Poslední myšlenka pana Nováka z minule byla, zda-li by pravidelnou investicí nedosáhl lepších výsledků než při jednorázové investici. Uvažoval, že při poklesu by nakupoval levněji, což by mu mohlo přinést lepší zhodnocení na konci. Zároveň si byl vědom i odvrácené stránky, kdyby trhy dlouhodobě posilovaly. Jak by asi dopadlo takové srovnání obou způsobů investování?
Úvodem ještě nutno dodat, že výsledky vychází z vývoje indexu Dow Jones. Podívejme se na následující grafy. Zelené sloupce představují zhodnocení jednorázové investice (uvedeno již v minulém článku), fialové sloupce ukazují roční zhodnocení pravidelně měsíčně investované stejné částky vždy na počátku měsíce po celou dobu periody.
Obr. 4: Průměrné roční zhodnocení jednorázové a pravidelné měsíční investice na 10letých periodách za období (1975 – 2007)
Obr. 5: Průměrné roční zhodnocení jednorázové a pravidelné měsíční investice na 15letých periodách za období 1975 – 2007
REKLAMA
Největší rozdíly ve prospěch jednorázové investice lze najít v 10letých periodách započatých v letech 1993 až1996. Důvodem je internetová bublina, kdy jednorázová investice učiněná na jejím počátku vytvořila výrazný profit, který byl sice po roce 2000 korigován, i tak průměrné zhodnocení zůstalo nad 8 % p.a. Pravidelně investující občan však v této době postupnou investicí snižoval svůj výnos, viz. Obr. 6 a červeně vyznačená oblast. Proto tak výrazný rozdíl zhodnocení.
Obr. 6: Vývoj indexu Dow Jones v období 1993 – 2002
REKLAMA
Naopak pro pravidelnou investici vyznívá lépe období period od 1976 a od 1977. Důvodem je, že se trh přibližně sedm let pohyboval do strany, v rozpětí 800 až 1000 bodů, jak ukazuje následující obrázek, a teprve poté zamířil vzhůru. Z obou grafů výkonností se opět potvrzuje, že i na delší investiční periodě 15 let pravidelné investice se rozdíly v historickém zhodnocení zmenšují a hodnoty se pohybují kolem 8 % p.a.
K uvedeným hodnotám je třeba přihlédnout též s ohledem na realitu fondového byznysu. Jen několik málo fondů dlouhodobě překonává svůj benchmark, naprostá většina zaostává. Jedním z důvodů jsou poplatky za správu fondu, řekněme do 2 % ročně z hodnoty spravovaných aktiv + obchodní poplatky.
Obr. 7: Sedmiletá postranní fáze indexu Dow Jones v období 1976 – 1982
Z toho lze vyvodit, pro jaký vývoj trhu je ten či onen způsob investování vhodnější. Pro dlouhodobý růst od počátku je vhodnější volit jednorázovou investici. V opačném případě je vhodnějším typem pravidelná investice. Jednoduché, jenže to má celé podstatný háček.
- Delší růst, uptrend, se většinou rodí po nepříznivém období a člověk není emočně připraven takovou investici učinit, a když se odhodlá, bývá většinou již pozdě.
- Jestli zvolit ten či onen způsob investice, by znamenalo, mít schopnost predikovat vývoj trhu v následném období, což je složité a pro retailové klienty spíš nemožné.
- O výsledku mnohdy rozhodne, jak investor zvládne poslední fázi jeho investiční periody až do ukončení a stažení peněz na svůj účet. Důsledky ukáži v příštím článku.
Právě proto je dle mého úsudku otázkou na zvážení, do jaké míry je nutné řešit jaký způsob investice zvolit. Kdo z nás dokáže říci, jaký vývoj trhy přichystají počátkem periody? Jak dlouho budou trhy klesat? Nebo se bude opakovat několikaletá postranní fáze trhů? A jaký průběh přichystají trhy naší investici na konci periody? Není lepší čas věnovaný volbě způsobu investice vložit do zvládání a řízení podstupovaného rizika?
V následující části se podíváme na další zajímavé skutečnosti spojené s investováním včetně ukázky toho, jak může dopadnout neřízená investice díky její poslední fázi. Pro pořádek si projdeme ještě podrobněji, jak moc se liší průměrné zhodnocení pravidelné investice oproti jednorázové a podíváme se na konkrétní období z grafů, které se může zdát na první pohled zavádějící a nesprávné.
