Petr Stuchlík: Přešel jsem na druhý břeh. A to se neodpouští

Proč se úspěšný podnikatel, který za svou kariéru vydělal stamiliony, rozhodne ze dne na den opustit svět, ve kterém se pohybuje jako ryba ve vodě, a stane se kandidátem hnutí ANO na místo pražského primátora? Petr Stuchlík říká, že se rozhodl udělat něco pro město, kde žije.

Jak se vyrovnává s novináři, kteří hledají šrámy na jeho podnikatelských aktivitách? Proč mu nevadí, že kandiduje za politickou stranu, v jejímž čele stojí trestně stíhaný ministerský předseda? A co jsou jeho programové priority?

Měl jste Andreje Babiše uloženého v kontaktech, když vám před dvěma týdny zavolal? Lekl jste se?

Uloženého jsem ho měl. Nelekl jsem se, ale překvapilo mě to.

Společně se znáte z období, kdy se řešila regulace životního pojištění?

^REKLAMA

Říct, že se známe, je silné slovo. Setkali jsme se v té době jednou. Pan Babiš, tehdy ministr financí, okamžitě zareagoval na mou smsku, vyslechl mě, řekl mi svůj pohled na věc a přislíbil mi, že o mých argumentech bude přemýšlet. Což podle všeho později udělal a toho si vážím.

Nevadí vám, že je Andrej Babiš trestně stíhaný?

Ctím presumpci neviny.

A pokud by byl odsouzený?

ODS do čela pražské kandidátky postavila prvoinstančně odsouzeného docenta Svobodu. Odpověď na vaši otázku je, uvidíme, co bude dál. Neznám podrobnosti případu a věřím v nezávislost justice. Už mnohokrát jsem v byznyse zažil, že se něco nějak jeví, ale na konci to může být úplně jinak. Sám na sobě po dvou týdnech vidím, jak nepřátelská dokážou být média. Pokud se rozhodnete spojit s panem premiérem, jste pro některé a priori špatný člověk. Mnozí novináři mě přitom osobně znají, a ještě do minulého týdne jsme byli kamarádi. Ale já přešel na druhý břeh, a to se neodpouští.

Nemůže si za to Andrej Babiš sám? Několikrát v minulosti ukázal, jak dokáže být při argumentaci kreativní…

Je mi jednačtyřicet a nepamatuji se, že by byli někdy novináři nadšení z premiéra. Nečas, Gross, Paroubek… Novináři dělají svoji práci, ale podle mého zapomínají, že nežijeme v nejhorší době našich dějin. Opravdu nejsme kousek od totality, jak nám řada z nich tvrdí. Andreje Babiše bych nedémonizoval. Pořád neznáme lepší politické uspořádání než demokracii a na konci rozhodnou voliči. Lidé nejsou hloupí.

Proč jste se rozhodl na nabídku Andreje Babiše kývnout a vstoupit do politiky?

Po osmnácti letech přišel v mém životě mimořádný okamžik. Společnost Fincentrum, kterou jsem zakládal, právě dokončuje prodej strategickému investorovi. I předtím ale byla má role ve firmě rok od roku menší. A já měl víc času přemýšlet, co dál. Když od pana premiéra přišla nabídka postavit se do čela pražské kandidátky, byl to impuls, který jsem hledal.

Nadávat politikům do pitomců je strašně snadné. Dostal jsem šanci věci změnit. Kolegové v práci, moji blízcí a celá řada dalších lidí mě od vstupu do politiky odrazovala, varovali mě před ztrátou soukromí, útoky novinářů a bůhvíčím ještě, zároveň ale dodávali, že právě lidi s takovou kvalifikací, jako mám já, do politiky patří.

Od pondělí, kdy jste na prvním místě kandidátky oficiálně vystřídal Patrika Nachera, okupujete titulní stránky médií…

^REKLAMA

Je paradoxní, že novináři neustále volají po nových tvářích v politice, ale sotva se tam objevíte, začnou tvořit neskutečné konstrukty.

Řada textů kritizuje vaše aktivity spojené se společností Fair Credit poskytující nebankovní půjčky. Ještě pořád svého rozhodnutí nelitujete, i když jste třeba pro kolegy z Echa Babišův lichvář?

To je tedy pořádná zkratka. Když jsme s kolegou v roce 2014 prodali majoritu ve Fincentru, měl jsem najednou mnoho milionů korun. Ty jsem rozložil do řady investičních projektů a Fair Credit byl jen jedním z nich. Byla to prostě jedna z mnoha investic. Vedle toho jsem investoval třeba do Le Premier, kde se Kuba Lohniský zabývá pánskou módou šitou na míru, nebo do pražského radia Classic, které by jinak získali Bělorusové. Tohle na mě ale samozřejmě nikdo nevytáhne.

Taky mě víc zajímá firma na rychlé půjčky. Neměl jste s jejich byznysem etický problém?

Firma nabízí půjčky lidem, kteří nejsou pro banky jako klienti zajímaví. Na tom není nic neetického. Dělat ze mě kvůli tomu lichváře je nesmysl. Je to byznys regulovaný Českou národní bankou a já se do investice rozhodl až poté, co jsem se přesvědčil, že Fair není v názvu jenom na okrasu.

