Ondřej Vičar: Private equity investice je trochu něco jako manželství (na pět let)
Kdo může do fondu GPEF III investovat?
V současné době nemůže do fondu investovat nikdo. Fond je již plně upsaný. To znamená, že je upsán ve své maximální možné smluvní výši, která byla 80 milionů eur. Fond byl dokonce přeupsán, evidovali jsme poptávku kolem 130 milionů eur. Až se fond GPEF III zainvestuje v určité proporci, tak můžeme dělat další fundraising a založit fond nový. Další příležitost tak bude až přibližně za tři až čtyři roky, kdy se bude zvedat nový fond.
Pro naše fondy dlouhodobě platí, že jsou primárně koncipované pro institucionální investory. Předpokládá se, že investor je nějakým způsobem zavedená transparentní nebo regulovaná finanční instituce nebo entita, která se tímto typem investování systematicky zabývá, nebo k němu má skrze své další aktivity relativně blízko. Předpokládá se, že do fondu vloží větší částku. Například v tomto fondu byl minimální vklad 5 milionů eur a maximální 25 milionů eur. Nejde tedy o fond pro jednotlivce či fyzické osoby.
Fyzické osoby nemají tedy šanci investovat do vašich fondů?
V tomto fondu vzniklo poprvé v historii určité specifikum, kdy tato možnost byla vytvořena. Fyzické osoby mohly investovat zprostředkovaně, aby se nestávaly přímými investory fondu. Mohly investovat prostřednictvím tzv. feeder fondu vytvořeného Investiční kapitálovou společností Komerční banky (IKS KB), která nabídla možnost investovat do GPEF III jako produkt, investiční nástroj svým klientům. I v tomto případě to bylo omezeno spíše na movitější klienty. Minimální vklad byl 125 tisíc eur, ale s podmínkou, že tyto peníze musí být jejich okrajová část majetku. Aby nedošlo k tomu, že investují s vizí vysokého výnosu všechny své peníze do rizikového produktu a v případě neúspěchu o všechno přijdou.
Kolik celkem zainvestovali klienti IKS KB?
REKLAMA
Netuším, jaká byla poptávka, ale vymezili jsme si objem, který byl alokován pro tyto účely, aby zbylo i na ostatní. Nevěděli jsme, kolik IKS KB tímto způsobem sesbírá. Poptávka ale údajně převýšila nabídku. Investory si vybírali, cílem byl určitý retailový dopad. Tím chci naznačit, že místo tří velkých investorů se ve výsledku feeder fond skládá spíše z mnoha desítek menších. V součtu to IKS KB zařadilo mezi největší investory.
V současné době nízkých úrokových sazeb přicházejí určitě peníze do fondu snadněji. Co bude, až dojde k růstu úrokových sazeb?
Určitě to hrálo roli, byl to nejsnazší fundraising v historii. Větší roli však hraje tzv. track record – dosavadní zkušenost, kterou tým umí představit. Je lehčí zvedat třetí fond než první fond a čtvrtý než druhý. Kontinuita, dlouhodobost, výsledky či stabilita týmu jsou faktory, které hrají větší roli než současná úroveň úrokových sazeb.
Nízké úrokové sazby způsobily, že do tohoto segmentu vstoupily subjekty, které do private equity v tomto regionu nikdy předtím neinvestovaly – jako například pojišťovny.
Proč u vás neinvestují subjekty, které jinde běžně ve světě do private equity investují?
Jde o vývoj v oblasti regulace. Například globálně jsou největším poskytovatelem zdrojů pro private equity penzijní fondy, které lokálně ze zákona do private equity investovat nesmí – jsou omezeny v alokaci zdrojů.
V druhé řadě jde o kompetence – neexistuje know-how. V instituci musí být lidé, kteří vědí, že private equity existuje a co znamená, aby se nebáli investovat. Například pojišťovny ve snaze najít alternativní produkty pro zhodnocení u nás nyní investovaly do private equity poprvé v historii, globálně jsou však pátými největšími investory v této oblasti. V porovnání s globální skladbou private equity investorů ve smyslu jejich proporcí a šíře jsme stále na začátku.
