Nedalo mi to. Vstoupil jsem do nevalně udržované budovy a jal se zjišťovat základní informaci: Mají zaměstnanci odborového svazu svou odborovou organizaci? Na jednu stranu jsem si říkal, k čemu by jim byla. Vždyť jejich zaměstnavatel bojuje za zaměstnance. Na druhou stranu…
Odpověď jsem našel záhy. Ano, i zaměstnanci odborů mají svou odborovou organizaci. Zřejmě se obávají vykořisťování ze strany zaměstnavatele. Aby ne, vždy, když poslouchám představitele odborů, nabývám dojmu, že všichni zaměstnavatelé jsou zlí a nepřejícní kapitalisté nejhrubšího zrna, kteří by si i zaměstnancovo koleno nechali pro korunu vrtat. Jak v takové atmosféře může zaměstnanec odborů věřit, že se jeho zaměstnavatel nezachová… jako ostatní? Nebo přesněji tak, jak vykresluje ostatní?
Zřejmě to ale nebude v pozici zaměstnavatele s odbory tak černé jako kupříkladu se státní správou. Slyšel někdy někdo o hrozbě stávky odborářů zaměstnanců odborů? Já rozhodně ne. Zato zaměstnanci státní správy stávkují nebo stávkou hrozí v posledních měsících každou chvíli.
Ale ruku na srdce. Možná příčina, proč zaměstnanci odborových svazů nestávkují, leží jinde. A stejný může být i důvod, proč ke mě informace o jejich stávce nedoputovala: Když stávkují, nikdo si toho ani nevšimne. Nic se nezmění a svět běží dál ve svých kolejích, každý dostane na úřadě své razítko, tramvaj i lokomotiva ho doveze do zaměstnání a v čekárně u lékaře je plno ve všední den jako o víkendu.