Nízké příjmy a obava z investování brání Čechům v tvorbě dostatečných úspor na stáří

Vyplývá to z průzkumu České spořitelny, Evropy v datech a IPSOS, kterého se zúčastnilo 2005 respondentů ve věku 18–65 let. Taková rezerva přitom pomáhá zvládnout situace, kdy se člověku dlouhodobě sníží příjmy vstupem do starobního důchodu, delší nezaměstnaností nebo pracovní neschopností.

Průzkum odhalil i to, že 60 % z těch, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si v minulosti peníze šetřilo, byť třeba jen krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila a peníze na spoření jim zkrátka nezbývají. Čtyři pětiny z lidí, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečně vysokému příjmu či příliš vysokým výdajům.

„To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,” vysvětluje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Češi mají v EU podprůměrné úspory, ačkoliv spoří nadprůměrně

Pokud jde o mezinárodní srovnání, Česko zaostává za unijním průměrem. V roce 2021 měly české domácnosti podle údajů Eurostatu v úsporách (čistých finančních aktivech) naspořeno průměrně 187 % svého disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU přitom činí 288 %. Češi tak mají naspořeno méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.

^REKLAMA

České domácnosti si současně z makroekonomického pohledu uspoří přes 19 % svého ročního disponibilního příjmu, což mírně převyšuje evropský průměr. Problém se tak nezdá být v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili, spíše se ve srovnání se zahraničím potýkají s nižšími příjmy.

Další potíž spočívá ve struktuře domácností podle reálných úspor, které má velká část domácností jen velice nízké. Dvě třetiny domácností mají nějakou dlouhodobou rezervu a jsou schopny určit její přibližnou výši. Necelé pětině z nich dlouhodobé úspory pokryjí méně než jeden pravidelný měsíční příjem a přibližně polovině pokryjí méně než tři měsíční příjmy. Dlouhodobé úspory v takové výši nejsou dostatečné pro zajištění na důchod či na jiné větší výdaje. Naopak platí, že pouze 12 % domácností má dlouhodobou finanční rezervu vyšší než 10násobek svých měsíčních příjmů.

Míra úspor českých domácností výrazně vzrostla v období pandemie koronaviru. „Do této doby činila v průměru 12 %. V letech 2020 i 2021 se však dostala na 19 %, což byla 4. nejvyšší úroveň v rámci zemí EU, přičemž unijní průměr v roce 2021 činil 17 %. Největší část příjmu si dokázaly odložit domácnosti v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejmenší naopak v Polsku,” doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny s tím, že za rok 2022 lze očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila.

Jít do důchodu s alespoň 2 miliony korun je pro většinu domácností nereálné

Dlouhodobou rezervu si u nás tvoří 83 % obyvatel. Zhruba polovina tak činí každý měsíc a stranou si měsíčně odkládá maximálně 3 000 korun. Nejčastěji Češi spoří, aby si udrželi životní standard ve stáří. Mezi další cíle patří pokrytí výdajů v dlouhodobé nezaměstnanosti či na rekonstrukci bydlení. Pětina respondentů nicméně uvedla, že spoří na finanční zajištění studia svých dětí a 12 % na koupi či stavbu domu.

I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich nemá v současnosti našetřeno dost. „Z Čechů, kteří si dlouhodobou rezervu tvoří, má 36 % našetřeno méně jak 100 tisíc korun, 18 % dokonce méně než 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím, jako je koupě nemovitosti, se jedná o zcela nedostačující výši,“ říká Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

V ideálním případě by totiž lidé měli mít na svůj důchod naspořené alespoň 2 miliony korun. „Díky tomu se v penzi vyhnou velmi prudkému poklesu životní úrovně. V důchodu s největší pravděpodobností stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety – pokud tedy mají naspořené 2 miliony korun, mohou ze svých úspor ročně utratit 100 tisíc, tedy 8 333 korun měsíčně. Tato částka jim doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny. Na takovou částku většina populace nedosáhne. Více jak dvěma miliony korun disponují v rámci dlouhodobé rezervy jen 4 % Čechů v předdůchodovém věku (55–65 let).

Úspory ohrožuje inflace

Z těch, kteří si dlouhodobě spoří, si 34 % alespoň část těchto peněz odkládá na běžný účet, 65 % na spořící účet. To za současné situace způsobuje, že tito lidé v podstatě přicházejí o peníze. Zejména běžný účet nepokryje ani zlomek inflace. Jen pro představu, pokud by měl někdo v roce 2000 naspořený milion korun a nebránil se proti inflaci, v roce 2022 by mu z této částky fakticky zbyla zhruba polovina.

Tyto spořící nástroje ale mají i další nevýhody. „Běžné nebo spořicí účty nejsou pro dlouhodobé zhodnocování ideální nejen kvůli nižšímu zhodnocení, ale také kvůli relativně banálnímu důvodu – jsou hned po ruce a lidé je proto často spotřebují na běžný provoz domácnosti,“ varuje Hrubá.

Naopak třeba do podílových fondů, které již představují z hlediska zachování hodnoty peněz lepší variantu, investuje 23 % lidí. Téměř polovina Čechů, kteří si spoří, má zřízené i penzijní připojištění. Na popularitě v poslední době získaly kryptoměny, jako určitou formu dlouhodobého spoření je využívá téměř každý desátý Čech. I kryptoměny ale mají svá úskalí, jako je například velká volatilita, tedy kolísání hodnoty a zároveň výrazně vyšší rizikovost.