Padající měna: Kupujte, dokud je co koupit!

Oficiální místa tvrdí, že rubl je bezprecedentně vůči dolaru a euru podhodnocený, pokud jde o dlouhodobé a střednědobé výhledy. Viníkem nemusí být jen ropa, ale i podezření na manipulaci trhu s deriváty a spekulace na pokles rublu.

Obyvatelé jsou vyzýváni, aby nepanikařili a své úspory v rublech drželi. Lidé si ale myslí opak a berou směnárny útokem, podobně jako nakupují do zásob. V myslích lidí panují vzpomínky na rublovou krizi a měnovou reformu v roce 1998, kdy rychlý propad rublu donutil Rusko k vyhlášení platební neschopnosti a náhradu 100 původní rublů za 1 rubl nový. Propad rublu a státní bankrot tenkrát vedl k uzavření bank a znehodnocení úspor.

Jak rostou obavy z inflace, lidé se bojí o své úspory a snaží se utratit peníze rychleji, než ceny vyskočí. Nastává útok na obchody, které s ohledem na rychlost poklesu hodnoty měny ani nestačí přizpůsobovat ceny. Obchodníci se naopak snaží oprášit metody uvádění cen v USD, i když je to v rozporu se zákony o ochraně spotřebitele. Oficiální zprávy zákazníky vyzývají, aby si cenovek v amerických dolarech všímali, fotili je a posílali regulačním orgánům. 

Obrázek 1: Směnný kurz rublu se v průběhu tří měsíců znehodnotil vůči jiným měnám o více než 40 %. Takový propad nutně pro domácí ekonomiku znamená šok a silné inflační tlaky.

Zdroj: Google Finance

^REKLAMA

Je logické, že tento vývoj vyvolává v domácí ekonomice šok a paniku, nutně roste poptávka po cizích měnách, lidé skupují eura a dolary. Podle zprávy ze středy 17. 12. 2014 zveřejněné na zpravodajském serveru bankir.ru byl v ruských směnárnách hlášen klid, i když se najdou ti, kdo jsou „ochotni koupit měnu za přemrštěné sazby“. Někde jsou valuty prodávány s omezením, na jednu osobu 100 €, nebo 300 dolarů. Nadměrné požadavky jsou hlášeny jen v ojedinělých případech. Kurz se mění každou minutu, a tak se kupující dozví kurz až přímo na pokladně.  Spready mezi nákupní a prodejní cenou mohou dosáhnout až 40 rublů.

Důvody problémů, kurz a inflační tlaky

Na pozadí všeho stojí náklady spojené s ukrajinskou krizí, západními sankcemi, v kombinaci se sílícím odlivem zahraničního kapitálu a propadem cen ropy. Prudký pokles cen ropy se kvůli jednostrannému zaměření ekonomiky ruské federace promítá do příjmů deviz plynoucích z exportu ropy. Jeden z odhadů hovoří o ztrátě 100 miliard dolarů při poklesu ceny ropy na 80 dolarů za barel.

Západní sankce ovšem zablokovaly možnosti refinancování závazků ruských podniků a bank, devizy nelze získat pomocí zahraničních půjček. Pokud porostou snahy o refinancování zahraničních půjček domácími zdroji, bude související konverze rublů na zahraniční měny kurz nutně oslabovat.

Situaci mohou také posilovat sázky na padající rubl a spekulace těch, kteří zahraniční měny začali v očekávání propadu kurzu ve velkém nakupovat. K poptávce po zahraničních měnách se přidává i poptávka vyděšené veřejnosti, směnný kurz ještě více klesá.

^REKLAMA

Obrázek 2: Cena ropy propadla z úrovně kolem 110 USD za barel a setrvale klesá. V důsledku toho jsou komoditní měny pod prodejním tlakem a i ruský rubl propadá vůči americkému dolaru na historická minima.  

Zdroj: Kurzy.cz

Dopady na hospodářství a černé dny na burzách

Devalvace měny vytváří tlaky na snížení dovozů, což pomáhá předejít deficitu obchodní bilance. Pro řadového občana to ovšem znamená utahování opasků, vše z dovozu zdraží. Pro domácí ekonomiku to sice může být impuls k nesmělým nadějím na nahrazování dovozu domácí výrobou a růstem pracovních míst, to ale nenasyceného spotřebitele neutěší. Tyto teoretické výhody jsou tak zakryty jinými silnými negativními faktory a dopady. Skoková devalvace na pozadí rychlého poklesu exportních cen a úniku kapitálu je rychlou cestou k finanční krizi a naplnění systémového rizika.

