Pavel Jirák: Skryté náklady penzijních fondů – pokračování

— první část rozhovoru —

Potenciál pro oslovení dalších účastníků se skrývá v mladší generaci. Připravujete v současnosti nějakou kampaň, kterou byste chtěli oslovit tento segment?


Je zřejmé že mladší generace žije současností, mladí lidé vynakládají prostředky na bydlení, cestování a o důchodu a stáří nepřemýšlí. Častěji sáhnou po jiných formách spoření, které řeší jejich aktuální potřeby. Nicméně se v současnosti připravuje legislativní změna, která by měla přinést rozšíření investičních možností a mohla by systém více zatraktivnit pro mladší ročníky.

My jsme v získávání mladší generace poměrně úspěšní, rádi bychom se tomuto segmentu dále věnovali. Spolupracujeme s Komerční bankou, která má velké zkušenosti právě s mladými lidmi, takže diskutujeme marketingovou strategii, jak oslovit tyto klienty. Nejčastěji tedy v souvislosti s kontem Gaudeamus a studentské UNI karty. Další akce máme naplánovány na další roky.


Jaké zatraktivnění by tedy měla změna legislativy do systému penzijního připojištění přinést?

V prvé řadě je nezbytné zdůraznit masové rozšíření produktu. Jsem přesvědčen, že důvěra účastníků v trh penzijního připojištění byla dlouhodobě budována a součástí této počáteční fáze byla zákonná garance nezáporného zůstatku. Tato garance sehrála zajisté důležitou roli při rozhodování účastníků zda do systému penzijního připojištění vstoupit a který fond si zvolí (v počátcích systému na trhu existovalo více než 40 fondů) Proto se domnívám, že určitá garance by měla zůstat i do budoucna. Otázkou je, jak by tato garance měla vypadat a na koho by se vztahovala. Důležitá informace se týká věkové struktury, kdy téměř 30 % účastníků je ve věku mezi 50 a 60 roky a více než 20 % je starších šedesáti let, pro které je jistota důležitá.

Na druhou stranu časem došlo k určité konsolidaci trhu penzijního připojištění a v současnosti zde funguje jedenáct fondů, kdy většina akcionářů má větší rating než Česká republika, což zaručuje určitou stabilitu systému. A stávající systém každoroční garance nezáporného zůstatku se vylučuje s dlouhodobým zhodnocením prostředků, který by klientům přinášel zajímavý výnos.

Stávající stav je problematický v tom, že kdyby fondy více investovali do akcií, v případě výraznějšího poklesu by toto musely akcionáři hradit ze svých prostředků. Proto se drží konzervativní strategie.

^REKLAMA

Nicméně v delším období akciové fondy vykazují rostoucí trend a penzijní fondy v ekonomikách s rozvinutým trhem, mám na mysli Holandsko, Švýcarsko, Británie a Švédsko, investují více než 50 % do akcií a klientům vydělávají 5 – 10 % nad úroveň inflace. U nás je to jedno procento. Proto možnosti zde jsou a jedná se o možnou příležitost pro zatraktivnění penzijního připojištění pro mladší generaci.

Jak lze tedy tyto dva pohledy sjednotit?

Do budoucna by mohlo dojít k tomu, že by vedle sebe mohli fungovat dva systémy. Pro stávající účastníky tak nebo tak musíme nějakým způsobem zachovat stávající podmínky, jelikož není možno změnit retrospektivně platnost smluv, a zároveň by tu byla nabídka vyššího negarantovaného zhodnocení pro mladší generace.

V současnosti v rámci pracovních skupin za účastni Ministerstva financí, ČNB, Asociaci penzijních fondů a Ministerstvem práce a sociálních věcí uvažujeme o tom, že by v rámci změn penzijního připojištění došlo k oddělení majetku účastníků a akcionářů a mohly by vzniknout penzijní společnosti, které by mohly spravovat několik otevřených podílových fondů s nabídkou různých investičních profilů od konzervativních po agresivní akciové.

S souvislosti s tím je také diskutován systém, kdy by bylo nastaven dobrovolný či povinný přechod z agresivnější strategie do konzervativní před vstupem klienta do důchodového věku.

Celkově tento návrh považuji za zajímavou a přínosnou změnu a osobně ho podporuji.

Uvažuje se v novém systému dále o státním příspěvku? Popřípadě o propojení se systémem sociálního pojištění?

^REKLAMA

Děkuji za tuto otázku. My v rámci pracovních skupin hovoříme i o větší motivaci spořit si vyšší částku. Pokud vezmeme v potaz růst mezd, inflace apod., tak reálný státní příspěvek relativně neustále klesá. Proto bych si dokázal představit státní příspěvek, který by rostl v závislosti na výši úložky účastníka, ale zároveň by byl vázán na dobu spoření. To by mohlo podpořit stabilitu systému a mohli bychom se dostat do vyšších částek.

My však tyto představy musíme zařadit do kontextu se stavem státního rozpočtu. Úpravy, které se týkají státního příspěvku, jsou zahrnuty ve druhé etapě důchodové reformy, kterou v současnosti připravuje stávající vláda.

