CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

Text: Petr Gola

11. 07. 2017

4 komentáře

Pět důvodů, proč budeme odcházet do důchodu později než v 65 letech

 

Legislativní zastropování důchodového věku na 65 let není trvalé a v budoucnu budeme odcházet do důchodu pravděpodobně o několik let později. Podívejme se na pět vybraných důvodů, proč tomu tak bude.

Loading



 

Aby bylo možné dostávat na účet pravidelný měsíční státní starobní důchod, je nutné splnit dvě základní podmínky: dosáhnout řádného důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Legislativní novinka přitom zastropovala důchodový věk na 65 let. Řádný důchodový věk se tak mění lidem narozeným v roce 1966 a později. I přes zastropování důchodového věku na 65 let budou ale dnešní čtyřicátníci odcházet do důchodu později. Důvodem jsou demografické a ekonomické trendy.

1) Prodlužování střední délky života

Střední délka života (naděje dožití) 60letých občanů se v Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, stále prodlužuje. Průměrně stát tedy vyplácí důchod delší dobu než v minulosti. Prodlužování délky výplaty státního důchodu výrazně zvyšuje nároky na finanční zabezpečení. Vždyť od roku 2000 se zvýšila průměrná délka pobírání starobního důchodu o 4 roky.

Tabulka 1: Průměrná délka pobírání starobního důchodu

Rok Průměrná délka pobírání důchodu
2015 23,97 let
2012 23,26 let
2009 22,64 let
2006 21,72 let
2003 21,14 let
2000 19,96 let

Pramen: ČSSZ „Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015“

2) Stoupá počet penzistů

V Česku se státní důchody vyplácí v průměru stále déle, současně se však státní důchody vyplácí i více penzistům, neboť do důchodu odchází silné ročníky. Tento trend bude v budoucnu pokračovat. Na konci roku 2015 se vyplácelo starobních důchodů o 470 tisíc více než v roce 2000.

Tabulka 2: Počet vyplácených starobních důchodů

Rok Počet vyplácených starobních důchodů
2015 2 376 883
2012 2 341 220
2009 2 108 368
2006 1 995 350
2003 1 914 219
2000 1 906 759

Pramen: ČSSZ „Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015“

3) Rostou výdaje na důchody

Výdaje na výplatu důchodů meziročně stále stoupají, jak lze vidět z Tabulky 3, kde jsou uvedeny roční výdaje na důchody ve vybraných letech v období 2000 až 2015.

Tabulka 3: Roční výdaje na starobní důchody

Rok Výdaje na starobní důchody
2015 315 mld. Kč
2013 301 mld. Kč
2011 285 mld. Kč
2009 244 mld. Kč
2007 204 mld. Kč
2005 176 mld. Kč
2003 156 mld. Kč
2000 131 mld. Kč

Pramen: ČSSZ „Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015“

4) V řadě zemí se zvyšuje důchodový věk nad 65 let

Důchodový věk se již nyní zvyšuje nad 65 let v některých vyspělých zemích světa, např. na 67 let se  v příštích letech postupně zvyšuje důchodový věk v Austrálii, v Dánsku, ve Francii, v Kanadě, v Německu, v Nizozemí, ve Velké Británii nebo v USA.

Důchodový věk se na 67 let zvyšuje i v zemích s nižším náhradovým poměrem při odchodu do důchodu než v Česku, jako jsou zejména vyspělé mimoevropské země světa nebo Velká Británie. Vyšší důchodový věk než 65 let nebude za několik let ve vyspělých zemích světa ničím mimořádným.

5) Jednoduché legislativní opatření

Změnit celý důchodový systém je velmi náročné a pro zásadní dlouhotrvající změny je vhodný politický konsensus. Zvýšit důchodový věk je legislativně nejjednodušší variantou, jak snížit výdaje na důchody a přitom nesnižovat úroveň státního důchodu.

S budoucím zvýšením důchodového věku počítá i legislativní novinka, neboť ke změně důchodového věku bude docházet každých pět na základě demografického vývoje.

