Jaký je vlastně účel povinně smluvního pojištění profesní odpovědnosti u pojišťovacích zprostředkovatelů? Proč, koho a jakým způsobem má chránit?
KDE HROZÍ LIDSKÁ CHYBA
Nejprve se trochu rozhlédněme mimo náš obor. V českém právním řádu existuje celá řada profesí a činností, kde zákonodárce příslušným subjektům ukládá povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti pro případ škody způsobené třetím osobám.
Například u auditorů nám to připadá samozřejmé, protože nedávné rozsáhlé skandály v USA vyústily v řadu žalob na velké auditorské firmy a celá věc byla v ekonomickém tisku mnohokrát diskutována.
Ne každý ale asi ví, že vedle dalších "běžných profesí" jako architekt, lékař, advokát, notář či daňový poradce je pojištění odpovědnosti povinné třeba pro zadavatele klinického hodnocení léčiv, energetického auditora nebo osobu pověřenou výkonem sociálně právní ochrany dětí.
Všem těmto oborům služeb je společné to, že pro jejich provozování nejsou zpravidla nutná žádná nebo jen minimální hmotná aktiva a protože jejich výkon je založen na lidských znalostech, dovednostech a zkušenostech, existuje nezanedbatelná možnost vzniku chyby nebo omylu a následné škody příjemci služby či dalším osobám.
REKLAMA
KDE NIC NENÍ…
V anglické terminologii se toto pojištění nazývá také "Errors and Ommisions" tedy Omyly a Opomenutí, což naprosto přesně vystihuje podstatu tohoto druhu pojištění.
Na rozdíl od výroby či obchodu však mají poškození u těchto profesí velmi omezenou možnost uspokojit se na hmotném či finančním majetku toho, kdo za škodu odpovídá.
Proto je ve vyspělých státech běžnou praxí, že je zákonem stanoveno, že pro určité profese je povinné uzavření pojištění profesní odpovědnosti.
Tímto způsobem se však stát snaží nejen zvýšit jistotu příjemců služeb, že budou odškodněni v případě pochybení dodavatele, ale zároveň chránit před katastrofálními finančními důsledky takového pochybení samotného dodavatele služby.
REKLAMA
CO ŘÍKÁ ZÁKON
Právně je odpovědnost za škodu založena především na tzv. všeobecné prevenční povinnosti. Každý je povinen chovat se tak aby ke škodě nedošlo – § 415 Občanského zákoníku.
Obecná odpovědnost za škodu z provozu podniku se pak odvozuje z § 420 a 420a) Obč.zák. a kromě této základní odpovědnosti existuje celá řada dalších, speciálních druhů odpovědnosti.
Jsou definované v Občanském i Obchodním zákoníku a pak v mnoha speciálních zákonech mezi které patří i zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a nezávislých likvidátorech pojistných událostí.
Jsou zákony, které přesně definují odpovědnost za škodu (např. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem č.59/1998 Sb.), přitom zde uzavření pojištění není povinné. Předpokládá se totiž (ačkoliv to pochopitelně není nijak zaručeno), že poškozený má velkou šanci, aby mu škoda byla uhrazena z majetku toho, kdo za ni odpovídá.
REKLAMA
V jednotlivých zákonech však u pojištění profesní odpovědnosti panuje mezi různými obory značný chaos. Jednoznačně nejtvrdší a nejvíce podrobné podmínky pojištění stanovuje zákon pro zprostředkovatele pojištěni, což zřejmě vyplývá z toho, že ty podmínky připravovali lidé z oboru.
K ČEMU ASTRONIMICKÉ SUMY?
Většina zákonů pak pouze určuje povinnost pojištění uzavřít, nikoli minimální výšku limitu nebo maximální spoluúčast. Pak je možné splnit podmínky zákona i sjednáním pojištění na částku v podstatě směšnou.
Například Česká komora architektů zvolila jako limit pojistného plnění pro své členy částku 200.000 korun!
Ve srovnání s tím je jeden milion eur pro zprostředkovatele pojištění skutečně astronomická suma. Může snad zprostředkovatel pojištění chybným návrhem smlouvy udělat mnohonásobně větší škodu než když se architektovi zřítí dům? Vyjma průmyslového pojištění asi velmi těžko!
Jenže na rozdíl od jiných profesí, mají zprostředkovatelé pojištění tu "smůlu" , že po své registraci mohou podnikat v celé EU. Pro jejich činnost totiž existuje zvláštní směrnice, a ta stanovuje i jednotný minimální limit pro pojištění profesní odpovědnosti.
Finanční služby jsou v čele evropského sjednocování a s tím se musíme smířit. Na druhé straně nám to poskytuje možnost svobodně podnikat i v jiných státech bez dalších omezení. Naše firma například nedávno zprostředkovala pojištění mezi rakouskou firmou a rakouskou pojišťovnou, což by před platností zákona 38/2004 Sb. vůbec nebylo možné bez složité registrace či založení pobočky v Rakousku.
V dalším článku na toto téma se budeme podrobněji zabývat podmínkami pojištěním profesní odpovědnosti zprostředkovatelů pojištění.
