Pavel Čaněk: Z kopáče na stavbách finančním poradcem
Co vás přivedlo k dráze finančního poradce?
O finance a finanční trhy jsem se zajímal již při studiích na obchodní akademii v Třebíči. Už ve 13 až 14 letech jsem se začal zajímat o ekonomiku a obchodování na burze. Na střední škole se nám společně se dvěma spolužačkami podařilo obsadit druhé místo v celostátní soutěži financí a účetnictví. I touto cestou jsem zjistil, že mám pro práci ve financích a ekonomii určité vlohy. Přihlásil jsem se proto na Vysokou školu ekonomickou v Praze na Národohospodářskou fakultu, kam jsem byl přijat a v září jsem měl nastoupit.
Již v průběhu studií na střední škole jsem se setkal s prací finančních poradců. Můj spolužák pracoval jako finanční poradce. Mě ale nepřišlo úplně správné, že by měl člověk, kterému je 16 let, radit lidem s financemi bez jakéhokoli vzdělání. Proto jsem byl k práci finančního poradce zpočátku velmi skeptický.
Váš spolužák pracoval jako finanční poradce v době, kdy mu bylo 16 let?
Ano, je to pravda. Samozřejmě smlouvy byly uzavírány na některého z jeho kolegů, který byl starší 18 let a měl patřičné registrace.
Pod kterou společností takto podnikal?
REKLAMA
Pod společností OVB, tuším, že to bylo zemské ředitelství pana Zoubka.
Přestože máte tuto zkušenost, práce finančního poradce vás neodradila…
Musím se přiznat, že to nebylo jednoduché. Práci finančního poradce jsem ale nezačal dělat přímo kvůli té profesi. Tu jsem začal poznávat až postupně.
Jednoho teplého letního večera jsme s přáteli seděli v jedné třebíčské hospodě. Rozrazily se dveře a vstoupili můj budoucí oblastní ředitel pan Jeřábek a senior zemský ředitel pan Stanislav Dostál st. Tehdy jsme nevěděli, o koho se jedná. Zaujalo nás ale, že si k nám přisedli a začali si s námi povídat. Když přišla řeč na makroekonomii a forex, pan Dostál zbystřil a podivil se, že je ještě v Třebíči člověk s takovými zájmy a oni o něm neví.
Začal jsem tušit, že se jedná o finanční poradenství. Má reakce byla taková, že jsem jim řekl: „Doufám, pánové, že nejste z OVB, to bych nepřekousnul.“ Vzali si na mě kontakt. Komunikace s zemským ředitelem mě natolik zaujala, že jsem druhý den sedl k počítači a pokusil jsem se dohledat pomocí dvou indicií, co je to za člověka. Poznal jsem, že je to člověk, od kterého se mohu leccos naučit.
V té době jsem kopal krumpáčem a pracoval na stavbě. Už jsem ale věděl, že na podzim půjdu studovat do Prahy.
Finančním poradcem jste se fakticky stal z kopáče na stavbách?
Dělám si z toho legraci, ale v té době jsem měl již dokončené střední ekonomické vzdělání. Je ale pravda, že po tomto rozhovoru s panem Dostálem jsem druhý den vstával v pět hodin ráno a šel jsem na stavbu kopat.
Asi po třech dnech mi volal Viktor Jeřábek a pozval mě na schůzku. Ta se konala v kanceláři OVB! Když jsem slyšel, kam mám přijít, zhrozil jsem se a veškeré mé naděje na perspektivní zajímavou práci vyprchaly. Protože jsem ale zvídavý, obětoval jsem 700 Kč, které jsem si za 12 hodin práce denně vydělal, a šel jsem se na pohovor.
REKLAMA
Na pohovoru mi vysvětlil, že z OVB odchází a bude působit pod Fincentrem, kde je styl práce solidnější než v OVB a kde se více uznávají proklientské hodnoty.
Přestože jste měl špatnou zkušenost s finančním poradenstvím, finančním poradcem jste se stal…
Ta práce jako taková mě zajímala. Již od svých šestnácti let jsme měli s kamarádem, kterému bylo již osmnáct, otevřený investiční forexový účet. Vždycky jsme byli smutní z toho, že všichni úspěšní lidé měli nějakého svého mentora, člověka, který je provedl byznysovým světem. Nám bylo líto, že nikoho takového nemáme. Zde jsem ho viděl ve Stanislavu Dostálovi.
Dařilo se vám na forexu, když jste na něm obchodovali?
Zpočátku, když jsme zkoušeli demo účty, vydělávali jsme zajímavé peníze. Pak jsme přešli na reálný účet a asi po měsíci jsme přestali dodržovat RRR – risk reward ratio. To mohlo být způsobeno i tím, že jsme investovali naše těžce vydřené peníze a chtěli jsme je zhodnocovat rychleji. Trading je hodně náročný na psychiku.
