Paušální daň: poslanci chtějí hranici navýšit na 1 milion korun

Podle Ministerstva financí se i tak nic nemění na spuštění daně 1. ledna 2021. „Platí, že paušální daň je jedním z našich klíčových projektů, který chceme živnostníkům nabídnout už od příštího roku. Významně jim tím zjednodušíme jejich odvodové a daňové povinnosti a snížíme nutnost papírování. Mnohým nabídne také finanční úsporu,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.

Připomeňme, že díky paušální dani budou mít podnikatelé a živnostníci z řad OSVČ možnost prostřednictvím jedné paušální platby vyřešit povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu pojistnému a zdravotnímu pojistnému, včetně povinnosti je přiznat na třech různých formulářích.

V částce 5469 korun na rok 2021 je zahrnuto zdravotní pojistné ve výši 2393 korun a daň z příjmů v symbolické výši 100 korun, která kompenzuje navýšení třetí komponenty, minimálního sociálního pojistného, o 15 procent. To pro příští rok odpovídá výši 2976 korun. Díky jedné pravidelné měsíční platbě živnostník může ušetřit nemalé finanční prostředky i tím, že už nemusí platit účetní služby. „Odpadne také důvod k většině kontrol z finančního úřadu, neboť u živnostníka přihlášeného k paušální dani budou postrádat smysl,“ uvádí ministryně financí.

Limit 800 tisíc korun je zbytečně nízký

Martin Mašát z Partners si myslí, že schválení paušální daně je rozhodně krok správným směrem. „OSVČ se tak mohou o trochu více soustředit na své podnikání místo na byrokracii, která rok o roku roste. Osobně si myslím, že limit 800 tisíc je zbytečně nízký a dokázal bych si představit mnohem vyšší částku. Ta by pak cílila na statisíce podnikatelů, a nejen na několik desítek tisíc s nejnižšími příjmy,“ podotýká ekonom Partners.

^REKLAMA

I podle ekonoma Československé obchodní banky (ČSOB) je limit milion korun, jak je tomu v případě plátců DPH, na místě. „Není nutné dál komplikovat již tak komplikovaný systém. Samozřejmě časem by se mělo pamatovat i na inflaci. I když to vlastně není v našich zeměpisných šířkách obvyklé,“ říká odborník ČSOB.

Pochybnosti kvůli zneužívání švarcsystému

Návrh zákona se upravuje i kvůli připomínkám Ministerstva práce a sociálních věcí. To vyjádřilo obavy z ohrožení důchodového systému a ze zneužívání švarcsystému. Propojení IT systémů mezi finančními úřady a úřady práce je také nezbytnou podmínkou fungování institutu paušální daně. Alena Schillerová uvádí, že paušální daň ve skutečnosti OSVČ přinese větší jistotu v podobě budoucího vyššího starobního důchodu. Díky navýšení složky odvodu sociálního pojistného budou odvádět vyšší důchodové pojistné, což povede posílením průběžného pilíře naopak k příznivému dopadu na důchodový systém. Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována.

Připomeňme, že paušální daň bude fungovat zcela na dobrovolné bázi. Dle původního vládního návrhu se k ní budou moci přihlásit živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ s ročním příjmem z podnikání do 800 000 Kč a neregistrovaní k platbě DPH. Paušální daň by se ve vládou schválené podobě mohla týkat více než 369 tisíc OSVČ.

„S přihlášením k ní ale již nebude možné uplatňovat žádné další daňové slevy a úlevy. Celá řada živnostníků přitom uplatňuje bonus na děti, slevu na manželku a podobně. Ti do toho pravděpodobně nepůjdou,“ říká Schillerová.

Ministerstvo financí proto odhaduje, že by se do systému mohlo přihlásit přibližně 127 tisíc lidí. Celkový aktualizovaný dopad paušální daně na veřejné rozpočty je kladný, a to ve výši plus 203 milionů korun. Dopad na sociální pojistné je plus 440 milionů korun, negativní dopad na výběr DPFO je mínus 196 milionů korun.