Téměř všechny podílové fondy se na roční a kratších periodách topí v červených číslech. Jednou z mála výjimek jsou po přepočtu do korun japonské dluhopisové nebo peněžní fondy, neboť japonský jen posílil za poslední rok vůči koruně zhruba o 20 %. Jinak ale najdeme pouze velmi ojediněle černé ostrůvky v moři červených fondů.
To asi není žádná převratná novinka, stačí se podívat na jakoukoliv tabulku výkonnosti podílových fondů. Kde se stala chyba?
Špatný portfolio manažer?
„Vyhoďte portfolio manažera. A všechny analytiky. I hloupý Honza by to dokázal spravovat lépe.“ Fajn, když myslíte. Ale tak proč ještě nepracujete jako portfolio manažer? Nebo proč si nezaložíte vlastní hedge fond, když jste tak dobří? Vždyť portfolio manažer „si sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu“, slovy z jedné písně Jarka Nohavici.
Věřte nebo ne, odměna manažera fondu se z velké části odvíjí od dosažených výsledků. U hedge fondů toto platí dokonce pro celý fond, hlavní část poplatku za správu se zpravidla počítá jako podíl na výnosech. Vězte, že každý manažer fondu vynakládá maximální úsilí, aby dosáhl co nejlepších výsledků. A jestli si někdo myslí, že by to dokázal lépe, tak opravdu nevím, na co čeká.
Špatná předvídavost?
„Tak proč drží akcie, když trhy padají? Proč to nepředpovídal?“ Po světě chodí jen hrstka lidí, kteří už před rokem, v době, kdy akciové trhy byly na vrcholu, předpovídali velký krach akcií. A jsou to povětšinou ti, kteří ho předpovídali i předcházejících pět let.
Většina lidí z branže byla v té době na rozpacích. Začaly se zvažovat různé scénáře, ale že by za rok mohly trhy spadnout na polovinu, o tom hovořilo jen pár jedinců. Myslím, že by se dali spočítat na prstech maximálně 2 – 3 rukou. (Toto číslo by výrazně narostlo, kdybychom připočetli vysoké manažery některých bank, kteří se tou dobou ve velkém zbavovali svých akcií, protože věděli, co jejich firmu čeká. Ale to je trochu jiné téma.)
REKLAMA
Upřímně řečeno, tou dobou jsem tyto jedince označoval za blázny. Dnes si jako hlupák připadám já a se mnou tisíce dalších. Ale ruku na srdce, kdo z vás na podzim loňského roku předpokládal, že rozvinuté akciové trhy spadnou na poloviční hodnoty a emerging markets dokonce ještě níž? Osobně jsem takovou budoucnost předpovídal pouze Číně.
Pomalé reakce?
„A proč má v největších pozicích zrovna banku X? Vždyť ta právě dneska oznámila, že bude muset odepsat dalších pět miliard. To neposlouchá zprávy, nebo co?“ Jako drobný investor se můžete z minuty na minutu sebrat, zadat pokyn k prodeji a prodat všechny akcie ze svého portfolia. Podílový fond ale nemůže přijít na trh naráz se stomilionovou nabídkou k prodeji, to by trh deformovalo, navíc by takové jednání bylo bráno regulátorem jako manipulace trhem.
Když se chce fond zbavit nějaké větší pozice v portfoliu, trvá mu to kolikrát týdny. Podílový fond by na takové zprávy musel umět reagovat s předstihem, což je utopie, když zpráva ještě nebyla zveřejněna. A kdyby se náhodou zpráva k portfolio manažerovi donesla před zveřejněním, tak by byl obviněn ze zneužití insider informací. Tudíž často na podobné zprávy ani nereaguje a drží se své dlouhodobější strategie.
Držet víc cash?
„Stejně nechápu, proč pořád drží akcie. Mohl alespoň zůstat víc cash.“ Ano, to mohl. A také naprostá většina fondů již před rokem začala navyšovat své hotovostní rezervy. Některé akciové fondy dodnes drží okolo 10 % portfolia v hotovostních instrumentech a vyčkávají na mimořádné příležitosti k nákupům (a zároveň mají rezervu pro případné odkupy posledních bázlivců, kteří ještě nestihli z fondu utéct). Jiné už jsou téměř 100% zainvestovány v akciích a jen čekají, až se obrátí trend.
I zde je nutné si uvědomit, že fond nemůže ze dne na den prodat všechny akcie a místo toho držet jen hotovost. Jednak je to nereálné vzhledem ke spravovaným objemům aktiv, a jednak by tím fond porušoval svůj statut, kde bývá přesně definováno, kolik procent může maximálně tvořit hotovost, respektive jak velkou část portfolia musí držet v akciích, respektive dluhopisech.
REKLAMA
Každopádně podílové fondy, a zejména ty akciové, se drží dlouhodobých strategií, a proto naopak nyní postupně navyšují své pozice, mají-li za co.
