Odvody za zaměstnance jsou nastaveny vysoko a brzdí České firmy
Čeští zaměstnavatelé platí příliš vysoké odvody na sociální zabezpečení. Mělo by dojít k jejich snížení na průměr členských států EU nebo zemí OECD? Zeptali jsme se odborníků.
Hlavní analytička Hospodářské komory (HN ČR) Karina Kubelková uvádí, že HN ČR prosazuje snížení sociálního pojistného placeného zaměstnavatelem, které bude kompenzováno snížením sociálních mandatorních výdajů nebo zvýšením účasti zaměstnanců na pojistném systému. „Žádoucí efekt by přineslo snížení sazby sociálního odvodu ze stávajících 24,8 procenta alespoň na 23 procent, tedy blíže k průměru zemí EU či OECD,“ podotýká Karina Kubelková.
V tiskové zprávě HN ČR se mimo jiné dočteme, že ke každé koruně vyplacené mzdy zaměstnanci musí český zaměstnavatel ze „svého“ doplatit dalších 34 haléřů, které odvede zdravotní pojišťovně a České zprávě sociálního zabezpečení (ČSSZ) vedle vlastního pojistného zaměstnance, které za něj zaměstnavatel také plně administruje a odvádí.
Rostoucí cena práce brání rozvoji podniků
Vlivem rychle rostoucích mezd v posledních pěti letech, kdy hrubé mzdy vrostly skoro o 30 %, nadprůměrné odvody brání podnikům v jejich rychlejším rozvoji. V novém Komorovém barometru rostoucí cenu práce označuje za největší překážku jejich rozvoje v roce 2022 už sedm z deseti podniků, bez ohledu na velikost firmy nebo na obor, v němž působí.
Hospodářská komora proto dlouhodobě doporučuje státu, aby zaměstnavatelům sociální pojistné snížil na úroveň, kterou mají zaměstnavatelé v EU a zemích OECD. Vzniklý výpadek příjmů do státní kasy doporučuje nahradit snížením sociálních mandatorních výdajů nebo zvýšením účasti zaměstnanců na pojistném systému.
REKLAMA
Náklady na pracovní sílu jsou ovlivněny jednak strukturálními problémy trhu práce, tedy nesouladem poptávky a nabídky jednotlivých kvalifikací, jednak regulatorními zásahy státu – růstem platů ve veřejné sféře, navyšováním minimální mzdy a s ní svázaných zaručených mezd, ale také právě vysokým pojistným odvodem zaměstnavatelů.
Zaměstnavatel za sebe odvádí sociální pojistné v sazbě 24,8 %, vedle toho zaměstnanec platí prostřednictvím zaměstnavatele státu 6,5 % z hrubé mzdy. ČSSZ k 30. červnu 2021 evidovala 279 917 zaměstnavatelů.
Částky odváděné na samotné dani z příjmu jsou nízké
Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa pro server Investujeme.cz uvádí, že odvody sice jsou v Česku nastaveny v mezinárodním srovnání poměrně vysoko, nicméně částky odváděné na samotné dani z příjmu jsou naopak poměrně nízké. Z pohledu podílu na HDP je celek daně ze mzdy a odvodů pod průměrem Evropské unie i eurozóny. „Pro snižování odvodů tedy nevidím žádný zásadní důvod, už vůbec ne vzhledem ke schválené redukci daňových příjmů od letošního ledna v rozsahu téměř 100 miliard korun,“ myslí si Michal Skořepa.
„Na odvody se nedá pohlížet izolovaně. Je jedno, jestli je stržena daň z příjmů nebo odvody. Zaměstnavatel hledí na to, co ho práce celkově stojí. Zaměstnance zase zajímá, jaká částka mu přistane na účtu. Zaměstnanci si navíc v letošním roce polepšili už zrušením superhrubé mzdy. Předpokládám, že další kroky vlády, vzhledem k napjatému rozpočtu, povedou spíše opačným směrem – tedy k vyššímu zdanění práce,“ myslí si odborník Banky CREDITAS David Jandásek.
REKLAMA
Srovnávání jablek s hruškami
Podle odborníka Partners Martina Mašáta zde opět hraje roli špatné chápání odvodů na sociální zabezpečení. Odvody jsou součástí nákladů firmy na mzdy zaměstnanců. Aby je zaměstnanec nezapomněl odeslat, posílá část z výplaty už rovnou jeho zaměstnavatel. „Pokud se tedy bavíme o odvodech, není to problém zaměstnavatelů, ale zaměstnanců, kteří tím přicházejí o část výplaty,“ míní Martin Mašát.
Srovnávat výši odvodů napříč státy je podle něj svým způsobem srovnávání jablek s hruškami. Protože každý stát je má složené jinak a používá je na jiné účely. Spravedlivější by bylo srovnat celkové odvody zaměstnanců ze svých mezd (u nás se jim říká nesmyslně superhrubá mzda) a tedy odvody na sociální zabezpečení plus daně z příjmů. A tady lze pak jednoduše zjistit, že čeští zaměstnanci odvádí státu skoro polovinu svých výdělků. Patří tak k nejvíce daňově zatíženým pracujícím i v rámci těžce daňově zatížené Evropy.
„Samozřejmě, že takový systém silně demotivuje více pracovat, když polovinu peněz hned odevzdáte. Ano, mělo by dojít ke snížení, buď daní či odvodů na sociální pojištění. Bohužel dočkáme se asi pravého opaku a čeští zaměstnanci se stanou ještě většími otroky pracujícími pro státní rozpočet,“ podotýká odborník Partners.
