CZK/€ 25.290 -0,02%

CZK/$ 23.949 +0,15%

CZK/£ 30.335 +0,31%

CZK/CHF 27.076 -0,13%

Pavel Kohout: Moje noční můra? Když klient ví víc než poradce!

 


 

Jste jedním ze zakladatelů společnosti Partners. Jak se stalo, že jste odešel z PPF a založil zrovna finančně poradenskou společnost?

To bylo poměrně jednoduché. Jednoho krásného dne v únoru 2007, mi zazvonil telefon a volal mi Honza Majer, že ví o zajímavém projektu. A zbytek je už všeobecně znám.

V Partners jste druhým rokem. Splnilo vaše působení v Partners vaše očekávání, které jste měl na počátku?

Ano.

A jaká byla vaše očekávání?

Hodně se podobá tomu, co teď v realitě funguje.

REKLAMA

Finanční poradenství jinak?

Dá se to tak říci, ano.

V Partners se zabýváte vzdělávací činností. Kolik poradců jste již řádově proškolil a jak ke školení přistupujete?

V posledním roce byla školení malá a velká. Ta velká jsou přednášky pro sto až dvě stě účastníků. A protože se hodně lidí ptá o přestávkách nebo na konci – třeba se ostýchají zeptat během přednášky – zavedli jsme menší školení v okruhu osmi až deseti lidí, kde je atmosféra komornější a má to větší charakter diskuse.

Konec konců jsem to zavedl z trochu sobeckých důvodů. Hodně mi záleží na tom, abych věděl, co se děje na trhu a jaké jsou informace z terénu. První část každého takového sezení se ptám a vyzvídám od účastníků, a teprve když mám pocit, že jsem informačně dostatečně nasycen,  začnu přednášet.

Jste známý spíše jako makroekonom, analytik a stratég, nyní školíte spíš osobní a rodinné finance. Jak to jde dohromady?

Přednáším, co se nevejde do produktových školení a co se nevejde do školení typu manažerské a obchodní dovednosti. To znamená finance a ekonomii, vysvětlování, co se děje ve světové a české ekonomice, což je v poslední době hodně žádané. Zkrátka, fungování finančního a ekonomického mechanismu.

Snažím se přednášky vést, aby byly prakticky použitelné – tedy jaké finanční produkty mohou být ovlivněny takovým či onakým světovým vývojem, jaké události jsou pro nás dobré nebo špatné, co říkat klientům, jak tlumit zbytečné obavy klientů nebo jak naopak klienty varovat před nebezpečím, o kterém nemají ani tušení.

Říkal jste, že při přednáškách nejprve získáváte informace od poradců, čili zprostředkovaně od klientů. Jak klienti v současnosti vnímají situaci?

REKLAMA

Nikoho asi nepřekvapí, že byly zaznamenány zvýšené obavy klientů. Ale ty obavy jsou často spojeny s tím, že klienti jsou hodně zadluženi a nyní mají strach, že nebudou schopni splácet, pokud navíc někdo z rodiny bude propuštěn.

Klienti bez finančního poradce se mnohdy hodně zadlužovali. Mnohdy docela bezhlavě, takže velká část jejich příjmů připadá na dluhovou službu. To pochopitelně není zdravé ani žádoucí.

Tendence k neuváženému půjčování neustále trvá. Když se náš poradce setká s klientem, který za ním přijde a chce řešit svou obtížnou dluhovou situaci, už je skoro pozdě. Je mnohem lepší prevence – nezadlužovat se nerozumně.

Jak doporučujete řešit situaci klientů, kteří jsou předluženi, nebo mají obavy z toho, že v případě ztráty zaměstnání jednoho z živitelů rodiny nebudou schopni splácet?

To je silně individuální. Měli jsme tu i případ klienta, který drtivou většinu svých příjmů věnoval na splátky různých úvěrů. K nám přišel vlastně také s dotazem, jestli bychom mu nepůjčili. Ovšem nejlepší a pravděpodobně jediná finanční rada v jeho situace byla: „Jděte okamžitě někam shánět brigádu nebo lepší zaměstnání. Další dluh je ve vašem případě naprosto nepřípustný.“ Tak mu to řekl jeden kolega a dobře udělal.

