Výše odkupů z fondů se od března postupně snižovala a v polovině května se čísla dokonce překlopila z červených do kladných prodejů. Ani to sice nestačilo k vyrovnání odlivu prvních dvou týdnů, ale naznačené uklidnění by mohlo (mělo) pokračovat. Zdá se totiž, že davová panika odeznívá, naši investoři již překonali práh bolesti a postupně by se mohli (měli) do fondů začít vracet.
Za celý měsíc květen sice ještě odešlo tři čtvrtě miliardy korun, ale to zavinily jen dozvuky děsivého propadu fondů peněžního trhu, které se podílely na celkových odkupech převážnou většinou – 40 miliardami korun. Právě ty ještě i v prvních dvou týdnech května „zkazily“ třičtvrtěmiliardou odkupů měsíční součty.
Nejenže tedy zřejmě ustaly velké odlivy z fondů peněžního trhu, kde ISČS Sporoinvest je už asi natrvalo v plusu (statistiku trochu kazí jen doznívající odliv z KBC Multi Cash ČSOB CZK), ale po dvou letech se na výsluní derou i dluhopisové fondy. To je zřejmě ještě z hlediska investic významnější, protože i z nich celkem během oněch dvou let uprchlo 12 miliard korun.
Dobrou zprávou je, že investoři do akciových fondů se s krizí „poprali“ na úrovni. Kromě drobných odlivových vlnek za celkem asi miliardu korun udrželi kladné prodeje (za minulý rok přes miliardu a letos půl miliardy korun). Většina podílníků tedy přežila i víc než 60% pokles hodnoty své investice doslova chlapsky.
Stojí asi za hřích podívat se i na současný stav těch našich největších: náš největší ING Český akciový 7,5miliardový obr je již dvojnásobně velký než ISČS Sporotrend. Do svých maxim mají ještě hodně daleko, ale výnos za poslední tři měsíce již vlévá optimismus do žil. Tady se ovšem karta obrací, protože ING vykazuje sice pěkných 41,7 %, ale ISČS Sporotrend dokonce 83,6 % – tedy naopak dvojnásobek. Možná i to je důvod, proč se do něj dnes investoři moc nehrnou, protože si myslí, že mejdan is over.
REKLAMA
Pěkně však můžeme vidět ilustraci výhod pravidelného investování. Jedině tam se totiž investor může těšit i radovat, když trhy padají, protože ví, že nakupuje za babku. Dnes může dělat na mnohé dlouhý nos.
Nejhorší rekonvalescence čeká smíšené i zajištěné fondy. Mixy jakožto kompromis balancovaných strategií si budou ještě dlouho lízat akciové rány, i když dluhopisová složka portfolia se bude postupně hojit (snad) rychleji. Zajištěné fondy sice budou opět „nahrazovat“ konzervativní strategie, ale pár desítek milionů týdně pak vždy „zařízne“ jeden velký, kterému bude končit období z dob jejich slávy.
Jak bude dál pokračovat sláva fondů u nás? Dluhopisy čeká zkouška z kvality (ratingy mnoha zemí mohou dost klesnout, ne-li defaultovat) i kvantity, až začnou megaemise chrlit i ty „lepší“ země a jejich vlády na krytí dluhů.
Akciové trhy si redefinují rizikové prémie, ale pro investora z toho plyne stále to samé jediné: výnos je jen a jen odměnou za podstoupené riziko. Bez ochoty jej podstoupit ať na ně raději zapomene.
