OSVČ: Platit vyšší důchodové pojištění nebo investovat?
Výše státního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ u OSVČ je přitom průměrný vyměřovací základ, ze kterých se platilo od roku 1986 sociální pojištění. Vyměřovací základ za příslušný rok je ve výši poloviny daňového základu.
Praktický příklad 1)
Pan Dvořák má příjmy za rok 2015 ve výši 840 000 Kč a výdaje ve výši 480 000 Kč. Vyměřovací základ za rok 2015 není 840 000 Kč (příjem), ani 360 000 Kč (840 000 Kč – 480 000 Kč, tj. hrubý zisk), ale 180 000 Kč (360 000 Kč x 50 %, čili polovina daňového základu). Roční vyměřovací základ 180 000 Kč přitom odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši 15 000 Kč (180 000 Kč: 12 měsíců).
Dobrovolně lze platit více
OSVČ odvádí za rok na sociálním (důchodovém) pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Při hlavní činnosti vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Dobrovolně však mohou platit na sociálním pojištění více. Tento krok však není výhodný, jak si ukážeme na praktickém příkladu. Výhodnější je více investovat a zajistit se na penzi vlastními prostředky.
Praktický příklad 2)
Paní Kučerová má hrubý zisk (příjem – výdaj) za rok 2015 ve výši 240 000 Kč. Vyměřovací základ za rok 2015 bude tedy 120 000 Kč (240 000 Kč x 50 %). Na sociálním pojištění za rok 2015 zaplatí paní Kučerová 35 040 Kč (120 000 Kč x 29,2 %). Nyní si vypočítáme dle legislativy roku 2016 starobní důchod paní Kučerové ve dvou variantách:
-
Osobní vyměřovací základ paní Kučerové za všechny hodnocené roky pro výpočet důchodu bude pro zjednodušení na úrovni roku 2015, tedy 10 000 Kč (120 000 Kč: 12 měsíců). Paní Kučerová získá dobu pojištění v rozsahu 42 let.
-
Paní Kučerová si každoročně určí vyšší vyměřovací základ a bude platit více na sociálním (důchodovém) pojištění. V našem případě si určí paní Kučerová každoročně vyměřovací základ 180 000 Kč a zaplatí na sociálním (důchodovém) pojištění 52 560 Kč (180 000 Kč x 29,2 %), tedy o 17 520 Kč více. Osobní vyměřovací základ bude 15 000 Kč (180 000 Kč x 50 %). I ve druhé variantě získá paní Kučerová dobu pojištění v rozsahu 42 let.
Výpočet je pro názornost zjednodušen, protože počítáme vše v současné hodnotě a dle aktuální legislativy.
Tabulka 1: Výpočet státního důchodu v první variantě
|
Text |
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
10 000 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 883 Kč, ze 100 %) |
10 000 Kč |
|
Výpočtový základ |
10 000 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (1,5 % x 42 let) |
63,0 |
|
Procentní výměra důchodu (10 000 Kč x 63 %) |
6 300 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 440 Kč |
|
Měsíční důchod (2 440 Kč + 6 300 Kč) |
8 740 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočet autora
Tabulka 2: Výpočet státního důchodu v druhé variantě
|
Text |
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
15 000 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 883 Kč, ze 100 %) |
11 883 Kč |
|
Druhá redukční hranice (od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %) |
811 Kč |
|
Výpočtový základ (11 883 + 811) |
12 694 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (1,5 % x 42 let) |
63,0 |
|
Procentní výměra důchodu (12 694 Kč x 63 %) |
7 998 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 440 Kč |
|
Měsíční důchod (2 440 Kč + 7 998 Kč) |
10 438 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Pokud by paní Kučerová po celý produktivní život odváděla povinné roční sociální pojištění ve výši 35 040 Kč za rok, potom by měla měsíční důchod 8 740 Kč. V případě, že by odváděla roční pojistné dobrovolně vyšší 1,5krát, tedy v částce 52 560 Kč, potom by měla státní měsíční důchod 10 438 Kč. Měsíční náklady na platbu sociálního pojištění by stouply o 1 460 Kč (52 560 Kč – 35 040 Kč): 12 měsíců) a státní důchod by se zvýšil pouze o 1 698 Kč (10 438 Kč – 8 740 Kč).
Závěr
Pro paní Kučerovou by bylo výhodnější o částku 1 460 Kč zvýšit vlastní investice na důchod, vhodnou investiční strategií by v dlouhém investičním horizontu dosáhla vyššího zhodnocení než v případě dobrovolného zvýšení povinného sociálního pojištění. V součtu státního důchodu a vlastních investic by na to byla paní Kučerová finančně lépe.
