S trochou nadsázky by se dalo říci, že letošní rok začal již předloni na podzim s pádem investiční banky Lehman Brothers. Pak už to šlo všechno z kopce: Akciové trhy, ceny nemovitostí, ekonomická výkonnost, platy… Jediné, co šlo proti proudu byla cena zlata a nezaměstnanost.
Zatímco ekonomika oznamuje známky oživení až koncem roku, akciové trhy si vzaly přinejmenším oddychový čas po náročném sestupu začátkem března. V ročním pohledu jsou akciové trhy již v zisku. A to nemalém. Za vlasy se tak mohou rvát „panikáři“, kteří nestihli prodat okamžitě po pádu Lehman Brothers (optimálně před ním, po něm to téměř nešlo – tak rychlý byl sešup), ale ztratili hlavu začátkem roku. Naopak kdo nakupoval, vydělal.
Kuriozitou budiž, že Lehman Brothers ještě v červenci 2008 předpovídal vrchol úvěrové krize na říjen 2008 a následně její konec – a mezitím stihla banka zkrachovat a úvěrovou krizi ještě prohloubit.
To ropa byla ještě rychlejší. Přeci jen pád z téměř 150 USD za barel v červenci 2008 na méně než 40 USD za barel v prosinci 2008 dá zabrat i spekulantům, a tak není divu že se vrátila pod taktovkou Elliotových vln a po mírném svahu (ve srovnání s předchozím propadem připomínající strž) vystoupala zpět k rozmezí od 70 do 80 USD za barel.
Nemovitosti a jejich ceny jsou kapitola sama pro sebe. V prvé řadě to byly ony, kdo sekundoval dalším strůjcům krize (sub-prime hypotékám, hypotečním derivátům, nenasytnosti hypotečních a investičních bank). I v Česku podle statistických dat klesají. Podle nabídek realitních kanceláří klesají také. Podle slev vyhlašovaných developery jakbysmet. Podle představitelů realitních makléřů a developerů možná mírně klesly, možná, ale jen v některých lokalitách, a rozhodně a v žádném případě už klesat nebudou… hlásají od počátku poklesu cen. Kupodivu, ceny na realitním trhu si jejich prohlášení příliš nevšímají a jdou si svou vlastní cestou – dolů.
REKLAMA
Platy klesají. Ano. Ještě před letošní hospodářskou recesí firmy neměly kde brát pracovníky. A když, tak za cenu na hranici ekonomické rentability. Chcete vyrábět? Chcete vyvíjet software? Chcete mít obsazenou pobočku banky? Pokladnu? Obchod? Tak připlaťte! Pohledat kvalitního člověka bylo téměř nemožné. Jakoby se vytratily z povrchu zemského – ano, vytratily se do firem, které je držely a nepouštěly. Pak přišla recese a s ní propouštění. Mnoho firem sáhlo raději k dohodě se zaměstnanci o snížení platu, rušily se zaměstnanecké výhody, platilo se méně služebních cest… redukovaly se náklady, které neúměrně nabobtnaly v období euforické expanze.
Propouští se. I na to se ale lidé mohou dívat dvojím pohledem. Jistě, lze propadnout depresi. Lze utápět neštěstí v alkoholu – alespoň do první cirhózy jater. Když už se bídou ve spíži z hladu oběsila poslední myš, přispěchají dělat společnost alespoň ty delirické. Na druhé straně spousta lidí má báječné podnikatelské nápady, na jejichž realizaci potřebují čas. A neodhodlají se zkusit podnikat, dokud mají stálý příjem ze zaměstnání. Osobně znám několik takových lidí nejen v Česku.
Ohlédneme-li se dále do minulosti, řekněme do 90. let minulého století nebo na poslední desetiletí minulého milénia, ani současná ekonomická recese neznamená, že bychom se vraceli na stromy. Navzdory rostoucí nezaměstnanosti je nezaměstnanost nižší. Navzdory klesajícím platům jsou reálné mzdy vyšší. Navzdory ekonomické recesi lidé mají stále dost peněz na utrácení za věci, které vlastně ani nepotřebují.
Lekci uštědřili též politici. V dobách ekonomické expanze nastavili státní rozpočet tak, že si sice mohli kupovat hlasy voličů za „sociální jistoty“ a nízké daně, ale když je v dobách růstu rozpočet nastavený jako deficitní… pak v recesi nemůže být jiný než … (napadá mě jediný výraz odpovídající stavu, který se ale hodí spíše do lidové mluvy při hodnocení současného deficitu u zlatavého moku ve společnosti naladěné na stejnou hladinu alkoholu v krvi).
REKLAMA
Bohužel lekce pro politiky nebyla zdaleka tak účinná a i do krizového rozpočtu stále někteří prosazují další výdaje, na které stát nemá. Ale co, vždyť nám ještě pořád někdo půjčí… a pak? Až nám nikdo nepůjčí? Jen v letošním roce máme několik příkladů – potíže Ukrajiny, snížený kreditní rating Řecka, Dubaj; můžeme vzpomenout i na Island, Maďarsko. Že by se čeští politici snažili postavit Českou republiku po bok Islandu, který byl rok před svým krachem vyhlášen zemí, která je bezkonkurenčně nejlepší pro život?
Ale dost ohlížení. Půlnoc se blíží mílovými kroky a s ní se stane i letošní rok minulostí. Nepůjde ho ale škrtnout s tím, že to už bylo, a jede se dál. V příštím roce se budeme muset vyrovnat s dědictvím, které nám zanechal. Připravme se na něj…
…deset…
…devět…
REKLAMA
…osm…
…sedm…
…šest…
…pět…
…čtyři…
…tři…
…dva…
…jedna…
Hodně štěstí do nového roku! (odkaz bude aktivní po půlnoci)
