Mezi čtyři hlavní typy opcí patří Long Call, Long Put, Short Call a Short Put, ze kterých se dále mohou vytvářet různé strategie. Tyto opce jsou zvané vanilla opce, což znamená, že to jsou opce bez jakýchkoli speciálních vlastností. Jako protipól vanilla opcí jsou opce exotické, které mají vždy nějaké zvláštní specifikum, jako například více dob expirace, více strike cen atd., ty však nejsou předmětem dnešního dílu seriálu.
Nejprve si rozeberme, co znamená název opce. Long Call opce vyjadřuje dlouhou (kupní) pozici na kupní opci. To tedy znamená, že si kupujeme opční právo, které nám umožňuje si v budoucnu zvolit, zda chceme nebo nechceme koupit podkladové aktivum za cenu dohodnutou při otevření kontraktu. Long zde značí, že opci kupujeme. Call značí, že se jedná o kupní právo. Podobné je i Long Put, kde Long má význam stejný,
Put je pak právo prodejní, to znamená, že na konci kontraktu máme právo podkladové aktivum prodat. Na druhou stranu máme Short Call, což znamená vypsání kupní opce. Short zde značí, že prodáváme právo někomu jinému a Call, že se jedná o právo kupní (tedy kupující Call opce má právo koupit, prodávající Call opce musí toto právo uspokojit, tedy musí podkladové aktivum prodat). Na konci životnosti opce tak musíme podkladové aktivum dané protistraně prodat za sjednanou cenu.
Za to, že podstupujeme riziko a vzniká nám povinnost, inkasujeme opční prémii. Podobně je to u Short Put, zde však musíme v budoucnosti podkladové aktivum koupit (protože vlastník opce bude mít právo prodat).
Nyní přejdeme k hlavním typům grafů.
Long Call
REKLAMA
Graf vykresluje Long Call opci. Na horizontální ose (osa x) je cena podkladového aktiva, rostoucí směrem zleva doprava. Na vertikální ose (osa y) je zisk nebo ztráta opce. Zisk je vždy nad 0 bodem grafu a ztráta pod, jak vyjadřují obě šipky. Tmavě červeně je zobrazen graf samotné opce. Opce začíná v záporu, jelikož prvotní náklad tvoří zaplacená opční prémie. Z grafu rovněž vyplývá, že tato opční prémie je rovna i maximální ztrátě. Graf poté stoupá směrem vzhůru od hodnoty, které se říká strike. Strike je realizační cena, neboli ta cena, za kterou máme v budoucnu právo koupit podkladové aktivum. Celá opční pozice je v záporu do té doby, dokud se cena aktiva nedostane na hodnotu, kterou zobrazuje v grafu bod zvratu. V bodě zvratu, kdy graf opce protíná osu x, je celá opční pozice na nule. Pokud by se zvýšila cena aktiva i o nejmenší možnou hodnotu, dostává se pozice do plusu.
Z grafu je důležité vyčíst, že long call opce spekuluje na vzestup podkladového aktiva, tedy že opce je v oblasti zisku ve chvíli, kdy je cena aktiva vyšší, nežli strike. To se dá vysvětlit i selským rozumem. Pokud je strike 100, ale cena na trhu je 150, tak to v podstatě znamená, že dané podkladové aktivum, třeba ropu, můžeme koupit za 100 a přitom obratem na trhu prodat za 150 a být tak 50 v zisku.
Bod Zvratu
Analýza bodu zvratu je více než důležitá pro úspěšné obchodování, proto si první graf vykreslíme a určíme, jak bod zvratu spočítat. Pro určení bodu zvratu jsou klíčové dvě hodnoty, a to strike a opční prémie. V případě Long Call opce je tedy bod zvratu roven Strike ceně + Opční prémii. U Put opcí se opční prémie odečítá.
Nyní přejdeme k dalším typů opcí, kde již vykreslíme pouze jednotlivé grafy.
REKLAMA
Short Call
U Short Call je evidentní spekulace na pokles podkladového aktiva, jelikož pozice je v zisku ve chvíli, kdy je cena podkladového aktiva nižší než strike. Zároveň zisk je zde omezen na výši prémie a ztráta je neomezená.
Long Put
Long put opce je spekulace na pokles
podkladového aktiva. Ztrátu má omezenou na výši zaplacené prémie a zisk stoupá až do chvíle, kdy je hodnota podkladového aktiva rovna 0.
Short Put
REKLAMA
Short Put opce spekuluje na vzestup podkladového aktiva a má, jak je z grafu vidět, omezený zisk ve výši inkasované prémie a ztrátu omezenou pouze nulovou hodnotou podkladového aktiva. Bod zvratu je zde, podobně jako u Long Put, vypočítán jako Strike – Opční prémie v bodech.
Konkrétní tržní případy
Nejprve se podívejme, jak by vypadal vstup do pozice, kdybychom předpokládali, že cena podkladového aktiva bude růst. Ukážeme si to na instrumentu GOLD.
V tomto případě využijeme buď opce Long Call nebo opce Short Put, které obě spekulují na vzestup ceny. Správný investor však nemusí uvažovat jen o směru, ale především o rozsahu pohybu. Pokud čekáme jen mírný vzestupný pohyb, je lepší zvolit Short Put opci, nicméně pokud se na trhu rýsuje pohyb většího rázu, jako je případ grafu zlata, tak je nejlepší použít Long Call opci, která je schopna z tak výrazného pohybu těžit.
Opačným případem by byl pokles ceny podkladového aktiva, jež si ukážeme na instrumentu OIL.
V případě, že by byl očekáván tak rozsáhlý pokles, jako jsme zaznamenali v posledních několika měsících, tak je nejlepší volbou Long Put opce. V případě, že byste otevírali opci někdy v listopadu loňského roku, bylo by výhodnější otevřít Short Call opci.
Logika volby mezi Long Put a Short Call, respektive Long Call a Short Put, je v předpokladu, zda bude pohyb vyšší než opční prémie, která je inkasovaná za Short Call/Short Put. Pokud ne, tak jsme opci zvolili správně, pokud však ano, což je případ jak ropy, tak zlata, tak bychom zbytečně přišli o velkou část zisku a lepší volbou by byly Long opce, které mají zisk neomezený.
V příštím díle se zaměříme na první opční strategii, konkrétně Covered Call.