Současná situace na finančních trzích svádí ke dvěma možnostem. První z nich je stáhnout své investice z trhu a počkat, jestli propad třeba na akciových trzích nebude ještě hlubší, druhý přístup je spíše využít situace a začít investovat. K jakému přístupu se spíše kloníte vy?

My jsme se v době, když trhy rostly, snažili spíše tlumit nadšení klientů. Měli jsme řadu klientů, kteří měli požadavky typu „četl jsem, že čínský akciový index dělá 100 % ročně, chci investovat do čínských akcií. Vysvětlovali jsme, že to není úplně pravda, že čínský trh „dělá“ 100 % ročně, je pravda, že to jednou udělal, ale to je spíš varovné. A za druhé, když má peníze a chce investovat, tak by to neměl dělat všechno najednou a neměl by to dělat všechno do akcií.

V některých případech se klienty podařilo přesvědčit, aby nedávali všechna vajíčka do jednoho košíku, natož do velmi chatrného košíku, ale ta vlna nadšení klientů, když akcie jdou několik let nahoru, je nezkrotná. A stejně nezkrotná je i deprese a deziluze a zklamání klientů, když akciové trhy naopak utrpí nějaký medvědí trh.

V této době se snažíme spíše tlumit neopodstatněné deprese klientů, kteří vidí úplný rozpad a rozklad světového ekonomického systému a návrat k nějakému uspořádání, jaké tu bylo ve středověku, výměnný obchod, zlaté mince a tak.

Jak současnou situaci vnímají poradci?

Paradoxně jedna z dobrých věcí, které měla tato krize za následek, je, že poradci se začínali více zajímat o to, co je za finančními produkty, které prodávají. Začali se zajímat, co je v tom fondu. Zjistili – tedy, alespoň ti bystřejší z nich –že dělat jenom obchod nestačí. Musí vědět, co prodávají, jak se to může chovat a co klientovi říci. Co je možné slíbit a co už slíbit možné není.

REKLAMA

Jak jsou poradci tvární? Když jim něco říkáte, snaží se to pak aplikovat, nebo to vezmou jako informaci a u klientů to následně pustí na druhou kolej?

Samozřejmě záleží na osobnosti poradce. Během posledního roku je ale velký zájem o školení, velký zájem o vzdělávání v této oblasti a myslím, že poradci si uvědomují, že to není jen zbytečná teoretická zátěž; že je to něco, co jim skutečně pomáhá v pochopení a v obchodě.

Pomáhá jim to dvojím způsobem. Když poradce ví, co a jak, tak sám o sobě si připadá jistější a sebevědomější. Platí, že člověk, který je sebevědomější a jistější, dělá lepší obchod. To jde ruku v ruce. Druhá věc je, když se dostane s klientem do diskuse, umí lépe argumentovat. Bylo by trapné, kdyby se stávalo, že klient ví víc než poradce. To je taková moje noční můra.

Měl jsem jednu zkušenost s poradcem od konkurence, kterou nebudu jmenovat. Byl jsem osloven na Václavském náměstí a sešel jsem se s ním třikrát nebo čtyřikrát. Říkal jsem si, bude to zajímavé, bude legrace, a byla.

Dozvěděl jsem se takových věcí. Například jsem se zeptal, že někteří doporučují zlato, že je to základ měny, že to je něco jako zlatý standard nebo co, jestli by mi o tom mohl něco říci. On se rozzářil a říkal mi: „Znáte ten film s Jamesem Bondem, jak je to v té Americe, jak je tam ta pevnost s těmi zlatými rezervami? Tak to je přesně ono. Tam jsou ty zlaté rezervy, protože je zlatý standard a všechny měny na světě jsou kryté zlatem.“

Pak se rozhovořil ještě dál. Říkal jsem si, že ten člověk je velmi kreativní, ale minul se povoláním. Samozřejmě, že skutečné finanční poučení bych z Jamese Bonda určitě nečerpal.