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře


Související články

Jak je na tom první dáma s důchodovým zabezpečením a co se má změnit

V diskusích téměř nepovšimnuta zůstala otázka zdravotního a důchodového pojištění předchozích a současné manželky prezidenta republiky. První dáma v minulosti ani v současnosti nedostávala a dosud nedostává za výkon své funkce žádný plat, i když se od ní očekává, že opustí stávající zaměstnání, aby mohla plnit řadu protokolárních úkolů a […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

25. 11. 2024

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • takyPan

    11 července, 2017

    Známý pracuje v Británii 17 let a odchod do penze je pro všechny v 67 letech a týdenní penze je cca 140 £ paušálně všem!! Rozumějme jednotná penze!! Tudíž si drtivá většina lidí nedovolí nepracovat po vzniku nároku na důchod. Jak říká známý, z toho by nezaplatil ani garsonku…

    Odpovědět

  • důchodce

    11 července, 2017

    Tabulky sice vypadají hrozivě, nicméně autor má pravdu. Nic, co by nešlo vyřešit parametrickými změnami průběžného systému. Navíc, na co se zapomíná, i ty „Husákovy děti“, tedy silné ročníky, které budou pro průběžný systém náročné, jednou umřou. Myslím, že Keller o tom někde přednášel. Oproti většině ostatních měl totiž odhady vývoje populace s delším časovým úsekem, než propagátoři různých privátních řešení tohoto problému, z jejichž tabulek skoro vyplývá, že ta silná generace důchodců tu bude na věky. Nebude…

    Jinak bych ale začal jinou parametrickou změnou. Jak je možné, že průměrný živnostník přispěje do průběžného systému jen polovinu toho, co průměrný zaměstnanec, ale důchod má nižší jen o 13%??? Proč by pracující měli sponzorovat „podnikatele“, kteří se celý život oháněli svobodou a volili modré ptáky? Buď jako v Německu, stejné odvody pro všechny, nebo tu solidaritu s ičaři omezit, ať si tu svou svobodu užijí až do konce s polovičním důchodem nebo životním minimem.

    Odpovědět

  • PAN

    11 července, 2017

    Milý DŮCHODCE, píšete krásné věci a Vaše pasáž na živnostníky, nádherná 🙂
    Když se oháníte příspěvkem OSVČ, tak se také podívejte na druhou stránku mince. OSVČ jeden na dovolenou a kolik vydělává ?? NULA pane DŮCHODCE, to zaměsnanec dostává a dokonce má zaplaceno 20-25 dní ročně 🙂 KDyř OSVČ marodí, tak kolik dostává ?? Skoro taky nula, zaměstnanec dostává přibližně 60% příjmů a můžře si doma vesele válet šunky. Takže jestli má OSVČ platit vyšší daně, sociální a zdravotní, tak mám mít stejné možnosti jako zaměstnanec

    Odpovědět

  • Petr Novák

    12 července, 2017

    S tou dovolenou to není tak úplně pravda. Záleží na úhlu pohledu. Zaměstnavatel má se zaměstnancem nějaké celkové roční/měsíční náklady (superhrubá mzda). A z nich si dle reálně odpracovaných dní musí spočítat, kolik může zaměstnanci zaplatit i včetně tedy jeho dovolené. Můžeme tedy říci, že si prostě zaměstnanec musí na svou výplatu za dovolenou vydělat v ony pracovní dny.
    Pokud by dovolená zaměstnatnci placena nebyla, tak by požadoval za reálně odpracované dny vyšší odměnu.
    Navíc pokud vím, tak náhradu mzdy v dovolené vyplácí zaměstnavatel, nikoliv stát a platí se z ní veškeré odvody.

    Zdravotní pojištění má platit stejné, protože dostává stejnou zdravotní péči. Nemocenská, tak jak je koncipovaná je typ spíše sociálního pojištění, který vykrývá výpadek přijmu.

    To, že OSVČ odvádí podstatně méně je fakt, já si myslím, že by se to mělo narovnat. Ale ne tím, že se zvednou odvody OSVČ, ale tím, že se sníží téměř 50% zdanění (což je hrozné) práce zaměstnanců (třeba na úroveň OSVČ).

    Odpovědět