Hypotéky a úvěry s růstem úrokových sazeb zdraží a zejména dlužníci s nezafixovanou sazbou mohou mít problémy se splácením. Splácení zahraničních dluhů se po přepočtu kurzem prodražuje a schopnost splácet zahraniční dluhy tak oslabuje. S tím, jak je nutné přepočítat hodnotu cenných papírů s fixním příjmem a zohlednit rizikovou přirážku, se propad směnného kurzu se odráží i do propadů ceny dluhopisů. Podobně ceny ruských veřejně obchodovatelných akcií směřují k minimům z dob finanční krize před pěti lety.

^REKLAMA

Obrázek 3: Ruský akciový index RTS vykazuje rekordní propady. Ceny akcií padají, 15. prosince došlo v rámci jednoho dne k propadu o 10 %.

Zdroj: The Financial Times

Reakce úřadu ruské centrální banky, snahy o stabilizaci a možná řešení

Ruská centrální banka již vynaložila 90 mld. USD na masivní intervence ve prospěch rublu. Od 16. prosince 2014 se představenstvo úřadu centrální banky rozhodlo zvýšit klíčovou sazbu na 17 % p.a. Toto rozhodnutí má být zaměřeno na omezení dopadů slabého kurzu rublu na ekonomiku. Spotřebitelé by se teoreticky měli rozhodnout uložit své rubly na úrok a svou poptávku odložit, čímž by měl vzniknout protiinflační tlak. Podobně by obchody typu carry trade (za normálních podmínek) mohly snížit rizika pro další propady kurzu. Očekávaná inflace by i tak měla počátkem roku 2015 dosáhnout až 11 procent. Se zvýšením úrokových sazeb ovšem souvisí další zpomalení hospodářství a další snížení kupní síly, ekonomiku čeká recese.

Komplikací je také skutečnost, že devizové rezervy použitelné k intervencím jsou vyčerpatelné a zvyšování úrokových sazeb nemusí pomoci.  Rublů je nadbytek, je vidět nedostatek zahraničních měn. Bývalý šéf úřady centrální banky vyjádřil názor, že by snížením půjček měly být banky a firmy od výprodeje rublů odrazeny. Pokud budou ceny ropy dále padat a Rusku se nepodaří zlepšit vztahy se západem, zbývají už jenom politická opatření a řešení. Na pořadu dne je tak hledání způsobů, jak se s inflačními tlaky, ohrožením vnitřní měnové rovnováhy a platební schopnosti vůči zahraničí vypořádat.

Dalšími tvrdými nástroji s dopadem na kurz je zvyšování povinných minimálních rezerv pro komerční banky, povinný odprodej devizových příjmů vývozci, zavedení limitů na otevřené pozice na trhu s futures nebo také postihování obchodů spekulujících proti rublu. Řešením je také vyhlášení nouzového stavu devizového hospodářství, tedy omezení pohybu kapitálu ze země a zastavení výplaty západních měn. Mezi tyto kroky patří zákaz nebo omezení týkající se oběhu peněz, převádět peníze do zahraničí, zmrazení vkladů v cizí měně a zákaz ukládat peníze na účtech v zahraničí.

Omezení pohybu kapitálu ovšem bude z pohledu držitelů aktiv vnímáno za formu bankrotu. Samotná spekulace týkající se přijetí tohoto řešení vytváří tlak na ty, kdo drží ruská aktiva, případně jsou na Rusko napojeni obchodně. Měnová krize má tedy i dopad na české firmy, které do Ruska vyvážejí. Rovněž kupní síla turistů, kteří v Česku utrácejí v rublech, klesá, a s tím klesají vyhlídky na tržby těch, kteří jim služby poskytují. Ocenění investic zahraničních firem v Rusku nutně vyplývá z fundamentů daných padajícím kurzem rublu, vyhlídkou na hospodářskou recesi a inflaci.

V ekonomikách velmi závislých na vývozu surovin se může rychle zhoršit obchodní bilance a snížený příliv deviz může ovlivnit finanční stabilitu. Kombinace se západními sankcemi znemožňuje rovnováhy dosáhnout změnami v platební bilanci. Rusko se asi izolovalo od možné pomoci ze strany MMF, a tak nezbývá než věřit v obrat cen ropy, politické změny, nebo konec západních sankcí.