V rámci 3. fáze, která je diskutována prozatím jen obecně, nikoliv v podobě paragrafů, by mohlo také dojít na takzvané vyvázání ze státního průběžného systému tzv. opt-out, což by výhledově mohlo znamenat, že nějaká 4 % ze současných 28 % odvodů ze mzdy na sociální pojištění by mohlo být umístěno v tak zvaném 2. pilíři důchodového systému. Podle programového prohlášení vlády by tato fáze měla začít v roce 2010.

Jsem přesvědčen, že valná většina voličů si nutnost důchodové reformy uvědomuje a je absolutní nutností začít se stávající situací něco dělat, jelikož v současnosti tvoří státní důchod přes 95 % stálých příjmů stávajících důchodců, což je v Evropě ojedinělé, a země, které se nám v tomto ukazateli podobají, již s reformou státních penzí alespoň začaly – např. Slovensko, Polsko a naposledy Rumunsko.

Jsme portálem především pro finanční poradce, a proto by mě zajímal váš názor na spojení Penzijního fondu AEGON a společnosti ZFP Akademie.

Jak jsem zmínil již dříve, stále existuje potenciál nových klientů a i místo pro vstup nového fondu. Vstup AEGONu a propojení s finančním zprostředkovatelem ZFP Akademií není v ČR úplně obvyklé, nicméně v Evropě to není nic neobvyklého, proto se domnívám, že by tímto spojením byl nějak významně trh dotčen. ZFP ročně zprostředkovává něco kolem 50 – 60 tisíc nových smluv, což je nějakých 10 % trhu. Z toho důvodu se nedomnívám, že by tento krok měl nějaký významnější dopad na celý trh.

Nicméně kladu si otázku, co nového mohou fondy na tento trh přinést? Parametry jsou dány ze zákona, investiční možnosti jsou omezeny, služby jsou zadarmo… odlišnost se hledá obtížně a potenciál získání nových klientů se snižuje. To vše může způsobit tlak na další zvyšování provizních nákladů.


Jak konkrétně se toto propojení
promítá do
činnosti vašeho penzijního fondu?
My se ZFP spolupracujeme od roku 2005. Za tu dobu pro nás zpracovali několik tisíc smluv a spolupráce probíhá dobře, proto věřím že budeme se ZFP dále dobře spolupracovat, i když očekávám určité utlumení aktivity.

^REKLAMA

Co se týče výhledu do budoucnosti jsem optimistou a jsme připraveni tento případný výpadek nahradit tak, jak jsem uvedl dříve – svými interními distribučními kanály, tedy finanční skupinou Komerční banky.

Máte nějak smluvně omezen přechod klientů ZFP Akademie k jiným fondům zejména tedy AEGON?

Částečně máme ošetřeny převody klientů. Toto jsme projednali již v roce 2005 a nyní jsme tuto smlouvu ještě dále upravili. Věřím, že ZFP nebude motivovat své poradce k převodům jejich klientů.


Existuje v současnosti nějaká konkrétní oblast, které jsme se nedotkli a považujete ji za důležitou v souvislosti s činností penzijních fondů?

V souvislosti s vaší předchozí otázkou týkající se činnosti finančních zprostředkovatelů bych rád zmínil ještě z mého pohledu důležitou poznámku a tou je možnost účastníka kdykoliv měnit penzijní fond.

Tato skutečnost měla opodstatnění v 90. letech, kdy tu bylo 40 fondů, kde byla různá rizika, která se fúzemi povedlo vyřešit, a tato rizika již pominula. Proto bych preferoval určité znemožnění přechodu klientů mezi fondy.

Naopak dnes se převody klientů mezi fondy stávají zátěží systému. Každoročně mění fond zhruba 2 % z celkového počtu účastníků, tj. kolem 12 % z počtu nových účastníků, na jejichž získání fondy vynakládají nemalé finanční prostředky, což opět výrazně zvyšuje náklady penzijních fondů. I přesto že naše saldo nových klientů vykazuje kladný zůstatek považuji tento fakt opět za určitou hrozbu do budoucna.

My jako Penzijní fond Komerční banky pohyb klientů pravidelně monitorujeme a z monitoringu nám vyplývá, že většina odchozích klientů se rozhodne změnit penzijní fond už po dvou letech, aniž by to bylo dáno výší výnosů, bonusových služeb apod. Důvod tohoto trendu spatřuji s uplynutím doby, kdy je finanční poradce nucen vrátit zprostředkovatelskou provizi.

Zavedení poplatku za přestup anebo možnost změnit fond až po určité době by tento problém vyřešilo. Nemyslím si, že by toto omezení mělo být vnímáno negativně zejména v porovnáním se životním pojištěním, kde klient, který odejde do dvou let dostane pouze minimální odbytné.

Děkuji za rozhovor.

— první část rozhovoru —

TIP:
Konference
Penzijní připojištění: Jak připravit fondy na důchodovou reformu?
Kdy: 25. října 2007 od 13:30
Kde: hotel Hilton v Praze
Pořadatel: Investujeme.cz