Novela zákona 38: MF ČR samo proti sobě?
Asi před dvěma lety vyšla z útvaru ochrany spotřebitele na finančním trhu vize "harmonizace" zprostředkování na finančním trhu. Informace k tomuto tématu přicházely především od tehdejšího vedoucího příslušného oddělení, Dušana Hradila. Myšlenky, že na trhu by měla platit jednotná pravidla pro různé distribuční formy retailových investic (pro IŽP stejně jako pro OPF) a pro různé typy prodejních kanálů (externí a interní poradci), byly kladivem na stávající nepřehledný a neprůhledný systém.
Jednalo se ale o jasný krok ve smyslu ochrany spotřebitele, který by při dotažení do konce znamenal velký posun ve způsobu prodeje finančních produktů v ČR. Český zákonodárce se poučil z chyb Slováků, inspiroval se legislativou vyspělých finančních trhů a vytvořil projekt transparentního trhu s moderními a vyspělými pravidly na místě dnešní džungle.
Na trhu se tak konečně etabloval subjekt, který se jasně zastával spotřebitele a držel si zdravou vzdálenost od pojišťováckých lobbyistů. Spotřebitelské organizace a nezávislí poradci jásali, lobbyistům přibyly vrásky na čele.
Poté, co proběhla poměrně hladká implementace této vize (v souladu se spotřebitelsky orientovanými směrnicemi EU) na regulaci přímého prodeje fondů a jiných investičních aktiv (MIFiD), začala asi před půl rokem dostávat jasnější obrysy i nová regulace zprostředkování pojistných produktů (IMD2) a s ní úzce související regulace tzv. investičních balíčkových produktů (tzv. "PRIPs"), do nichž spadají právě i některé produkty pojistné (rezervotvorná životní pojištění).
Nedávno se objevily první konkrétní texty zákona, které se okamžitě začaly probírat v odborných kruzích a nezávislých médiích. Zprostředkovatelské firmy a lobbyisté na ně naopak uvalili informační embargo a do "laických" médií se tak nic nedostalo.
Je pro ně snad tato věc tak nebezpečná, že je pro ně lepší vůbec na ni nesměřovat pozornost davu, a pokud ano, tak pouze v tom smyslu, že "úředníci na MF ČR si zase vymysleli jakýsi nesmysl"? Nebylo by divu, návrh zákona je totiž v současné podobě pro „poradce“, zakládající svou existenci na hromadném prodeji IŽP a podobných balíčků, v podstatě likvidační.
REKLAMA
Vývoj nové podoby zákona 38/2004 jsem se zaujetím sledoval a informoval MF ČR o nedostatcích, kterými tento zákon podle mého názoru trpí. Nic není dokonalé a každý vývoj nějakou chvíli trvá. Proto jsem se nepřidal k rejpalům, kteří zákon kritizovali a vycházeli přitom především z PR zpráv lobbyistů, zastupujících pojišťovny a jejich zprostředkovatele. Vyšší průhlednost při zprostředkování jednoznačně nahrává spotřebitelům na úkor zprostředkovatelů a pojišťoven, a bylo tedy předem jasné, že se tyto skupiny ozvou s nelibostí.
Blesk z čistého nebe
Prvně prezentovaný návrh zákona v sobě obsahoval provokaci v podobě stropu provize na dvojnásobku měsíční platby. Následně však na základě vyjednávání se zástupci pojišťoven i zprostředkovatelů, spolu s mnoha dalšími smysluplnými úpravami, proběhlo nastavení stropu pro celkové distribuční náklady pojišťoven (nikoli tedy jen zprostředkovatelské provize) na 200 % ročního pojistného, což víceméně odpovídá dnešním provizím. K takto upravené novele se měla vyjádřit Legislativní rada vlády. Čekal jsem, že proběhne konstruktivní kritika některých formulací a podobně.
Na jednání LRV 25. 8. však Legislativní rada vlády novou podobu zákona jako celek od základu a de facto jednomyslně odmítla. Co se stalo? V zápisu z jednání na stránkách LRV se dočteme pouze následující:
"Navrhuje se zjednodušení a zpřehlednění kategorií zprostředkovatelů pojištění jejich snížením ze současných 5 kategorií na 2 a přesně a jednoznačně stanovit jejich odpovědnost za výkonu zprostředkovatelské činnosti včetně odpovědnosti za způsobenou škodu. Návrh dále upravuje pravidla jednání se zákazníkem zabezpečující vyšší transparentnost a zejména směřující ke zlepšení informovanosti zákazníka o osobě zprostředkovatele a pojistném produktu.
Zároveň se tímto návrhem do českého právního řádu částečně zapracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu, pokud jde o plnění informačních povinností pojišťovacími zprostředkovateli a pojišťovnami o nabízených pojistných produktech ve vztahu k zákazníkům.
REKLAMA
Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila s tím, že předkladatel návrh zákona upraví podle připomínek vzešlých z jednání Legislativní rady vlády."
