P. F. 2016 aneb Co nás čeká a nemine

Kontrolní hlášení k DPH

Od 1. ledna 2016 platí nová povinnost pro plátce daně z přidané hodnoty. Musí každý měsíc vedle daňového přiznání podávat též elektronicky finanční správě též kontrolní hlášení k DPH. Pouze fyzické osoby – plátci daně z přidané hodnoty, které historicky podávají daňové přiznání čtvrtletně, budou moci i kontrolní hlášení podávat jednou za tři měsíce.

Kontrolní hlášení mají zabránit daňovým únikům. Finanční správa díky nim bude moci spárovat faktury vydané a přijaté a snáze kontrolovat, zda byla daň odvedena ve správné výši. V současnosti finanční správa odhaduje, že je vybráno přibližně o 80 mld. Kč méně, než kolik by mohlo být. Kontrolní hlášení by měla přispět k výběru přibližně 10 mld. Kč.

Kolik stojí kontrolní hlášení plátce daně, finanční správa pro jistotu neuvádí: „Časové a finanční náklady jednotlivých plátců jsou velmi individuální. Záleží na tom, jakým ekonomickým softwarem disponují respektive, jaký systém používají k evidenci účetních údajů. Dále záleží na počtuprovedených transakcí. Náklady spojené s podáváním kontrolního hlášení tedy budou u konkrétních plátcůrůzné.”

Na kontrolní hlášení má navázat ještě elektronická evidence tržeb. Ta zatím neprošla, ale měla by sledovat hotovostní příjmy podnikatelů. Obě opatření (kontrolní hlášení i elektronická evidence tržeb) ovšem mají jednu obrovskou mezeru: Když se prodávající s kupujícím dohodnou na obchodu bez dokladu, do daní se beztak nedostane.

Nemovitosti a daňové změny

V Česku jsou dvě významné nemovitostní daně: Daň z nemovitých věcí a daň z nabytí. Obě od 1. ledna 2016 prochází změnami. Daň z nemovitých věcí prochází řadou zpřesnění a vyjasnění pojmů, navíc jednoznačně osvobozuje pozemek pod stavbou či pod jednotkami od daně. Tím se především předejde nejasnostem, kdo a jakým způsobem má daň platit.

^REKLAMA

Daň z nabytí se novelou vrací do původně zamýšlených, ale nepřijatých kolejí. Plátcem daně je nově jednoznačně nabyvatel nemovitého majetku, čímž odpadají čachry s ručením daně, pokud prodávající odmítne daň zaplatit. Na druhou stranu je nově kupní cena nižší o předpokládanou daň, což může komplikovat přístup k dostatečně vysokému hypotečnímu úvěru.

Spotřební daň ze surového tabáku

Kuřáci jsou nepochybně nepřátelé státu. Zákaz kouření v restauracích, hospodách a putikách sice zatím neprošel, a tak si podnikatelé v pohostinství ještě mohou vybrat, na jakou cílovou skupinu chtějí cílit, nicméně do zákona o spotřební dani se dostala další tabáková položka – surový tabák.

Spotřební daň ze surového tabáku dopadne především na „skutečné kuřácké fajnšmery“, kteří hledají spíše dávku nikotinu než chuť tabákového výrobku. Ovšem svůj díl daně zaplatí též zelináři, kteří tabák využívají k vykuřování skleníků při boji se škůdci. Zřejmě se politici obávají, že by podobné praktiky vykuřování škůdců mohly být replikovány i na budovy parlamentu…

Sbohem, 2. pilíři

Fondový pilíř státních penzí byl podříznut jako nemluvně. Přežil pouhé 2 roky existence. Od 1. 1. 2016 nemůže přibližně 84 tisíc účastníků 2. pilíře převádět na účet penzijní společnosti peníze (s výjimkou podnikatelů, kteří naopak musí doplatit odvody za rok 2015 do dubna 2016). V prvním čtvrtletí roku 2016 zašlou penzijní společnosti na výběr, jak chtějí s naspořenými prostředky naložit. K výběru budou tři možnosti:

^REKLAMA

1. Převedení vyvedených prostředků z průběžného pilíře zpět do státního rozpočtu (toto není nejvýhodnější varianta, přestože tímto krokem bude anulováno krácení penze spojené se vstupem do 2. pilíře).
2. Převod naspořených prostředků na doplňkové penzijní spoření (toto je zřejmě nejrozumnější varianta, jak s penězi naložit, pokud domácnost netrpí finanční tísní).
3. Vyplacení finančních prostředků na běžný účet.

O způsobu naložení s naspořenými prostředky se účastník druhého pilíře musí rozhodnout a musí ho oznámit penzijní společnosti do konce září 2016. „Pokud účastník nezareaguje na výzvu penzijní společnosti k volbě způsobu vypořádání prostředků, penzijní společnost převede tyto prostředky na určený účet správce pojistného a následně na osobní daňový účet účastníka,“ uvádí zpráva k návrhu zákona o konci druhého pilíře.

Nové zákony nás čekají

V letošním roce 2016 nás čeká další legislativní nápor. Finanční poradce budou s napětím sledovat další vývoj zákona o pojišťovnictví, který byl shozen koaliční vládou, která ho sama navrhovala a kvůli jehož nepřijetí České republice hrozí sankce. Zda a v jaké podobě bude regulovat provize, dosud není zřejmé.

Do legislativního procesu by se (snad?) měl vrátit též zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, jehož novela je také díky snahám zasáhnout do tržního prostředí regulací provizí evergreenem již od počátku desetiletí. Zákon o zprostředkování na finančním trhu je také v přípravě, ovšem ten čeká na evropskou úpravu.

Zcela jistě do finančního trhu zasáhne zákon o úvěru, který nahradí současný zákon o spotřebitelském úvěru a který rozšíří záběr i na mikroúvěry a hypotéky. I v tomto směru může do procesu zasáhnout kreativní poslanec a zákon může tudíž nabýt nejrůznějších podob. Dosavadní odmítnutí regulace provizí u životního pojištění ovšem snižuje pravděpodobnost, že by byly regulovány provize u úvěrových produktů.

Naopak zavedení progresivního zdanění příjmů a zrušení superhrubé mzdy není na pořadu dne. Vláda již připustila, že toto je bod programu, který nestihne v tomto volebním období splnit.