Nedaří se ani dluhopisovým fondům
„Dobrá, že se nedařilo akciovým fondům, to bych ještě chápal. Ale jak je možné, že jsou ve ztrátě i dluhopisové fondy a dokonce i fondy peněžních trhů?“ I tady je nutné si uvědomit příčiny negativních mezivýsledků. Tak jako klesá na burze cena akcií, tak podobně v posledních měsících zažily pokles také dluhopisy. Rozdíl je v tom, že u akcie se spekuluje na budoucí zisky a budoucí hodnotu firmy, zatímco u dluhopisu je zpravidla pevně dán výnos úrokovou prémií. Ovšem i cena dluhopisů může kolísat, čehož jsou právě poslední měsíce důkazem.
Tentokrát stojí za poklesy zejména nedostatek důvěry – strach, že dlužník nedodrží své závazky. To se pochopitelně citelněji projevilo na dluhopisech korporátních a obecně na všech dluhopisech s nízkým ratingem.
Pokles tržní ceny dluhopisu je ale vykoupen vyšším výnosem do splatnosti, neboť jistina i úroková prémie, kterou dlužník musí zaplatit, je stále stejná. Jen se zvýšilo riziko, že dlužník zkrachuje a věřitel nic nedostane.
Pokud nedojde k velkým vlnám krachů dlužníků, pak ceny dluhopisů postupně porostou a dluhopisové fondy se záhy dostanou zpět do černých čísel. Máte-li dlouhodobější horizont, tak stávající situace lze využít k přikupování.
REKLAMA
Nehorázné poplatky za takovou mizérii
„Kdyby alespoň neodírali investory na poplatcích. Že jim není hanba. Prodělají mi peníze a ještě si za to vezmou odměnu.“ To je poměrně častý pohled investorů. Podílový fond není dobrovolný spolek nadšenců, kteří by ve svém volném čase zadarmo spravovali vaše finance. Jestli se domníváte, že to sami zvládnete lépe, levněji a efektivněji, nikdo vás nenutí investovat do podílových fondů. Pakliže shledáváte podílové fondy jako vhodnou variantu investování ve vaší konkrétní situaci, pak musíte pochopit, že správa majetku je služba jako každá jiná. V případě podílových fondů si platíte správce za čas a know-how.
Správce má ale mnoho fixních nákladů, které musí hradit, i když se zrovna jeho fondu nedaří. Každá sranda něco stojí. Nebýt správcovských poplatků, tak dnes vedle bank, developerů, automobilek či skláren krachují také investiční společnosti.
(Vím, o čem mluvím. Hlavní část mé odměny spočívá v podílu na zisku. Ale nebýt minimálních ročních poplatků, tak by FINEZ Investment Management nepřežila ani první rok svého působení. I tak bude rok 2008 ztrátový a na plánovanou expanzi momentálně nejsou prostředky.)
Pro lepší názornost si představte advokáta obhájce. Také mu musíte něco zaplatit za jeho služby, i když soud dopadne ve váš neprospěch.
Kdo je tedy vinen?
Obviňovat podílové fondy ze špatných výsledků je jednoduché. Ale není to jen útěk před skutečností? Snaha přehodit vinu na někoho jiného? Jistě, že vždy najdeme něco, co mohl správce fondu udělat lépe. Nikdo není dokonalý. Ale celkově vzato podílové fondy dělají přesně to, k čemu byly založeny. A dělají to zpravidla dobře. Není jejich vinou, že ceny akcií a jiných instrumentů na burze klesají. Ani není jejich úkolem s tím něco dělat.
Jste-li ve ztrátě, naštvaní a máte sto chutí všechny investice prodat, pak přestaňte ukazovat na podílové fondy a místo toho se podívejte do zrcadla. Jedině tam uvidíte človíčka, který je primárně zodpovědný za vaše pocity.
A druhý, na koho byste se když tak měli zlobit, je váš poradce. Pravděpodobně jste špatně odhadli váš vztah k riziku, vaši odolnost vůči ztrátám. (I mně se stává, že s klienty špatně odhadneme jejich odolnost.) Nebo jste investovali nezodpovědně vzhledem k délce vašeho investičního horizontu, či jste nyní nezodpovědní a zapomínáte, že váš horizont je o mnoho let delší. A nebo jste ne zcela pochopili základy investování, fungování trhů a účel podílových fondů. Možná je načase s tím něco udělat, na místo slepého obviňování druhých.
Poznámka: Aby si někdo nemyslel, že tu účelově obhajuji podílové fondy, osobně jich téměř vůbec nevyužívám, stavím pro investory individuální portfolia. Podílové fondy využívám jen u drobných investorů a pro pravidelné investice. Přičemž provizní příjmy dělají méně než 5 % mých celkových příjmů.