Kdo vznesl tyto připomínky a co bylo jejich obsahem?
Zpravodaji LRV, kteří se novelou zabývali, byli doc. Hana Marková a doc. Vladimír Vopálka. Představili ji plénu jako ve stávající podobě naprosto neprůchozí a plénum jejich názor přijalo. Připomínky byly pouze dvě, ale zásadní:
1. Zrušte
švarcsystém u prodejců pojištění!
Novela v dnešní podobě neřeší problém švarcsystému – pojišťovací zprostředkovatelé ("vázaní zástupci") by totiž nadále mohli zůstávat OSVČ, jako je tomu dnes ve všech zprostředkovatelských společnostech, a to přesto, že reálně fungují jako jejich zaměstnanci. Proto byly napadeny nové definice kategorií zprostředkovatelů v textu zákona, na kterých celý zákon stojí.
2. "Prý asi tak nějak nekompatibilní"
Novela dle názoru zpravodajů není plně kompatibilní se směrnicemi EU. O tom, v jakém smyslu údajně není kompatibilní anebo v čem je nová transpozice problematičtější než ta stávající, jsme se však nic nedozvěděli. Zaznělo jen odvolání se na zprávu odboru kompatibility, který si údajně kompatibilitou s legislativou Evropské unie "nebyl jist".
Pro plénum LRV byl však projev zpravodajů dostatečně přesvědčivý, jeho členové se na stanovisko zpravodajů spolehli a předkladatelům se již nepodařilo úpravy v zákoně před LRV obhájit. Tím byl legislativní proces zastaven.
REKLAMA
Pseudoargumenty
Navrhovaná úprava zákona měla jistě spoustu nedostatků. Kdyby byly použity některé z argumentů směřujících k jejich odstranění a prokazující porozumění problému, a novela by proto byla vrácena k hlubšímu propracování, byl by negativní postoj LRV zcela legitimní. Jelikož ale první připomínka je pro zákon likvidační a druhá neopodstatněná, znamená instrukce LRV totéž jako "učiňte zákon neprůchozím, jinak jej nepustíme do vlády".
Pokud jde o švarcsystém, který stávající úprava umožňuje, je nepředstavitelné, že by trh přijal úpravu, která by firmy přinutila zaměstnat všechny své prodejce (dnes více než 100 000 osob). Odstranění švarcsystému z modelu zprostředkování je sice hezkou myšlenkou, ale natolik nerealistickou, že by výrazně snížilo politickou průchodnost řešení. Trh na toto dnes naprosto není připraven.
Pokud jde o údajný nesoulad se směrnicemi EU, nebylo řečeno, z jakého by měl jít zákon proti legislativě EU. Dostupné dokumenty týkající se IŽP (tzv. PRIPS) a infolistů (tzv. KID) naopak jdou stejným směrem jako novela. Argumentovat nekompatibilitou s evropskou legislativou je ale snadné, protože se nikomu nechce přiznávat, že ji nestuduje. Jelikož se jedná v tomto případě o stovky stran a jelikož žádné konkrétní body nekompatibility nezazněly, je otázka, zda kritici novely opravdu vědí, o čem hovoří, a nebo si berou směrnice EU do úst jen jako domnělou "autoritu".
Kdo za tím stojí?
Reakce LRV na návrh novely jsou zdánlivě nesmyslné. Mohli bychom se snad domnívat, že ukazují na naprosto nedostatečnou odbornou informovanost zpravodajů, kteří zákon shodili. Jelikož se ale v obou případech jedná o právníky a v případě doc. Markové odbornici na finanční právo, je vysoce nepravděpodobné, že by jejich stanovisko vyplývalo z neznalosti situace.
Na druhou stranu je velmi zajímavé, že argumenty zpravodajů skoro doslovně souhlasí s dosavadní argumentací (viz Pojistný obzor 3/2010) jejich kolegy z katedry finančního práva Vladimíra Přikryla, který je současně autorem téměř veškerých dnešních zákonů o pojištění. Ty ponechávají pojišťováckým klamavým praktikám v podstatě volnou ruku.
Vladimír Přikryl dnes působí na pozici referenta na Odboru legislativy finančního trhu. Za patnáct let působení v pojišťovnictví si získal u pojišťoven a jejich zástupců dobré jméno a zřejmě také mnohé kontakty. Vystupuje na akcích pořádaných pojišťováckými asociacemi a jsou mu zde udělována čestná ocenění.
Zasáhl Přikryl prostřednictvím Markové a Vopálky proti novelizaci zákona? Pokud ano, činí tak z čistě odborných důvodů, nebo proto, aby umožnil svým "přátelům z branže" nadále jednoduše prodávat netransparentní a předražené produkty?
Jak se zdá, lobbyisté nyní vedou a předkladatel bude mít co dělat, aby skóre vyrovnal a probojoval se se zákonem do vlády a do parlamentu. Jinak hrozí, že obírání klientů pojišťovnami poběží nerušeně dál.
. Šťastný nový rok!