Zpočátku se nám dařilo i na reálném účtu a z 20 tis. Kč jsme vydělali přibližně 30 tis. Kč. Pak se nám dařit přestalo a peníze jsme vybrali ještě bez ztráty. Nevydržel jsem psychicky, vždyť mi v té době bylo 16, 17 let.
V současnosti na forexu již neobchodujete?
Toto finanční odvětví nadále sleduji, nicméně se naplno věnuji kariéře ve Fincentru. Do konce roku s kolegou v Brně otvíráme novou kancelář. Plánuji se však vrátit i k tradingu, třeba právě na forexovém trhu.
Naplno se věnujete finančnímu poradenství. Studia jste tedy zanechal?
Ano. Vždycky, když jsem přijížděl do Prahy, měl jsem těžký pocit na srdci, protože jsem nechal v Třebíči rozdělané klienty a musel jsem se věnovat studiu. Na druhou stranu jsem měl špatný pocit, že se doma nedokážu věnovat škole tolik, kolik bych potřeboval a chtěl, protože jsem se věnoval klientům a práci.
Po dvou či třech měsících studia jsem pochopil, že nejdou obě věci dělat najednou a nelze, jak se lidově říká, sedět jedním zadkem na dvou židlích. Bylo pro mě hodně těžké rozhodování, čeho nechat, zda vysoké školy nebo finančního poradenství. Jsem člověk, kterého nesmírně zajímá praxe a vztahy s lidmi. Zásadní pro mě bylo, že v prváku na vysoké škole byla spousta teorie. Já jsem spíše prahl po praxi. Tento fakt byl rozhodující. VŠE jsem tedy opustil.
REKLAMA
Neobáváte se, že vám v budoucnosti může, i s ohledem na zpřísňující se regulaci, formální vzdělání chybět?
Formální vzdělání je důležitá věc, nicméně myslím si, že na trhu je spíše poptávka po lidech s praxí v oboru. Proto věřím, že v budoucnosti nebudu mít problém.
Kolik máte v současnosti klientů, které aktivně obsluhujete?
Aktivně obsluhuji mezi 250 a 300 klienty.
Nové klienty stále ještě vyhledáváte aktivně, nebo je získáváte již vesměs na základě referencí?
Je pravda, že bych měl aktivně vyhledávat klienty, abych šel jako správný manažer a vedoucí příkladem svým kolegům. Na druhou stranu jen za dnešní den jsem získal tři nové klienty, kteří mi sami zavolali. Dva z nich jsem vůbec neznal a byli na doporučení a jeden byl můj známý.
Stalo se mi třeba, že jsem jel v MHD a nezávisle na sobě mě oslovili dva klienti. Jeden kamarád, kterého znám dlouhodobě, a jedna slečna, kterou jsem tři roky neviděl. Byla přitom jedna z prvních, které jsem finanční trh představoval. Ona ovšem spolupracovat nechtěla. Řekla mi tehdy: „Až jednou v budoucnosti, jestli vydržíš, budu spolupracovat.“ A dnes je mojí klientkou.
V současné době získávám víc lidí na doporučení. Reference se šíří a já z toho mám samozřejmě radost.
Máte nějakou oblast finančního poradenství, které se věnujete přednostně?
Chci se stát dobrým investičním specialistou. Sleduji nejrůznější investiční weby a brokerské společnosti. Plánuji, že na pozici oblastní ředitel budu dělat motivační soutěže pro své kolegy právě na téma investic.
Podle mého názoru přílišná specializace ve finančním poradenství může být na škodu. Poradce by měl poskytovat komplexní služby.
Jak velký tým ve své struktuře aktuálně máte?
V současnosti je to 13 lidí, kteří jsou všichni aktivní, plus já. Zatím nejsou všichni na „full time“, ale s mýma 2 manažery pracujeme na tom, aby tomu tak bylo v horizontu půl až tři čtvrtě roku.
Jaké máte vize do budoucna?
Mou vizí je být v Třebíči váženou osobou. Chci, aby mí klienti i ostatní lidé věděli, že to, co jsem vybudoval, jsem vybudoval poctivou prací. Aby věděli, že se na mne mohou kdykoli obrátit a spolehnout.
Mou startovací motivací v této branži nebyla finanční odměna. Vadilo mi, jak někteří lidé hospodaří s penězi a jak je banky oškubávají. Dále to, že pojišťovny neplní z nejrůznějších důvodů. Myslím si, že jakmile lidem někdo poradí a oni budou finančně zdraví, budou mít i lepší vztahy a budou spokojenější a šťastnější.
Přál bych si, aby někdy v budoucnosti v obdobném rozhovoru, jaký nyní děláme my, někdo zmínil, že je strašně rád, že poznal Pavla Čaňka. Rád lidem měním životy k lepšímu, stavím se do cesty osudu a měním směr zaběhlým kolejím. Dále bych chtěl mít v Třebíči velké kanceláře. Takovou centrálu Vysočiny. Svůj domov a město mám totiž velice rád.
Děkuji za rozhovor.