Trochu jsem se v preambuli jistil tím kondicionálem, ale správný bude muset být oznamovací způsob. Soukromé penzijní fondy, které budou spravovat prostředky klientů a státu, budou ze zákona ve zcela stejné pozici, jako jsou současné penzijní fondy. Také ty spravují soukromé prostředky a také na jejich účty jdou příspěvky státu. A možnost převodu naspořených prostředků v případě smrti klienta je ze zákona o penzijním připojištění zajištěna.
Dědění z penzijního připojištění
Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:
a) starobní penze,
b) invalidní penze,
c) výsluhová penze,
d) pozůstalostní penze, kde je podmínkou nároku úmrtí účastníka.
REKLAMA
Starobní, výsluhová a invalidní penze náleží jen účastníkovi. A je na jeho volbě, jakým způsobem si je nechá fondem vyplácet. V současných podmínkách se zdá být ideální jednorázové vyrovnání. Měsíční penze by byla vzhledem k průměrné výši zůstatku klienta na fondech zanedbatelná.
Možná je také starobní penze v kombinaci s pozůstalostní penzí. Buď se zaručenou dobou výplaty nebo s prodlouženou dobou výplaty. Také v tomto případě rodina o uspořené peníze (alespoň z větší části) nepřijde. Konkrétní podmínky stanovuje Penzijní plán příslušného penzijního fondu.
Výhodou je, že pozůstalostní penze je vypočtena ze všech naspořených prostředků, tedy včetně příspěvků od státu.
Zemře-li účastník připojištění a nebyla-li mu ještě vyplácena penze a není uplatněna pozůstalostní penze, získává nárok na odbytné smlouvou určená osoba. Tento nárok jde mimo dědické řízení.
Pokud není smluvně žádná osoba ustanovena, je odbytné předmětem řádného dědického řízení.
REKLAMA
Odbytné se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.
Bezpečné prostředky
Spoření v penzijním připojištění je v podstatě bezpečná záležitost a rodina o peníze nepřijde. S jedinou výjimkou, a tou je klasická starobní penze. Ta se vyplácí pouze do smrti klienta fondu.
V možnosti nepřijít o rodinné peníze vidím ohromnou výhodu oproti průběžnému financování státní penze. Z peněz, které v rámci důchodového pojištění odvede poplatník státu, nemusí jeho domácnost vidět při troše životní smůly ani korunu.
Jak to bude u opt-outu
Z toho, co publikovala Bezděkova komise, lze pracovat s několika principy:
- účastník spoření si bude moci část svého důchodového pojištění převést na soukromý penzijní fond,
- bude si moci připlatit ze svého,
- patrně stejnou, ale možná i vyšší, částkou placenou podle ad 1. přispěje na spoření stát,
- po dosažení smlouvou stanoveného věku jsou naspořené prostředky převedeny na účastníka spoření, který by si měl výplatu penze zajistit prostřednictvím životního pojištění.
Bod 4 je dost důležitý. Vychází ze závěrů Bezděkovy komise, že výplata penzí přímo penzijním fondem je příliš riziková a mohla by jeho hospodaření narušit. Fondy by měly vyplácet pouze dávky neobsahující pojistné riziko (např. jednorázovou dávku nebo penzi na dobu určitou). Proto je navrhován převod na pojišťovnu v případě doživotního vyplacení penze.
REKLAMA
Pokud bude přechod na pojišťovnu povinný, jsou všechny následující úvahy závislé na smluvních podmínkách. Zatím lze pouze předjímat, že by se v principu jednalo o jednorázové důchodové pojištění. A aby tato varianta byla akceptovatelná i ze strany pojištěných, musela by tam být možnost nějakého druhu pozůstalostní penze.
A ty nevýhody…
Nevýhody vidím zejména v dlouhodobosti spoření a tím v znehodnocování úspor inflací. Přece jen v průběžném systému stát peníze vybere a obratem je předává ve formě penzí. V něm má inflace vliv jen na reálnou výši penzí.
Dost velký problém může být s nejistotami sice potenciálně více výnosného, ale o to více rizikového investování. Ekonomická situace není dosud ani náhodou usazena a vývoj je možný všemi směry. A zcela nepochybně nelze očekávat, že v dalších desetiletích k žádným ekonomickým problémům nedojde.
A není to jen záležitost Evropy. Spojené státy se svým obrovským státním dluhem jsou pro světovou ekonomiku velmi reálným nebezpečím. Dokonce se začíná špitat o snížení jejich ratingu.
Sazba důchodového pojištění a DPH
Snad malou perličku a trochu jiný pohled na úpravy sazeb DPH. S reformou důchodového systému se předpokládá snížení sazby pojistného asi o 5 %. Ztrátu pro státní rozpočet má nahradit zvýšení sazby DPH. A vykládá se to tak, že je nutno zlevnit cenu práce.
Je to nepochybně pravda, ale není to pravda jediná. Sám Vladimír Bezděk k tomuto problému řekl v rozhovoru pro Profit: „Navrhujeme cestu DPH a spotřebních daní – když máte příjem třeba z melouchů, tak je na něj daň z příjmů krátká. Ale stačí z těch peněz udělat jediný nákup a peníze už putují do státní pokladny.“
Jednotlivé konsekvence jsou složitější, než by se na první pohled zdálo. Ale jsou legitimní.