REKLAMA
Jaké jsou předpokládané výnosy fondu GPEF III?
Prezentovaný výnos se odvíjí od historických výnosů, kterých jsme dosahovali v minulosti. Zároveň se ohlíží i na přiměřený výnos, který by tento typ finančního nástroje měl dosahovat – dosahovanou výnosnost odvětví private equity.
Výnos má více úrovní. Nejvyšší úroveň je výnos jednotlivých investic před vstupem nákladů, tzv. gross výnos. Nižší úrovní výnosu je výnos dosažený po uhrazení nákladů na provoz fondu. Tento může být dále očištěn o tzv. carried-interest neboli úspěšnostní bonus pro realizační tým, který zvládl dosáhnout určité míry úspěšného zhodnocení prostředků vložených do fondu. Čistý výnos pak je výnos, který dostávají investoři.
Investování probíhá průběžně v první polovině životnosti fondu, která je standardně desetiletá, vracení zdrojů je taktéž průběžné v závislosti na realizaci prodejů jednotlivých investic. V průměru jde o investice na pět let, ale může se protáhnout i na sedm let či více. Cílený průměrný výnos z investic by měl být kolem 20–25 %, aby vše fungovalo tak, jak si investoři přejí.
Například náš poslední již skončený a plně uzavřený fond GPEF I o velikosti 30m EUR , který patřil k relativně malým fondům, dosáhl gross výnosu přes 20 %. Čistý výnos pro investory byl ovšem významně nižší. Rozdíly hrubého a čistého výnosu jsou vzdálené, protože náklady v proporci k menšímu fondu jsou vyšší. S růstem objemu fondu se oba výnosy přibližují, protože náklady již tolik nenarůstají. Laťka úspěchu je stanovena v private equity odvětví na 8 % p.a. U fondu GPEF III bychom chtěli dosáhnout více než 15 % čistého výnosu.
Lišíte se něčím od ostatních private equity fondů?
Myslím si, že vlastně ne. Naše struktury fungování a základní principy se příliš neliší od globálních či regionálních fondů asijských, chilských či brazilských. Liší se rozměr. V globálním měřítku patříme mezi trpaslíky i s 80 miliony eur. Stále ještě patříme k menším hráčům i v regionu východní Evropy.
REKLAMA
Důležitá je pro bližší klasifikaci i investiční strategie a geografický záběr. V Česku a na Slovensku existuje kromě nás vlastně pouze jeden private equity fond s naším profilem, zaměřením a strategií. Nahodile se zde investičně příležitostně objeví ivětší regionální hráči, ale nelze říct, že bychom je vnímali jako konkurenty, nesetkáváme se často, a navíc se objevují spíše při větších investicích.
Rád bych také poukázal na fenomén, kdy je třeba striktně rozlišovat, jak se standardní private equity fondy liší od všeho ostatního, co si private equity pouze říká či je tak označováno – různé finanční skupiny, family office, asset manažeři – od subjektů typu Penta až po různá uskupení bohatých jednotlivců, kteří vytvoří private equity fondy, které ve skutečnosti private equity fondy nejsou, protože nemají ani struktury, ani principy ani jiné náležitosti odvětví, které, jak jsem uvedl, jsou po celém světě standardizované.
Nemáte ambice být větší?
Stále rosteme, ale pokud přesáhneme 100 milionů eur, tak již není možné zainvestovat v České republice a na Slovensku stejným stylem jako doposud. Je potřeba vyjíždět dále, mít jiné personální zabezpečení a infrastrukturu. Také proto GPEF III může jít jako první námi poradensky zabezpečený fond za hranice do Maďarska, Rakouska či Polska, a možná si to i vyzkoušíme na jedné či dvou investicích. V současné době se ale stále zaměřujeme především na Česko a Slovensko. Pokud náš další fond přesáhne 100 milionů eur, tak musíme reálně investovat i do zahraničí. K dalšímu případnému růstu tedy potřebujeme další země.
