Mexiko, oficiálním názvem Spojené státy mexické, po právu patří mezi „země budoucnosti“. Již dnes patří k nejrozvinutějším z celého konceptu „Next Eleven“. Z dlouhodobého hlediska je Mexiku přisuzována významná ekonomická úloha. Ovšem krátkodobě visí nad mexickou ekonomikou Damoklův meč v podobě recese v USA.
Obchodní vztahy
Pozitivní vývoj hospodářství Mexika do značné míry závisí na ekonomické náladě v USA, největšího obchodního partnera. O tom nejlépe hovoří čísla. Podíl USA na mexickém vývozu v roce 2006 byl 85,5 % a na dovozu 50,9 %. Z pohledu USA se Mexiko dostalo před Japonsko a je dnes třetím největším obchodním partnerem po Kanadě a Číně.
Stávající politická moc nyní sleduje v zahraničních obchodních vztazích dva cíle. Zaprvé se chce stát hlavním obchodním partnerem pro Spojené státy. Zadruhé chce lépe diverzifikovat vlastní zahraniční obchod. Také z toho důvodu v roce 2000 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu s Evropskou unií.
Spolupráce s EU a v rámci NAFTA
Spolupráce se netýká pohybu pracovních sil ani finančních služeb, ale především základních komodit a průmyslových výrobků v čele s potravinami. Lhůty pro odstranění cel byly ale u některých skupin komodit nastaveny až do roku 2010, takže k uvolňování obchodu dochází postupně. Výrazné navýšení obchodu s EU zatím nenastalo.
Mexiko tvoří společně s USA a Kanadou obchodní alianci NAFTA (North American Free Trade Agreement). V kuloárech se však hovoří o daleko rozsáhlejších plánech na vznik Severoamerické unie po vzoru EU a dokonce i o možné společné měně. Tyto dohady se rozšířily po srpnovém třetím summitu SPP (Security and Prosperity Partnership of North America).
Angažuje se také v Latinské Americe a APECu
Zároveň je Mexiko řazeno mezi země Latinské Ameriky, mezi kterými hraje v globálním měřítku hlavní roli hned za Brazílií. Má statut pozorovatele v uskupení MERCOSUR, což je jihoamerická obdoba EU prozatím mezi čtyřmi státy: Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay. Právě s těmito zeměmi se Mexiko snaží rozvíjet hlubší obchodní vztahy.
Vedle EU a MERCOSURu existuje ještě třetí uskupení, v rámci něhož se chce Mexiko obchodně angažovat, tím je APEC. Mexiko je členem APECu od roku 1993. Z asijských zemí se nejvíce orientuje na Čínu, Japonsko, Koreu a Indii (Indie aktuálně není členem APECu, ale o členství usiluje).
Průmyslu vévodí zpracovatelské obory
Když už je řeč o zahraničním obchodu, bylo by dobré zmínit, že obchodní bilance Mexika vykazuje trvale záporné saldo, ovšem s klesající tendencí. Exportu vévodí zpracovatelské výrobky (81,4 %), dovozu pak suroviny a polotovary (73,1 %). Čísla jsou přesným odrazem struktury mexického průmyslu, který je orientovaný právě na zpracovatelský průmysl (vyjma ropného sektoru).
Krásným příkladem jsou tzv. maquiladoras. To jsou montovny zahraničních (zejména amerických) firem nacházející se v daňově zvýhodněných zónách při hranicích s USA. Důvodem je samozřejmě levná pracovní síla. Poměrně velký podíl na HDP (8,1 %) tvoří také potravinářský průmysl.
Zemědělství je efektivní, ale není soběstačné
Samotné zemědělství se na HDP podílí pouze necelými čtyřmi procenty. Ačkoliv zemědělství i s navazujícím potravinářským průmyslem vykazuje vyšší efektivitu práce a dynamičtější růst než jiná zpracovatelská odvětví, není Mexiko v současnosti pokud jde o základní potraviny soběstačné a v dohledné době pravděpodobně nebude. Dovážet se musí například sója, kukuřice, pšenice a hovězí maso.
Ropa je hlavním zdrojem příjmů
Vůbec nejdůležitějším zdrojem příjmů do státní pokladny je ropa. Těžbu zajišťuje státní firma PEMEX, což je třetí největší společnost v těžbě ropy na světě. V Mexiku se těží přes 3 miliony barelů ropy denně. Jde o ropu horší kvality typu Mezcla. Přibližně 60 % ropy se exportuje, ovšem jedná se pouze o surovou ropu, na její zpracování nemá Mexiko dostatečné kapacity.
Paradoxem je, že ačkoliv má Mexiko také velké zásoby zemního plynu, zatím nemá dostatečně rozvinutou těžbu, a tak zhruba 30 % plynu musí dovážet. Stejně tak musí dovážet i cca 20 % benzínu, jelikož výrobní kapacity nepokrývají domácí poptávku.
