Petr Šafránek: Omezíme náklady a pohlídáme legislativu
Stal jste se generálním sekretářem AFIZu po
Martě Gellové . Co očekáváte od této funkce a jaké budou vaše první kroky?
Samozřejmě záleží na představenstvu. AFIZ řídí představenstvo a ne generální sekretář.
První kroky budou směřovat k omezení nákladů. Budeme se snažit snížit rozpočet. To je prvořadý provozní úkol. A pak je tu stále hrozba velké regulace. Nejdůležitější úkol z pohledu členů je tedy hlídat legislativu a okamžitě reagovat na všechny snahy o nepřiměřenou regulaci.
Mění se se změnou generálního sekretáře nějakým způsobem směr, kterým se AFIZ bude ubírat?
Určitě ne. Tím, že jsem zde byl s paní Gellovou od počátku a spolupracovali jsme spolu šest let, tak ta kontinuita je zde naprosto zřejmá a není třeba cokoli měnit.
Jedním z prvořadých úkolů je snížení nákladů.
AFIZ je i ze strany finančně poradenských společností považovaný za poměrně drahou organizaci . Kde chcete náklady snižovat?
Je to věc koncepce. AFIZ se vždy vydávala cestou vlastního profesionálního aparátu, proto se může někomu jevit jako drahá. Na druhou stranu my jsme byli vždy schopni okamžitě reagovat, být neustále v obraze, co se týče legislativy, a pružně reagovat na podněty, který jsme dostávali ať už z Ministerstva financí nebo z ČNB.
Na legislativní záležitosti jsme tu byli dva a měli jsme rozdělené oblasti. Já jsem měl na starosti legislativu pojišťovnictví a penzí a kolegyně Petra Červinková, která shodou okolností odešla ve stejné době jako Marta Gellová, dělala investiční část.
Jedním z kroků ke snížení nákladů je, že v tuto chvíli budu legislativu mít na starosti komplet.
Hlavní směr snižování nákladů je tedy na personální úrovni.
Jednak personální, a pak samozřejmě s tím, že nemáme tolik lidí, budeme využívat i menší prostory. Na tom nyní intenzivně pracujeme, protože v tomto okamžiku je zbytečné mít poměrně rozlehlé prostory. A v neposlední řadě budeme šetřit i na dalších provozních nákladech.
Marta Gellová odešla z pozice generálního sekretáře, ale v AFIZu zůstává.
Ano. Zůstala v představenstvu a dohodli jsme se, že si nechá na starosti veškeré zahraniční aktivity a nechá si na starosti komunikaci, kontakty a jejich udržování.
S odchodem Fincentra z AFIZu , které označila většina ostatních členů AFIZ i USF ČR za blokující prvek pro bližší komunikaci, se rozhýbala
širší spolupráce mezi AFIZem a USF ČR . Jak se tato spolupráce rozvíjí?
Spolupráce se potvrdila společným konsorciem, které utvrdilo společný postup vůči státní správě. To je určitě žádoucí. Navíc jsme se vždy s USF shodli až na nějaké detaily, které se vždy daly vykomunikovat. Ve stanoviscích k legislativě panuje shoda.
Jak to bude dál, těžko říci. Samozřejmě by asi bylo logické, aby tu byla jedna asociace.
Když odbočím do rodinného práva, tak dvě asociace tu vznikly rozvodem. Naši členové nejsou ti, kteří rozvod navrhovali, ti byli spíše v roli odpůrců, takže to mají trochu jednodušší. Ze strany našich členů vůle k jakémusi kroku zpět je. Jak se k tomu bude stavět druhá strana, která iniciovala rozchod a dala návrh na rozvod, to už nedokáži odhadnout. Pro ně je určitě těžší vracet se k něčemu, od čeho odešli. Ale ze strany našich členů je vůle, aby zde byla v budoucnu jedna finančně zprostředkovatelská či poradenská asociace.
Na druhou stranu si AFIZ zakládá na tom, že
kontroluje vnitřní procesy svých členů a snaží se, aby měli průhledné reklamační podmínky a další pravidla ve vztahu ke klientům. A vzhledem k tomu, že
jeden z bývalých členů AFIZu , který neplnil stanovené podmínky,
je nyní členem USF ČR , jak by bylo možné zpětvzetí této společnosti v rámci sloučení obou asociací?
Jedná se samozřejmě o OVB, kde ale došlo k významné změně ve vedení. Tenkrát to bylo za pana Uzla. Tam ta komunikace byla velmi obtížná a i ten krok unáhleného odchodu, místo aby hledal nějaká nápravná řešení. Myslím si, že současné vedení by už nic takového neudělalo. Takže tady k posunu určitě došlo.