Když jste se dotkl zlata, neodpustím si ještě jednu otázku k tomuto tématu. Zlato je považováno za uchovatele hodnoty zvláště v dobách krize. Jak se na tuto poučku díváte vy?

Svým způsobem je to pravda, protože když máme zlatou minci ze starověku nebo ze současnosti, vždycky mělo zlato nějakou hodnotu a vždycky nějakou mít bude. Je ale otázkou, zda je vhodné kupovat zlato, když je drahé. Často, když je významnější krize, vytvoří se bublina. Lidé nakupují zlato, a pak se stane, že zlato poklesne na hodnotě třeba  čtvrtinovou nebo ještě méně.

Dlouhodobě se vám zlato z trezoru zajisté nevypaří a asi i za 20, za 50, za 100 let nějakou hodnotu mít budou. Nedával bych ale do zlata příliš velkou část portfolia. Kupovat ho draze nemá ten správný půvab.

Jsou země, kde je zlato chápáno jako mainstreamová investice. Když jedete například ve Vietnamu do zlatnictví, je tam kurzovní lístek, jaká je nákupní a prodejní cena zlata s určitou ryzostí, prodává se ve standardizovaných cihličkách nebo plíšcích a je to založeno na tom, že zlato se kupuje jako způsob uložení peněz.

U nás je také možné koupit investiční zlato, které není zatíženo daní z přidané hodnoty. Je to ale otázka ceny, zda není nadhodnocené.

Děkuji za rozhovor.

Loading

Vstoupit do diskuze 15 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • mmt

    23 února, 2009

    paci sa mi, ako je rovno pod tymi slovami odkaz na clanok o Broker consulting 😀

    Odpovědět

  • Anonym

    23 února, 2009

    Je to čistě náhoda. Pavel Kohout společnost skutečně nejmenoval a nevím, z jaké mohl být. Odkaz je na mou zkušenost s jiným poradcem, který byl z Broker Consultingu.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 února, 2009

    mi dal ke krizi tento:
    http://vasicek.blog.idnes.cz/c/69289/Podstata-ekonomickeho-cyklu-vznik-krizi.html
    Není nad čistou logikou bez špíny ideologií.

    Odpovědět

  • Radek

    24 února, 2009

    No, nevím, podle mě je to příliš fatalistické. Ale k zamyšlení dobré.

    Odpovědět

  • Anonym

    24 února, 2009

    Bohužel logicky čisté.
    Svět je plný velmi bohatých jedinců na straně jedné, na druhé straně jsou země zplundrované a zadlužené (včetně USA a EU), kam je zavedli jejich vlastní politikové při hájení zájmů lobbistů, nadnárodních korporací apod.
    Píšou se dějiny, jak tvrdím od října.
    Svět za deset let bude úplně jiný.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    24 února, 2009

    souhlasim s vami, je to sice hodne depresivni, ale rozhodne ne nesmyslne..jeste uvidime, jaka prekvapeni nam tato krize pripravi..
    ja sam neverim tomu, ze tento system zde bez vyznamnejsich zmen vydrzi dele nez 10 let

    Odpovědět

  • Michal Kára

    24 února, 2009

    No nevim. Ja tedy pricinu hospodarskeho cyklu vidim jinde – v lidske psychice. Lide maji tendenci silne extrapolovat soucasny stav „do nekonecna“. Pokud tedy nastane konjunktura, zacnou premyslet v intencich toho, ze konjunktura nikdy neskonci a podle toho jednat – ridit podniky, zadluzovat se atp. Jenze nejaka vlnka dolu prijde a pak se musi za vsechny tyto chyby zaplatit.

    Dobre je to videt u CDO – fungovalo to vyborne – na trhu kde cena nemovitosti stale rostla. Jenze jak rust prestala, cele se to sesypalo jako domecek z karet.

