznání státního důchodu z důvodu získání delší doby pojištění. Občané tak pro přiznání důchodu museli více let odvádět důchodové pojištění ze svého příjmu. Splnit podmínky pro přiznání důchodu tak bude v následujících letech ve většině zemí těžší. Ke změnám totiž dochází postupně.  

Systém hodnocení

Dle zprávy mezinárodní analytické společnosti Mercer „Melbourne Mercer Global Pensions Index 2011“ nejlépe fungují penzijní systémy v Nizozemí, Austrálii a Švédsku. Ve studii jsou důchodové systémy v 16 hodnocených zemí světa hodnoceny na základě jejich přiměřenosti, udržitelnosti a integrity. Výsledný index se tedy skládá ze tří dílčích indexů Nejvyšší váhu má přiměřenost systému (ze 40 %) a udržitelnost systému (35 %). Integrita systému má váhu 25 %.

Podpora vlastní zodpovědnosti

Ke zvýšení přiměřenosti a udržitelnost systému vedou legislativní změny podporující vyšší zaměstnanost starších občanů, zvýšení důrazu na vlastní zabezpečení na penzi formou dobrovolných zaměstnaneckých a osobních penzijních programů, přiměřené kombinace zásluhovosti a solidarity při výpočtu důchodu a nastavení vstupních parametrů tak, aby byl systém dlouhodobě udržitelný. Čím vyšší hodnotu Melbourne Mercer Global Penzion Index má, tím je důchodový systém dané země lepší (možnosti od 0 do 100). První čtyři země (Nizozemí, Austrálie, Švédsko a Švýcarsko) vychází ze srovnání podstatně lépe než ostatní důchodové systémy, např. v Německu, Francii nebo Polsku.

Proč právě Nizozemí?

Důchodový systém má dva hlavní pilíře: paušální veřejný systém a zaměstnanecký systém. Přestože je zaměstnanecký penzijní systém dobrovolný, nabízí jej 91 % zaměstnavatelů. Právě vysoké zapojení zaměstnavatelů na penzijním systému je hodnoceno jako velmi přínosně. Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy. Občané přistupují ke své penzi velmi zodpovědně a vlastní úspory jsou vysoké. Majetek v soukromých důchodových fondech dosahuje přes 150 % HDP. Čistý náhradový poměr mezi čistou penzí a čistým mediánem mezd dosahuje 89 %. Vzhledem k zaměstnaneckým penzím je v důchodovém systému posílen prvek zásluhovosti. Čili s vyššími příjmy se zvyšuje i důchod. V Česku tomu tak díky vysoké redukci při výpočtu důchodu není. V Nizozemí jsou domácí legislativou podporovány zkrácené pracovní úvazky, což se rovněž pozitivně projevuje na zaměstnanosti starších občanů.

Který důchodový systém je nejlepší?

(Melbourne Mercer Pension Global Index 2011)

Prameny: Melbourne Mercer Pensions Global Index 2011 and OECD „Pensions at a Glance 2011“