Důležitý je domácí cestovní ruch
Výrazně nejvyšší podíl na tvorbě HDP mají služby, téměř 70 %. Součástí služeb je i cestovní ruch, který v roce 2005 vytvořil 12,8 % HDP, z čehož čtyři pětiny produkuje domácí cestovní ruch. Podíl zahraničních turistů na cestovním ruchu dlouhodobě klesá. Přesto je cestovní ruch důležitým zdrojem devizových příjmů, spolu s příjmy z ropy, z maquiladoras a z transferů peněz od emigrantů v USA.
Pokud jde o infrastrukturu, její stav patří k nejlepším ze všech zemí Next Eleven, ještě však nedosahuje standardní úrovně v rozvinutých zemích. Mexiko disponuje v současné době dostačující sítí dálnic a železnic, ale z dlouhodobějšího pohledu bude díky rostoucí populaci a rozšiřujícímu se průmyslu potřeba vybudovat také hlavní horizontální tahy, které nyní chybí.
Doprava ve městech praská ve švech
Daleko horší situace je ve větších městech. V hlavním městě Ciudad de México, což je mimochodem podle oficiálních údajů s 20 miliony obyvatel druhé nejlidnatější město světa (neoficiální údaje hovoří o 25 až 28 milionech), došla situace již tak daleko, že se začaly realizovat projekty na stavbu druhého patra hlavních silničních tahů.
Obecně ve všech větších aglomeracích sílí také poptávka po ekologické dopravě formou tramvají, metra, trolejbusů, hybridních autobusů apod. Není divu, jelikož stav ovzduší a hustota dopravy je v těchto oblastech katastrofální.
Mexiko má šestou nejrozsáhlejší elektrickou síť na světě. Jeho výrobní kapacity však dnes díky nekontrolovatelnému růstu spotřeby nejsou zcela dostačující a částečně musí elektrickou energii dovážet. V plánu je rozšiřovat kapacity zejména z obnovitelných zdrojů energie. Diskutuje se také o stavbě nové, respektive o rozšíření jediné současné jaderné elektrárny Laguna Verde.
Trvale dobrá makrodata
Ve srovnání s jinými rozvíjejícími se zeměmi se Mexiko jeví jako poměrně vyspělá země. HDP vykazuje stabilní růst 4 – 6 % ročně (za rok 2006 4,5 %). Inflace se drží v podobném rozmezí (za rok 2006 3,6 %). Oficiální nezaměstnanost ve výši 3,53 % za rok 2006 je velmi nízká, což je ale zkresleno statistickým postupem – jedná se o tzv. otevřenou nezaměstnanost.
Již pět let se Mexiku daří držet relativně vyrovnaný státní rozpočet, kdy deficit neklesl pod 1 % HDP. Poslední dva roky navíc Mexiko hospodaří s mírným přebytkem. Daří se také postupně snižovat zadlužení celého veřejného sektoru. Hlavním důvodem jsou nad očekávání vysoké příjmy díky rostoucí ceně ropy.
Podmínky pro investory zaostávají
V čem však Mexiko zaostává, je vysoká daňová zátěž právnických osob – pro rok 2007 činí daňová sazba 28 %. Oproti jiným latinskoamerickým zemím je navíc v Mexiku potřeba počítat s výrazně vyššími náklady na energii a dopravu. Přesto patří Mexiko celosvětově k největším příjemcům přímých zahraničních investic.
Dlouhodobě bude Mexiko prosperovat zejména ze své polohy – geograficky i politicky vytváří průsečík mezi Severní a Latinskou Amerikou. K tomu je potřeba připočíst obrovské přírodní bohatství (ropa, zemní plyn, zlato, stříbro, měď, zinek, železo…) a populaci přibližně 108 milionů obyvatel s ročním přírůstkem ve výši 1,16 % (střednědobě klesající tendence).
Mexiko je perspektivní dlouhodobá investice
Dlouhodobě lze tedy Mexiko považovat za velmi perspektivní investici. V porovnání s předcházejícími zeměmi rozhodně s menším rizikem. Přesto krátkodobě může dojít k útlumu, pakliže se Spojeným státům nepodaří opět naplno rozjet ekonomiku po nedávné hypoteční krizi.
 |
O perspektivách mexického kapitálového trhu svědčí i vývoj na burze. Za posledních pět let se hodnota hlavního indexu Mexican Bolsa zpětinásobila. Od července se však stejně jako většina akciových trhů i ten mexický ještě nevzpamatoval a zatím vykazuje pouze zvýšenou volatilitu.
Pro investory, které zajímá čistě jen Mexiko, se nabízí podílový fond rodiny EMIF od společnosti KBC. Mezi emitenty open-end certifikátů pak Goldman Sachs, ABN Amro, Societe Generale a Deutsche Bank. Pro investice je možné zvolit také různé instrumenty orientované na Latinskou Ameriku jako celek, v rámci kterých zpravidla zaujímá Mexiko zhruba třetinový podíl.