    Odpovědět

  • Anonym

    24 února, 2009

    Lidská psychika může cyklus prodloužit nebo zkrátit. To je ale vše. Podstatu neovlivní.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    24 února, 2009

    A co je tedy ta podstata? „Prebytek nemajetnych“ jak se nam snazi namluvit odkazovany clanek to neni. Respektive, mechanismus podobny naznacenemu muze byt jednim z moznych spoustecu krize, ale puvodni pricinou ze se z drobne vlnku dolu prejde do krize jsou „malinvestments“ – spatne investice, ktere maji sanci prezit pouze v dobe boomu.

    Jinak ten clanek je trochu rozporuplny. Ne ze bych z nekterymi vecmi v principu nesouhlasil, ale ne tak zjednodusene a dogmaticky jak jsou podany. Autor evidentne veri, ze kdyz je konstrukce jednoducha a logicky spravna, ze je pravdiva, ale tak to nefunguje 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    24 února, 2009

    Trochu přemýšlíte mimoběžně.
    Článek nezpochybňuje cykly a ani spouštěče krize. Článek je o něčem jiném. Je o „podstavci“, na kterém se vše odehrává a vysvětluje, proč krize je podstatně hlubší, než pouhý hospodářská cyklus nebo pár špatně naivestovaných USD.
    Jednak se dotýká, proč asi byly dolary špatně zainvestovány, ale hlavně proč se jednoduše a asi ani složitě nepodaří škody sanovat, protože není z čeho, a proč není z čeho – o tom je článek, tedy úvaha.
    Zjednodušení tam jsou, ale v mezích.

    Odpovědět

  • Kačenčin

    28 února, 2009

    Připadá mi pikantní, když píšete, že článek pana Kohouta „Nezpochybňuje cykly a ani spouštěče krize.“ A to zejména ve světle jeho článků z loňského roku typu „O krizi, která není“ od kterých se stále nijak nedistancoval. V tomto mi pan Kohout,jehož názorů si jinak vážím, připomíná pana prezidenta s jeho tvrzeními oglobálním oteplování…

    Odpovědět

  • Anonym

    1 března, 2009

    Má to jeden háček. Nepsal jsem o článku P. Kohouta, ale o daleko lepším, viz link v prvním příspěvku vlákna.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    28 února, 2009

    Zdravim kolegy, nedavno jsem zaslechl od jednoho pojistovaka, ze pokud provedete castecny odkup z IZP, nepodleha tento odkup resp. obsazeny vynos zdaneni. Zajimalo by me, co je na tom pravdy. Sam si myslim, ze je to hloupost, ale pokud se mylim, rad se necham poucit.
    Dekuji za nazory

    Odpovědět

  • Svěrkoš Z.

    28 února, 2009

    Záleží kolik odkupujete v porovnání s tím, kolik bylo dosud vloženo v ten moment. Myslím, že se může a nemusí danit (viz první věta), ale když nedaníte v ten moment, tak se tento krok projeví při propočtu daňového základu při konci pojistky … (tzn. daňový základ by byl pak na konci vyšší). Samozřejmě za předpokladu znění dnešní legislativy. A myslím, že roli hraje i to, jestli jste si předtím pojistku uplatňoval do snížení svého daňového základu u DPFO (tzn. za použití mimořádného pojistného pro tento krok) Pokud ano, tak byste tuším měl poměrnou část dodanit. Ale nejsem si jist tvrzením na 100%, nejlepší máte dotaz na daňaře, protože náš daňový systém je pro laika stále složitý jak žebřík, ať je u vesla kdokoliv ….

    Odpovědět

  • like.n0.other

    28 února, 2009

    abych to upresnil, dotycny mluvil o tom, ze se da vyhnout velke casti zdaneni tim, ze pojisteny pred standardnim koncem pojisteni provede maximalni mozny odkup a ze by se dan tedy mela platit pouze ze zbytku, ktery dotycnemu prijde jako castka k doziti.
    Podle meho ale mate pravdu, ze by se teoreticky nezdaneny odkup projevil pri standardnim vyrovnani; v tomto pripade by tedy klient bud nedostal castku k doziti vubec zadnou, nebo by dokonce jeste musel ze sveho doplacet; kazdopadne si myslim, ze za stavajicich podminek by nesla srazkova dan z prijmu timhle zpusobem obejit.

    Odpovědět