Odborníci si kladou otázku, jak pojistit samořiditelné automobily?
Zdroj: iStock
Pojistitelé si kladou jeden zásadní dotaz, “kdy” a především “jak” přistoupit k nové kategorii samořiditelných automobilů.
S rostoucím zájmem spotřebitelů o sdílené jízdy a autonomní vozidla nevyhnutelně dojde i ke změně strategií pojišťovacích společností zaměřených na pojištění vozidel. Jaké kroky tyto změny vyvolají?
Ve zprávě Deloitte „Autonomní dopravní prostředky a pojišťovnictví“ se dočtete, že automobily plné senzorů mají snížit nehodovost až o 90 %. Trend sdílených jízd, který naznačuje, že v budoucnu bude klesat počet majitelů vozů, představuje pro segment pojištění vozidel výzvu, jak kompenzovat souběh nevyhnutelného poklesu pojistných sazeb a zřejmě i ztráty podstatné části objemu obchodu.
Pojišťovny musí učinit následující kroky
Tyto trendy ovlivňující ekonomiku, by měly být pro pojišťovny signálem, že je třeba učinit následující kroky: Uvědomit si, že tempo změn se může lišit dle regionů a věkových segmentů. Dále rozvíjet technické schopnosti v oblasti upisování pojistných smluv.
Připravit se na postupné změny nákladové struktury. Připravit se pracovat při optimalizaci nabídky s nedostatečnými či nekompletními daty a hledat nové zdroje dat. Zavést schopnosti pokročilé analytiky. Připravit se na změny v oblasti produktové nabídky i u jednotlivých kategorií pojištění – včetně přípravy nabídky pojištění samořiditelných vozidel.
REKLAMA
Proškolit likvidátory na specifika pojistných událostí u sdílených jízd. Být připraveni včas rozpoznat možné ohrožení ze strany netradičních konkurentů a InsurTech společností. Pojistitelé budou muset vyvinout adekvátní transformační strategie, aby zůstali pro klienty relevantní a současně si udrželi v nově vznikajícím ekosystému ziskovost. Je pravděpodobné, že budou nuceni výrazně upravit svoji produktovou nabídku, stejně jako své obchodní modely, pricing a postupy upisování smluv.
Očekávaný pokles škod bez trvalých dopadů
Česká asociace pojišťoven vypracovala analýzu nástupu autonomních vozidel. Přestože vlivem bezpečnostních prvků vozidel riziko v usmrcení a zranění pokleslo více než řádově, stále v ČR každoročně zahyne při dopravních nehodách přes 500 lidí. V celé EU se jedná o více než 20 000 obětí dopravních nehod ročně. Počet obětí v 56 zemích, jež evidují statistiky o dopravních nehodách v rámci Dopravní komise OSN (včetně USA, ale bez velkých zemí jako Čína, Brazílie, Indie…), vychází přibližně na 100 000 a celosvětový roční počet obětí dopravních nehod, k jejichž zásadnímu omezení může postupné zavádění autonomnosti vozidel přispět, vychází na 1,3 mil. obětí, jež by při globálním zastoupení autonomních vozidel bylo možné ze zásadní části uchránit, a totéž platí o ročním počtu 50 mil. zraněných účastníků dopravních nehod.
Vedle globálního potenciálu redukce úmrtí a dalších závažných následků nehod je podstatný i očekávaný pokles škod bez trvalých dopadů. Ve vazbě na definované scénáře dalšího vývoje pronikání automatizace vozidel do vozového parku je za následujících předpokladů redukce rizika vzniku škody možno činit odhady pozitivních dopadů poklesů škodovosti, jež nám mohou připomínat i minulý vývoj řádové redukce úmrtí při dopravní nehodě vyvolaný zaváděním asistenčních systémů
Legitimním očekáváním vycházejícím z postupného zavádění vozidel se sofistikovanými asistenčními systémy do provozu je vedle dalšího poklesu (již předchozími „inovacemi“ výrazně sníženého) rizika úmrtí a (těžkého) zranění i zásadní pokles rizika vzniku dopravní nehody a tím celkové škodní frekvence, jak ji měříme ve stávajícím povinném ručení. V minulosti nastalé snížení rizika úmrtí a závažného zranění odráží vliv průběžného zavádění prvků pasivní bezpečnosti, kam se zahrnují všechna opatření snižující následky dopravních nehod, která se vztahují na všechny jejich účastníky (pásy, airbagy atd.).