Penzijní připojištění zažívá v současné době svá nejlepší období. Zájem o ně stále roste. Tento trend způsobuje na jedné straně nejistota v oblasti státních penzí. Současné zadlužení státu, růst mandatorních výdajů státu, demografický vývoj a permanentní politická neshoda o zásadách penzijní reformy nutí občany uvažovat o soukromých formách zajištění životní úrovně pro dobu po odchodu do starobního důchodu.
Na druhé straně prokázaly penzijní fondy svoji životaschopnost, jejich počet se ustálil na v podstatě optimálním množství a jejich hospodářské výsledky jsou, zejména vlivem omezení portfólia investičních možností fondů požadavkem na zajištění spolehlivého výnosu, více méně srovnatelné.
Také způsob redukce počtu fondů, který nijak neohrozil vklady účastníků, zvýšil důvěru k tomuto bankovnímu systému.
Příspěvek státu účastníkům penzijních fondů ve výši až 1 800 Kč ročně je pak ta třešnička na dortu, která dělá z penzijního připojištění velmi žádaný finanční produkt.
Zjednodušeně řečeno jsou zejména státní příspěvek a zajímavý zaručený výnos základem současného úspěchu penzijních fondů na finančním trhu. Zvlášť významná je, z hlediska dalších úvah, možnost odepisovat z daňového základu až 12 000 Kč za rok, tj. možnost snížit daňový výměr až o 3 840 Kč.
REKLAMA
Lze jistě říci, že dosavadní ekonomický a politický vývoj vytvořil pro rozvoj penzijních fondů velmi příznivou pozici. Bude to ale platit i nadále? Nemohou ohrozit celý systém nějaké vnější změny? Aktuální otázka, na kterou se pokusíme najít odpověď je, zda a jakým způsobem mohou avizované změny v daňovém systému a v zákoně o penzijním připojištění současné trendy v oblasti penzijního připojištění ovlivnit.
Jaké změny se připravují? Podle dostupných informací jde o:
– snížení daňové sazby,
– úpravu zákona o daních z příjmů v souvislosti s příspěvkem zaměstnavatele,
– změnu zákona o penzijní připojištění.
Předem bych rád uvedl, se nedomnívám, že jde o předčasnou analýzu. Že jde o analýzu naslepo, bez znalosti konkrétních dat. Výše uvedené úpravy zákonů mohou být v detailech jiné, mohou být aplikovány v jiných termínech, ale schváleny by být měly. Naše závěry by pak měly být obecné do té míry, aby byly relevantní pro různé (třeba i nulové) varianty změn daňových zákonů.
Jaké tedy budou pravděpodobné dopady?
Nejmarkantnější vliv se zdá mít kvantitativní snížení daňové sazby. Vždyť se má výrazně snížit finanční částka, o kterou se po odpisu z daňového základu sníží daňový výměr.
REKLAMA
Ale je to tak opravdu? Podle současných tabulek zaplatí plátce daně při daňovém základě 218 400 Kč na daních zhruba 15% z tohoto základu. Ano, mluvíme o měsíčním daňovém základu 18 200 Kč.
To znamená, že do hrubého příjmu cca 22 000 Kč dostane účastník vráceno po snížení daňové sazby na 15% na daňových přeplatcích více než doposud. U vyšších platů prodělá, podle výše odpisu, až 2 040 Kč ročně. Není to zásluha penzijního systému, ale tato ztráta mu bude jistě bohatě kompenzována výrazně nižší vlastní daní.
Z jiného hlediska bude naopak systém spravedlivější, nebude kastovat účastníky podle jejich příjmů, ale daleko rovněji podle naspořené částky.
Svůj význam má i úprava zákona o daních z příjmů v souvislosti s příspěvkem zaměstnavatele. Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a na životní pojištění do celkové výše 24 000 Kč ročně mají být osvobozeny od daně. Musí být však splněny obecně platné podmínky pro výběr naspořené částky, tj. u penzijního připojištění 60 měsíců spoření a dosažení 60ti let věku.