AFIZ ze svého postoje rozhodně neustupuje. Je to víceméně na tom, aby společnosti prokázaly, že mají kontrolu nad svou sítí a že pokud je tam nějaký nestandardní obchod, dokáže ho centrála zachytit a reagovat. To už je u našich firem standard. Některé to mají tak propracované, že jim systém běží takřka on-line, že jim nic neunikne, jiné sledují nestandardní případy ex post, ale všechny to mají nastaveno tak, že by měly zachytit např. velké životní pojištění nebo více smluv na jedno rodné číslo ve snaze obejít sledované limity životního pojištění. Pak by to měly vykomunikovat s klientem, zjistit, jestli ví, jak se investiční životní pojištění chová, a jestli si je vědom velkých počátečních nákladů a souhlasí s tím. Jde o to, aby se nestalo, že klient po dvou letech přijde a řekne, že do toho dal třeba 200 tis. Kč a jak je možné, že tam nemá nic.
O těchto principech jste nepochybně jednali i s USF ČR. USF ČR má také nastavené určité standardy. Jak moc jsou kompatibilní standardy AFIZu a USF ČR?
Přiznám se, že úplně neznám interní postupy USF ČR. Nevím o tom, že by tam probíhal nějaký interní audit. My i na webu máme uvedené, že pro nové členy provádíme vstupní audit a do roka hloubkový audit. Nevím, že by USF ČR mělo takto formalizovaný postup, a na webu nemá uvedené žádné požadavky. Do USF ČR jsem nikdy nevstupoval, tak nevím, jak to mají organizované. Ale toto by se muselo určitě nějakým způsobem sjednotit.
Myslím si, že by dnes nebyl problém, aby i jejich členské firmy absolvovaly interní audit úspěšně, protože kontrolní mechanismy nastavené mají, alespoň ty velké určitě.
V případě, že by se uvažovalo o sloučení asociací, tak byste trvali na svých podmínkách.
Je to v zájmu všech, protože mají-li ty firmy něco deklarovat, musí to také prokázat. Např. u stížností občas postupujeme stížnosti na USF ČR, protože nás lidé více znají, a tak nám občas posílají stížnosti i na členy USF ČR. Co se s nimi děje dál, nevíme. My máme zcela jasný disciplinární řád. USF ČR nic takového veřejně neuvádí.
Nicméně filozoficky by to ty firmy jistě splnily. Určitě mají kontrolu nad sítí a řádně vyřizují stížnosti. Teď jde jenom o to dohodnout se, jak to zformalizovat na úrovni asociace.
Myslíte si, že je reálné
sloučení asociací v dohledné době?
To si netroufám odhadovat. Určitě se o tom bude jednat. Ale ani nelze říci, zda by to byla forma sloučení nebo založení nového subjektu. Ale do budoucna by bylo vhodné, aby tu byla jedna asociace. Nemá moc logiku, aby tu byly dvě asociace v jednom sektoru.
Jak vnímají vaši partneři z oblasti státní správy to, že jednají se dvěma asociacemi?
Zatím to nevnímáme. Nikdo nám to nikdy nevyčetl. Možná proto, že AFIZ je tou asociací, která je známější, je tu historicky dlouho. Většinou si pozvou obě.
Dvě se asi ještě unést dají, ale působí to možná zvláštním dojmem. Ne ale zase tolik, aby to blokovalo jednání. A i naše stanoviska jsou velmi blízká. Sice musí pozvat jednoho generálního sekretáře a jednoho výkonného ředitele, ale jinak víceméně dochází ke shodě.
Finančně poradenským trhem v poslední době zavířily dva zákony. První z nich prošel na začátku léta, kdy byly mj.
zdraženy registrace PPZ . Proč podle vás došlo ke zdražení?
Je to dost nesmyslné. Je to jistě snaha omezit vstup nových subjektů. Myslím si, že by ten registr měl být veden úplně jinak, měl by být uplatněn jiný princip. My bychom byli pro určitý udržovací poplatek, což je nejlepší samočistící mechanismus. Nemusím nic platit za zápis, ale každý rok zaplatím určitý poplatek za to, že v registru zůstávám zapsán.
Čím dáte vyšší poplatek za vstup, tím více si lidé ten zápis drží i když ho už nepotřebují. Potom chodí ČNB a stěžuje si, že je tam 150 tisíc subjektů. Bodejť by nebylo, protože i když v oboru již nepodnikám, tak si registraci nechám aktivní. Naopak přiměřený udržovací poplatek by databázi spolehlivě čistil. Byl by to příjemný příjem pro ČNB a hlavně by bylo zřejmé, že v registru jsou lidé, kteří zprostředkovatelskou činnost skutečně vykonávají.
To souvisí s dalším zákonem, který alespoň
v poslední dikci návrhu zákona č. 38 poplatek za registraci snižuje zase na 2 tis. Kč.
Nám bylo slíbeno, že to bude za 0 Kč.
Dneska na kapitálovém trhu je už uplatňován princip samostatných subjektů, kterými jsou obchodníci s cennými papíry a investiční zprostředkovatelé, a jejich vázaní zástupci. Ti vázaní se zapisují tak, že OCP nebo investiční zprostředkovatel na ČNB zašle excelovskou tabulku s ověřeným elektronickým podpisem a banka neudělá nic jiného, než že tu tabulku překlopí do registru – a je to zadarmo.
V pojišťovnictví by měl být uplatněn stejný princip. Jsou tam samostatné subjekty – dneska pojišťovací agenti a makléři – a budou mít vázané zástupce, které by si měli zapisovat zadarmo. Takto to bylo dohodnuto, ale naprosto bez nás se tam nakonec objevily 2 tis. Kč, nevíme proč.
