Vyšší úrokové sazby a velmi mírná inflace znamenají, že peněžní trh v USA začal po několika letech opět přinášet kladné reálné výnosy. Takové, které jsou pro dolarové investory atraktivní. A to i přesto, že bilionům na peněžním trhu nejsou nakloněny daně, volatilita inflace ani dlouhodobé trendy.
Americká inflace a výnosy peněžního trhu dnes připomínají konec 90. let. Americké peněžní fondy zaznamenaly velký meziroční příliv peněz mezi lety 1998 a 1999, kdy nominální výnos krátkých dluhopisů sahal k pěti procentům, inflace byla poloviční a investory vyděsil náhlý prudký pokles akcií. Také loni, vůbec poprvé v tomto století, přinesly dolarové peněžní fondy reálný výnos vyšší než 2 %. Nejen díky tomu zaznamenaly v loňském roce druhý největší přírustek majetku, a to ve výši 328 miliard dolarů. Víc peněz do nich přiteklo již jen v roce 2001.
 |
Za současných sazeb a úrovně inflace nelze vyloučit, aby dolarové peněžní fondy přinášely nějakou dobu vyšší reálný výnos a aby o ně mezi investory rostl zájem. Navíc, pokud ke slušnému výnosu přidáme i vyšší volatilitu akcií, budou v nich další investoři parkovat své peníze. Jako naposledy při březnové korekci, kdy po prvním týdnu narostl objem v peněžních fondech o 34 miliard dolarů na rekordních 2,43 bilionů dolarů.
Uveďme si ale důvody, které brání tomu, aby se dolarové peněžní fondy staly oblíbenějšími:
1) Daně. Celý reálný výnos bohužel neskončí v kapse amerického investora. V nejvyšším daňovém pásmu zaplatí americký občan státu na dani víc než 30 % z výnosu. Pokud peněžní fond vydělal loni např. 4,8 %, po zaplacení daně zůstalo investorovi 3,4 % a po odečtení inflace 2,5 % je reálný výnos už jen slabé procento.
O něco málo výhodnější variantu pro investory s vysokými daněmi mohou představovat peněžní fondy s nedanitelným výnosem. Jestli se vyplatí investovat do fondu s daní nebo bez, závisí na rozdílu obou výnosů a daňovém pásmu investora. Fond s nedanitelným výnosem se vyplatí, jestliže: (výnos bez daně) / (1 – sazba daně) > zdaněný výnos
2) Trend poklesu výnosů. Na přelomu 70. a 80. let sahovala americká inflace ke svým dlouhodobým maximům. Pak ale klesla tak rychle a prudce, že očekáváná inflace zůstala nějakou dobu vyšší než skutečná a úrokové sazby mohly dopřávat peněžním fondům vysoké reálné zhodnocení. Vynecháme-li extrém přelomu 70. a 80. let, vykazuje americká inflace od té doby jen mírně klesající trend, který je pouhým okem těžko viditelný. Na rozdíl od něj byl trend poklesu nominální výkonnosti peněžního trhu výrazně strmější.
 |
3) Volatilita inflace. Velký pokles úrokových sazeb v USA nelze vysvětlit pouze snížením hladiny inflace, ale i poklesem její volatility. Větší cenová stabilita snížila nejistotu ohledně budoucích změn inflace. Snížila se prémie za inflační riziko a tím pádem i úroky. Nižší volatilita inflace brání většímu růstu, na druhé straně i poklesu reálných výnosů. Současné vyšší reálné výnosy jsou zároveň doprovázeny i zvýšenou volatilitou inflace.
3) Volatilita reálných výnosů. Směrodatná odchylka nominálního zhodnocení dolarových peněžních fondů se v průměru pohybuje okolo 0,5 % p.a. Při očekávaném průměrném ročním zhodnocení 4,5 % p.a. vydělá za rok peněžní fond 3,3 % až 5,7 % s pravděpodobností 99 %. Sama inflace ale dosahuje nělikrát vyšší volatility než nominální výnosy. Reálné výkonnosti jsou proto volatililní přibližně stejně jako inflace. Očekávanému reálnému ročnímu zhodnocení 2 % se směrodatnou odchylkou 1,5 % odpovídá interval: -1,5 % až 5,5 %. Současné poměrně slušné reálné zhodnocení dolarových peněžních fondů může být tedy s vysokou pravděpodobností i záporné.
4) Globalizace. Mezinárodní obchod a konkurence ekonomik levné pracovní síly přispěly k nižším inflačním očekáváním. Růst podílu dovozu z Asie, zvláště Číny, za stále nižší dovozní ceny posílil trend poklesu úrokových sazeb v USA i jiných vyspělých ekonomikách. Peněžní trh je vystaven riziku pokračování dlouhodobého trendu většího poklesu úrokových sazeb než samotné hladiny inflace.
Přes všechna proti, procházejí dolarové peněžní fondy v současné době jedním ze svých nejlepších období. Při nízké a relativně stabilní inflaci se investoři pravděpodobně nedočkají v budoucnu o mnoho vyšších reálných výnosů, než jaké jsou na trhu dnes.