Co to znamená?

Je to složitý a dlouhodobý byznys, pokud jej děláte férově a poctivě. Pokud mají klienti problém se splácením, ale jsou ochotní své problémy řešit, nikdy je nepošle do exekuce. Půjčka se splácí týdně, typicky během 52 týdnů. Kvůli složenému úročení na 52 cyklech a osobnímu výběru pak vychází RPSN zdánlivě vysoko. Jak jsem říkal, takoví klienti nejsou pro banky zajímaví, a pokud by nefungovaly firmy jako Fair Credit, skončili by u opravdových lichvářů, jako se to stalo na Slovensku, kde podobné firmy populisticky omezili. A nyní už toho litují. Je to seriózní podnikání, které stojí na pečlivém řízení rizika a funguje všude na světě.

Nebylo by ale lepší, kdyby si lidé nepůjčovali vůbec?

Když opravdu potřebujete peníze, vždycky se najde někdo, kdo vám je půjčí. Když nejste zajímavý pro banku a nemáte bohatého strýčka, můžete jít do šedé zóny nebo za seriózním regulovaným subjektem. Pro mě jako pasivního investora je třeba důležité, že společnost nezastavuje klientům nemovitosti.

Kolik na Fair Creditu vyděláváte?

Pořád čekám na návrat investovaných peněz. Teď firmě paradoxně pomohla regulace České národní banky, která z trhu vyhnala velký počet méně solidních subjektů, což z logiky věci pomohlo těm, které přežily. Mimochodem: víte, co je úsměvné?

Ne.

Novináři, kteří ze mě dělají lichváře, mají pravděpodobně uložené peníze v bankách. A ty je zase půjčují firmám jako Fair Credit, které potřebují obrovské finanční sumy v miliardách korun. Aktivity firmy financovalo hned několik českých i zahraničních bank.

^REKLAMA

Přesto… neplánujete podíl ve společnosti prodat?

To můžu udělat velmi jednoduše. Mám zájemce, kteří by kupovali obratem. Po volbách budu samozřejmě muset uspořádat svůj majetek, takže to nemohu vyloučit. Nemám, co skrývat.

Další věc, na kterou média v souvislosti s vámi upozorňují, je nestandardní způsob, jakým jste se dostal do čela kandidátky.

Proč myslíte, že byl nestandardní?

Kandidátka ANO se zdála být jasná. Patrik Nacher se na pozici lídra připravoval a počítalo se s ním. A najednou jste se objevil vy.

Ale to není na mě, abych to posuzoval. Dostal jsem nabídku být lídrem zajímavého týmu lidí, kteří chtějí udělat něco pro Prahu. A protože přišla ve správný čas, přijal jsem ji. Vše proběhlo podle stanov, hned jsem se s Patrikem potkal a využil i toho, že se známe deset let. Dokonce jsem spolufinancoval jeho první knihu Konec finanční negramotnosti v Čechách, protože Fincentrum vždy podporovalo zvyšování finanční gramotnosti.

Bavil jste se o své kandidatuře s Patrikem Nacherem osobně?

Mnohokrát. Teď jsme v úzkém kontaktu jako členové jednoho týmu. A mimochodem společně s panem Ivanem Pilným jsme nejlepší tým, který v Praze kandiduje. Ivan je skvělý manažer, Patrik je zkušený politik a já mám za sebou spoustu let zkušeností ve finančním poradenství – byznyse postaveném na práci s lidmi. Věřím, že společně dokážeme změnit Prahu k lepšímu.

Tohle zní jako skvělý příběh. Já jsem ale z mediálních výstupů Patrika Nachera cítil zklamání. Bylo patrné, jak moc se na potenciální post primátora těšil. Opravdu to přijal bez mrknutí oka?

Na to se musíte zeptat Patrika. Nebylo to jednoduché rozhodnutí ani pro mě. Patrik to ale zvládl a to ukazuje, jak silná osobnost je. Zareagoval jako chlap. Jeho znalost prostředí je pro mě teď nedocenitelná.

Je pravda, že váš tým posílí také Marta Gellová, spoluzakladatelka EFPA Česká republika, profesní asociace, jejímž cílem je vzdělávání finančních poradců?

Marta má pro Prahu skvělou kvalifikaci. Vyzná se v institucích Evropské unie, byla členkou Národní ekonomické rady vlády, je předsedkyní Kontrolní a revizní komise Československého ústavu zahraničního. Jako předsedkyně českých i evropských asociací umí hledat konsenzus napříč názory. Jsem rád, že přijala nabídku hnutí ANO a pomůže Praze jako nezávislá kandidátka svými zkušenostmi. Takový profil mi na kandidátce chyběl.

Pojďme se teď bavit o vás, o vašich postojích a preferencích. Koho jste volil v prezidentských volbách?

To si nechám pro sebe.

Jste spíš pravicově, nebo levicově orientovaný?

Určitě liberálně pravicově.

S kým byste chtěl utvořit po volbách koalici, pokud byste si mohl vybrat?