To znamená, že s tímto fondem vyčerpáte potenciál podniků v Česku a na Slovensku, do kterých investujete?
Je potřeba zdůraznit, že my investujeme do malých a středních podniků, kterých je obecně řečeno poměrně velké množství. Pokud ovšem nechcete mít portfolio o dvaceti investicích, které provozně neobsloužíte, ale pouze o deseti či dvanácti, tak s růstem fondu roste i průměrná velikost investice. Redukuje se tak počet firem, které jsou adekvátně veliké na investici, a zvyšuje se počet konkurentů (počet regionálních hráčů). V daném prostoru se tak zužuje počet cílů a lze je rozšířit pouze rozšířením prostoru.
Do jakých podniků investujete? Jsou nějaká odvětví, do kterých neinvestujete?
Lépe se to vymezuje tím, co máme zakázáno. Jsme fond všeobecný, který investuje do čehokoliv s výjimkou nemovitostních projektů, projektů na zelené louce (firmy, co nejsou firmy – startupy), firmy se záporným cash flow a nejasnou ekonomikou, dále nesmíme investovat do hazardu, alkoholu nad 20 % objemu, zbrojního průmyslu a zábavy pro dospělé.
Jakým způsobem vyhledáváte společnosti, do kterých investujete?
V čase se vyhledávání firem změnilo jednoznačně do polohy, kdy investiční příležitosti jednoznačně přicházejí za námi, ať už přímo, nebo nepřímo.
Do jakých podniků investujete?
Právě výběr společnosti k realizaci investice je nejtěžší úkol. Ročně máme na výběr 150 až 200 příležitostí, reálně však vybereme dvě či tři. Ne všude, kde se pokusíme zainvestovat, se to i podaří. Není jednoduché se s lidmi dohodnout, najít společnou řeč v oblasti ocenění, právní struktury, ale i světonázoru. Private equity investice je někdy jako manželství – jste se svými partnery – managementy, koinvestory a dalšími subjekty v průměru na pět a půl roku spjati poměrně těsně, v dobrém i ve zlém. Pokud se chemicky nepotkáte, pak je to utrpení i přes zajímavý profil společnosti či její výsledky. Samozřejmě platí, že když se firmě daří, je všechno podstatně snazší a vztahy obvykle fungují.
Snahou je zainvestovat do co nejlepších podniků – stabilních, perspektivních a zavedených. Většina našich firem jsou lídry trhu, případně firmy, které představí záměr se lídrem trhu stát. V našem předchozím portfoliu bylo z dvanácti firem devět jedniček ve svém oboru v rámci Česka a Slovenska. Kupujeme firmy zdravé, perspektivní, dynamické, s plánem či jasnou pozicí. Nejdůležitější komponentou je však pro nás silné a jasné manažerské zabezpečení..
Kdy z „manželství“ odcházíte?
Někdy to může být po 18 měsících, někdy po sedmi letech, průměrně máme historicky spočítaný výstup na 5,5 roku. Vyhodnocení vhodnosti exitu záleží nejen na našem investičním výboru, který posoudí, zda byl naplněn účel investice a rozhodne doporučit firmu k prodeji, ale také na diskusi s našimi spoluakcionáři či manažery. Máme v tomto rádi konsensus a cíle z hlediska realizace investic a kroky k nim vedoucí se snažíme společně částečně předvídat už při našem kapitálovém vstupu. Často také dochází k tomu, že přijde zájemce o koupi sám, spontánně, bez vyvolaného zájmu, a nabídne odpovídající cenu či perspektivu firmy, která dává smysl. Takovou situaci je někdy vhodné využít, likvidita může být někdy v našem segmentu velmi omezená.
Děkuji za rozhovor.