Teď se objevila ještě větší kuriozita: Vy si můžete jako investiční zprostředkovatel zapsat zadarmo vázaného zástupce, ale když bude chtít dělat penze, tak jenom za to, že si zapíše možnost zprostředkování penzijních produktů, zaplatí 2 tis. Kč. Jenom za to, že vám udělají fajfku „penzijní produkty – ano“.
To se týká zprostředkování finančních produktů podle nového zákona k 2. penzijnímu pilíři .
Přesně tak.
Nejhorší je, že u zákona o správních poplatcích nedošlo k žádné ucelené novele. Tam se neustále sahá s každou novelou, která se nějakým způsobem týká správních poplatků. Je to už neuvěřitelný guláš.
Vezměme jen 38: PPZ se mají změnit na vázané zástupce ze zákona a oni za přeregistraci mají zaplatit 2 tis. Kč. Již dnes mají podnikatelské oprávnění PPZ, budou mít stejné, jen se budou jmenovat „vázaný zástupce“, a za tu změnu mají znovu zaplatit.
| Tip: Finanční poradci se penzijní reformy zúčastní… s omezenou provizí |
V zákoně 38 , který nedávno
shodila ze stolu Legislativní rada vlády , byly i další zajímavé kuriozity. Např. omezení provizí v rámci rezervotvorných životních pojištění.
Obecně jsem nepřítel jakýchkoli cenových regulací. Myslím si, že tudy cesta nevede, neřeší problémy, na které míří.
Je třeba řešit některé problémy, jako je třeba přepracovávání smluv „nejlépe“ každé dva roky. Na to ale máme řešení mnohem elegantnější a máme ho prodiskutované s některými pojišťovnami, se kterými se o tom dalo diskutovat. Cesta je v informační povinnosti. Ale ne v balíku dokumentů, které klient stejně nečte!
Informační povinnost v rámci IŽP by měla stát na dvou jednoduchých věcech: Když ho klient sjednává, měl by dostat výjezd z kalkulačky, kde vidí počáteční náklady a vidí odkupné na roční bázi, takže když se na to podívá, vidí, kolik zaplatí a že za dva roky nedostane nic. Naši členové to již dělají a osvědčilo se to. Nemůže se tak stát, že by klientovi někdo namluvil, že si peníze po dvou letech může vybrat, což je nejčastější stížnost ohledně IŽP. A naopak klient nemůže tvrdit, že o průběhu tvorby rezervy v čase nic nevěděl.
Druhá informace, kterou by měl klient dostat, je, jakmile pošle výpověď na pojišťovnu. V tom okamžiku by měl obratem povinně dostat kalkulaci výše odkupného, byť bude předběžná a hodnoty jednotek se mohou ještě malinko pohnout. A klient by měl být i jasně informován o možnosti vzít výpověď ještě zpět.
V momentě, kdy klientovi někdo namluví: Tady to podepište a peníze dostanete zpátky, a tady podepište smlouvu novou, tak když klient za týden dostane výpis z pojišťovny a dozví se, že nedostane z původní smlouvy nic, tak si to vyřeší velmi rychle sám a „poradce“ vezme klackem. Bude to v okamžiku, kdy bude moci napsat pojišťovně: Beru to zpět. A smlouva běží dál.
Dnes se klienti dozvídají, že nic nedostanou, až když je smlouva pryč. Jen výjimečně lze smlouvu reaktivovat, klient neví, že to jde reaktivovat, pojišťovny to dělají nerady…
Nic víc by klient nemusel dostat, jen dvě informace: Jak se bude vyvíjet tvorba rezerv dopředu, a když smlouvu vypoví, informaci o výši odkupného. Jedna pojišťovna to tímto způsobem dělá a tvrdí, že takových 70 až 80 % smluv zachrání.
Návrh zákona 38 byl shozen Legislativní radou vlády podle některých zdrojů na základě lobbyingu.
Setkal jsem se s některými členy Legislativní rady vlády osobně a říkali mi, že to byl prostě legislativní paskvil. Na lobbying tam nebyl ani čas.. Navíc vědí, že bude revize IMD, tudíž jasně Legislativní rada vlády řekla, proč do toho teď sahat, když to tu budeme mít za rok znovu, protože bude revize směrnice. Proč neuděláme jednu pořádnou novelu.
Nedovedu si představit, že by se dalo lobbovat u členů Legislativní rady vlády. Podívejte se jen na toto: Je to zákon o zprostředkování a v něm měly být regulovány náklady pojišťovně. To přeci legislativně patří do zákona o pojišťovnictví, když už. Doufejme, že nový pan náměstek o zákoně bude diskutovat s trhem, především pak se zprostředkovateli, kterých se nejvíce týká. Pak nebude třeba, aby zákon vracela LRV, protože nesrovnalosti odstraníme v této diskusi.
Děkuji za rozhovor.
| Čtěte též |
|---|
| Petr Šafránek: Úspěšnost penzijní reformy bude záviset na distribuci |
