Petr Stuchlík: Můj vstup do politiky zvýšil cenu Fincentra

Pojďme si projít celou cestu Petra Stuchlíka finančním světem. Ale začněme od konce a od toho, co všechny zajímá – prodej Fincentra. Bylo to vůbec pro někoho na trhu překvapení?

Když ode mě a Martina v lednu 2013 koupily dva private equity fondy (ARX Equity Partners a Capital Dynamics) majoritu Fincentra, bylo zřejmé, že ji jako finanční investoři po určité době prodají dál. Ať strategickému nebo dalšímu finančnímu investorovi. Typická doba mezi koupí a prodejem je 5 let a jak je vidět, tak to přesně vyšlo. Překvapení to tak být nemohlo. Ale jsem rád, že transakce dopadla tímto směrem. Swiss Life je největší kontinentální životní pojišťovna a silná firma s bohatou tradicí.

Jak probíhala tato jednání?

Nebyla samozřejmě jednoduchá. Protože to nejsou žádná ořezávátka. Nils Frowein [CEO skupiny Swiss Life – pozn. redakce] je tvrdý obchodník a vyjednavač. Ale jsem rád, že dospěla téměř po roce a půl více či méně intenzivního vyjednávání do konce. Druhý zájemce byl ve hře až do podpisu smluv a stále krouží kolem.

Byl to úspěch?

^REKLAMA

Pokládám to za mimořádný úspěch. Pořád mluvíme o tom, že nechceme, aby ČR byla montovna, aby se tu vyráběly díly do aut bez přidané hodnoty. A Fincentrum je příkladem firmy, která vznikla z nuly. Je to to nejvyšší, co může být – finančnictví, tedy abstraktní záležitost a práce s lidmi. Jsem hrdý na to, že jsme dokázali vybudovat firmu, která dalece překonává montovny. Její přidaná hodnota je obrovská.

Jsem přesvědčen o tom, že je to úspěch nejen pro Martina Nejedlého, mě, ty dva private equity fondy, ale pro všech 88 poradců a manažerů, kteří jsou součástí akciového programu, ale je to úspěch i pro ekonomiku jako takovou. Není to o výrobě nebo o subdodávkách někam do Německa.

V čem teda byl a je rozdíl mezi firmou, o kterou je zájem, a tou, o kterou není?

Jednoznačně profesionální management. V tom vidím veliký rozdíl. My jsme už před mnoha a mnoha lety investovali do lidí. A byly to velké peníze. Ale byli to lidé, kteří nás dokázali úspěšně nahradit a převzít kormidlo po nás. Vemte si, že Filip Duchoň je mimořádně schopný manažer. Přišel k nám v roce 2008, je to člověk, který v ČR postavil Provident Financial a jeho síť. Stejně tak tak další kolegové – Vladek Krámek – nejzkušenější právník v naší branži. Ale třeba i David Hegner. Ale jsou to všechno lidé, kteří jsou opravdu dobří. A nikdo z konkurence tak silný manažerský tým nemá.

A co koupit někoho jiného?

^REKLAMA

To není jednoduché. Aby vás vůbec koupili ti finanční investoři v roce 2013, tak ta firma musela být nějak strukturovaná, musela mít určitou velikost, musí mít historii, které se dá věřit. Už 3 – 4 roky předtím, než jsme Fincentrum prodali, nás auditovalo PwC. Musíte na to myslet s velkým předstihem a hodně investovat. A takových firem v ČR moc není.

Je to bohužel velmi často one-man show. Jedna z firem je hodně o tom být firma jednoho muže. Další má manažerský tým, ale ti lidé nepatří do první ligy. A to rozhodlo v lednu 2013. Bylo jasné, že i když Stuchlíka přejede tramvaj, nebo půjde do politiky, ta firma bude fungovat dál i bez něj.

Ale tam byla podmínka, že tam zůstanete, ne?

Ano, podmínka od všech zájemců byla, že zůstanu ve Fincentru. Na druhou stranu, když jsem dostal nabídku od pana premiéra, se zájemci jsem ji konzultoval. Kdybych dostal nabídku jít kandidovat do zastupitelstva Fryštátu, tak z toho asi budou zájemci rozmrzelí. Na druhou stranu vést kandidátku vládního hnutí v Praze byla natolik silná, že oba zájemci, k mému překvapení, reagovali velmi pozitivně a dokonce i zvýšili cenu. Protože pochopili, jakou ligu hrají.

Na trhu jsem zachytil informaci, že se cena pohybovala na úrovni 40 – 45 milionů euro. Motejlek uvedl úroveň 50 milionů eur. Kdo byl blíže pravdě?

^REKLAMA

Tak cena je u těchto transakcí vždy nějak strukturována, ale blíže pravdě jste byl vy. Jsou tam samozřejmě ještě nějaké kovenanty, ale můžeme se bavit o této úrovni. Ta cena je dobrá. Nesmíme zapomínat, že si investoři vyplatili v březnu výraznou dividendu v řádech milionů eur. Takže v tomto ohledu hodnota i přesáhla hodnotu 50 milionů euro.

Jak na to reagovali zemští ředitelé? Po trhu probíhaly informace, že ne všichni byli z prodeje nadšeni.

Naopak. Zemští ředitelé byli unaveni z dlouhého prodeje. První due diligence zažili někdy v červnu minulého roku. Nejhorší je nejistota. Komplikovalo to nábory, motivaci uvnitř. Takže byli rádi, že se firma konečně prodala.

Součástí prodeje byly i mediální projekty – Hypoindex.cz, Investujeme.cz a Investujeme.sk?

Ano.

Takže se v síti nikdo nebouřil?

Nevím o tom. Ale už nejsem ani předsedou představenstva, ani jeho členem, ani generálním ředitelem.

Co mohou poradci a ostatní hráči na trhu čekat? Dojde k nějakým velkým změnám? Zaslechl jsem něco o zániku značky Fincentrum.

Pokud jde o značku, tak by mě nepřekvapilo, že by nový strategický majitel, který ho chce držet opravdu dlouho, firmu přejmenoval. Ale pokud si správně vzpomínám, během jednání se zjistilo, že značka Fincentrum je silná a je dobře vnímána. Proto se to přejmenování odložilo na neurčito.

Celý rozhovor můžete číst v časopise Profi PF, jehož elektronická verze je k dostání v internetovém obchodě Alza.cz.