Pět důvodů, proč budeme odcházet do důchodu později než v 65 letech
Legislativní zastropování důchodového věku na 65 let není trvalé a v budoucnu budeme odcházet do důchodu pravděpodobně o několik let později. Podívejme se na pět vybraných důvodů, proč tomu tak bude.
Aby bylo možné dostávat na účet pravidelný měsíční státní starobní důchod, je nutné splnit dvě základní podmínky: dosáhnout řádného důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Legislativní novinka přitom zastropovala důchodový věk na 65 let. Řádný důchodový věk se tak mění lidem narozeným v roce 1966 a později. I přes zastropování důchodového věku na 65 let budou ale dnešní čtyřicátníci odcházet do důchodu později. Důvodem jsou demografické a ekonomické trendy.
1) Prodlužování střední délky života
Střední délka života (naděje dožití) 60letých občanů se v Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, stále prodlužuje. Průměrně stát tedy vyplácí důchod delší dobu než v minulosti. Prodlužování délky výplaty státního důchodu výrazně zvyšuje nároky na finanční zabezpečení. Vždyť od roku 2000 se zvýšila průměrná délka pobírání starobního důchodu o 4 roky.
Tabulka 1: Průměrná délka pobírání starobního důchodu
Rok | Průměrná délka pobírání důchodu |
2015 | 23,97 let |
2012 | 23,26 let |
2009 | 22,64 let |
2006 | 21,72 let |
2003 | 21,14 let |
2000 | 19,96 let |
Pramen: ČSSZ „Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015“
2) Stoupá počet penzistů
V Česku se státní důchody vyplácí v průměru stále déle, současně se však státní důchody vyplácí i více penzistům, neboť do důchodu odchází silné ročníky. Tento trend bude v budoucnu pokračovat. Na konci roku 2015 se vyplácelo starobních důchodů o 470 tisíc více než v roce 2000.
Tabulka 2: Počet vyplácených starobních důchodů
Rok | Počet vyplácených starobních důchodů |
2015 | 2 376 883 |
2012 | 2 341 220 |
2009 | 2 108 368 |
2006 | 1 995 350 |
2003 | 1 914 219 |
2000 | 1 906 759 |
Pramen: ČSSZ „Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015“
3) Rostou výdaje na důchody
Výdaje na výplatu důchodů meziročně stále stoupají, jak lze vidět z Tabulky 3, kde jsou uvedeny roční výdaje na důchody ve vybraných letech v období 2000 až 2015.
Tabulka 3: Roční výdaje na starobní důchody
Rok | Výdaje na starobní důchody |
2015 | 315 mld. Kč |
2013 | 301 mld. Kč |
2011 | 285 mld. Kč |
2009 | 244 mld. Kč |
2007 | 204 mld. Kč |
2005 | 176 mld. Kč |
2003 | 156 mld. Kč |
2000 | 131 mld. Kč |
Pramen: ČSSZ „Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015“
4) V řadě zemí se zvyšuje důchodový věk nad 65 let
Důchodový věk se již nyní zvyšuje nad 65 let v některých vyspělých zemích světa, např. na 67 let se v příštích letech postupně zvyšuje důchodový věk v Austrálii, v Dánsku, ve Francii, v Kanadě, v Německu, v Nizozemí, ve Velké Británii nebo v USA.
Důchodový věk se na 67 let zvyšuje i v zemích s nižším náhradovým poměrem při odchodu do důchodu než v Česku, jako jsou zejména vyspělé mimoevropské země světa nebo Velká Británie. Vyšší důchodový věk než 65 let nebude za několik let ve vyspělých zemích světa ničím mimořádným.
5) Jednoduché legislativní opatření
Změnit celý důchodový systém je velmi náročné a pro zásadní dlouhotrvající změny je vhodný politický konsensus. Zvýšit důchodový věk je legislativně nejjednodušší variantou, jak snížit výdaje na důchody a přitom nesnižovat úroveň státního důchodu.
S budoucím zvýšením důchodového věku počítá i legislativní novinka, neboť ke změně důchodového věku bude docházet každých pět na základě demografického vývoje.