Mé srdce i mozek tíhnou doprava. S paní Martou Semelovou bych smlouvu určitě nepodepsal. Do voleb ale zbývá osmdesát dní, na koalice je opravdu brzo…

Je pro vás důležitější mít vyrovnaný rozpočet s polštářem na horší časy, nebo investice, byť za cenu zadlužení v přítomnosti?

Dlouhodobě udržitelný život Pražanů. Praha má problém, protože neinvestuje. A to chci změnit. Jsem zkušený manažer, řídil jsem spoustu investičních projektů a jsem určitě kvalifikovanější než většina kariérních politiků.

Do čeho byste investoval?

Číslo jedna je doprava. Ale to není vše. Musíme vrátit Prahu Pražanům. Například AirBnB je dneska všude. Z trhu zmizelo obrovské množství bytů, a to – společně se zastaralým územním plánem, což je další téma –  zásadně znedostupňuje a zdražuje bydlení v Praze. Víkendoví opilci z ciziny navíc dál zhoršují kvalitu života v širším centru.

Můj návrh je, pojďme se s AirBnB bavit. Zdá se, že jsou diskusi naklonění, protože sami chápou, že je stávající stav neudržitelný. Pokud to nepůjde, tak je začněme regulovat. Vraťme se k tomu, jak tahle služba fungovala na začátku. Pokud někdo odjede na dovolenou a má volný byt, ať ho klidně na šedesát, devadesát dnů v roce pronajímá. Víc ale ne. A stavět čistě pro AirBnB, to mi přijde neuvěřitelné. Trpí Pražané, kteří nedosáhnou na byt.

Co Uber a taxikáři?

Musíme zajistit, aby měli všichni stejné podmínky. Současný magistrát tady bohužel nenašel dostatečnou podporu, věřím, že teď bude spolupráce efektivnější.

Bude to platit i pro nepoctivé taxikáře okrádající turisty prakticky pod okny magistrátu? Nebo se konečně dočkáme toho, že ze svých oblíbených stanovišť v Pařížské nebo u Hlavního nádraží zmizí?

Pokud mě zvolí, tak udělám všechno proto, abych tenhle problém vyřešil. V mojí firmě se nekalé praktiky tvrdě trestaly a svůj přístup měnit nehodlám ani v politice.

Andrea Krnáčová taky přišla z Transparency International a působila na vysokých manažerských pozicích… Magistrát má zvláštní moc dělat z lidí odhodlaných zlepšit situaci v Praze neúspěšné odpadlíky. Tomáš Hudeček, ještě když se staral o dopravu, měl taky velké plány.

Politika je velmi těžké řemeslo. A primátorské křeslo je opravdu horké.

Nebojíte se, že dopadnete jako oni?

Kdybych se toho bál, tak tady s vámi nesedím. Mám zkušenosti s vedením tisíců lidí. Jsem zvyklý vyjednávat a dělat kompromisy. Navíc chci jít příkladem a ukázat, že pokud na to máte, měl byste místo nadávání zkusit společnosti něco vrátit. Při vší skromnosti, do politiky by mělo chodit víc lidí jako já. Pokud je pro někoho magistrát kariérním vrcholem, protože vydělává víc, než když byl náměstkem, je to špatně. Tohle jsou potenciálně zkorumpovatelní lidé.

Posledních dvacet let jste ředitelem, investorem… Nemáte šéfa. Teď ho mít budete, i když se stanete primátorem. Nevadí vám to?

Koho myslíte?

Andreje Babiše.

Pan premiér není přímý nadřízený primátora hlavního města.

Dokážete se mu postavit?

Pana premiéra uznávám, budu s ním chtít mluvit, znát jeho názory. Podle mě je výhoda, že můžeme spolupracovat. Ale zároveň jsem naprosto svébytný a samostatný. Což je taky naše dohoda. Velmi podobně jako Ivan Pilný. Ani jeden z nás nepotřebuje politiku, abychom splatili hypotéku.

Mám pocit, že lidí schopných se Andreji Babišovi postavit je v hnutí čím dál méně. Buďto odešli, nebo byli odejiti.

To neumím za tak krátký čas komentovat. Já mám z Andreje Babiše dobrý pocit. Je silný, ale všiml jsem si, že pozorně poslouchá ty, kteří mají dobře vyargumentovaný názor. Pokud bych měl jít proti svým hodnotám, tak to dělat nebudu.

Jste známý jako podporovatel časopisu Reportér. Jaroslav Kmenta píše nejen do Reportéra skvělé texty, jen se v nich velmi často objevuje jméno Andreje Babiše v konotacích, které mu nejspíš nejsou po srsti. Nepřipomíná vám to začarovaný kruh?

Nezávislou profesionální žurnalistiku považuji za důležitou součást demokratické společnosti. Nesmí sklouzávat k aktivismu tím či oním směrem. S Robertem Čásenským se znám ještě z Mafry, kde jsme společně před lety pracovali, a vím, že je profesionál. S Reportérem mu pomáhám od roku 2013. Má podpora Reportéru trvá a nehodlám samozřejmě nic rušit. Svět je barevný, ne černobílý.

Článek vyšel na serveru Peníze.cz