REKLAMA
Důsledkem těchto změn bude jednak zisk účastníka, ale podstatnější je, že se omezí předčasný výběr peněz, protože při nesplnění podmínek bude účastník povinen příspěvek zaměstnavatele dodanit.
Nepochybně zásadní význam bude mít novela zákona o penzijním připojištění. Avizovaná změna zákona má zjednodušeně řečeno zrušit podmínku zaručeného zisku a umožnit tak fondům ve větším rozsahu investovat i do rizikovějších oblastí finančního trhu. Tato novela nebude triviální, je spojena s mnoha navzájem propojenými systémovými změnami. Jde o oddělení majetku účastníků a akcionářů fondů, placení režijních nákladů, provizí atp.
Není zřejmě v tomto okamžiku možné seriózně tvrdit nakolik na tom vydělá účastník a nakolik akcionář fondu. Lze se s úspěchem domnívat, že uvolnění podmínek obchodování umožní zvýšit zisky účastníků. Zvýší kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými fondy a pravděpodobně se penzijní fondy stanou velkou konkurencí investičních podílových fondů.
Analýza dopadu novely tohoto zákona by si zasloužila mnohem více prostoru, než jí je zde věnováno. Bylo by to však jen věštění z křišťálové koule. Známe "jen" názory představenstva Asociace Penzijních fondů ČR a některé informace, které pronikly z Ministerstva práce a sociálních věcí. Můžeme jen doufat, že výsledkem změny bude zákon, který bude krokem vpřed a umožní efektivněji využít ekonomický potenciál penzijních fondů. Tak, aby byl dostatečně atraktivní i pro nižší věkové skupiny budoucích účastníků.
Pokud mohu vyjádřit svoji představu účinných změn, pak se domnívám, že velmi účinná by byla úprava kritérií pro platbu příspěvků státu spojená se zrušením daňového zvýhodnění. Chtělo by to jistě přesný propočet, ale určitě by bylo nutné "natažení" stupnice do vyšších hodnot spoření a také zvýšení maximální výše příspěvku minimálně na dvojnásobek současného stavu.
Zvýhodnění státním příspěvkem bude úměrné uspořené částce, nebude tedy docházet k již zmíněnému kastování účastníků, a všechny finanční prostředky zůstanou ve fondech. Ve výsledku nakonec vydělá nejen účastník, ale i fond a stát.
Probrali jsme v kostce některé aspekty připravovaných změn zákonů zejména v daňové oblasti. Pro nějaké hlubší analýzy dopadů mi chybí statistické podklady. Myslím, že např. rozložení účastníků penzijních fondů podle příjmů by mohlo mnohé naznačit.
Podle mého názoru nepůjde o změny, které budou mít na vývoj finančního trhu jakýkoliv negativní vliv. Naopak vidím spíše to pozitivní, co tyto změny přinesou. Zásadní vliv bude mít připravovaná penzijní reforma a v ní pozice soukromých penzijních fondů. Pokud se sníží státem garantovaná výše starobních penzí vzhledem k průměrnému platu a soukromé penzijní fondy budou jedním z pilířů reformy, bude zájem o soukromé připojištění jistě enormní.
Tyto závěry jsou výsledkem analýzy a osobních zkušeností. Jsou střípkem do mozaiky názorů. Ale jsou odrazem jen uvedených legislativních změn. Osobně se domnívám, že zcela bezkonkurenční vliv pro vývoj v oblasti penzijního připojištění bude mít nasycení trhu. Pokud mají nyní penzijní fondy cca 3,8 mil účastníků a možnosti České republiky jsou někde na 5 mil, bude velmi obtížné tvrdit, že za jakýkoliv pokles zájmu potenciálních účastníků může ekonomická reforma nebo jiné ekonomické, legislativní a společenské vlivy.
