Podnikatelé… investujte do cenných papírů jen soukromě!

Podnikající fyzické osoby se samozřejmě mohou svobodně rozhodnout, zda cenné papíry (nejčastěji akcie nebo podílové listy) pořídí v rámci svého obchodního majetku anebo z peněz vyjmutých z podnikání. Od toho se odvíjí i odlišný daňový režim.

Investice pocházející ze soukromých peněz se zdaňuje pouze v případě, že doba mezi nákupem a prodejem nepřekročí lhůtu šesti měsíců. V opačném případě Zákon o daních z příjmů na takový obchod nahlíží jako na daňově osvobozený a poplatník jej tudíž nijak nezdaňuje. Obchod nesplňující časový test se zdaňuje jako takzvaný Ostatní příjem v rámci daňového přiznání.

 Jak by takový obchod ovšem vypadal v případě, že poplatník investuje prostředky v rámci podnikání (náležející do obchodního majetku)?

Na časový test zapomeňme úplně. Všechny obchody navíc padají do příjmů z podnikání.

Podnikající fyzické osoby vedou buď takzvanou daňovou evidenci anebo účtují (vedou účetnictví). Od toho se odvíjí daňový režim u transakcí s cennými papíry. Vedení daňové evidence se týká podstatné části živnostníků anebo osob podnikajících podle zvláštního právního předpisu, a proto se na ně zaměříme.

Na časový test šesti měsíců či jakoukoli jinou osvobozující lhůtu mezi nákupem a prodejem můžeme směle zapomenout. U transakcí s cennými papíry v rámci podnikání je jedno, zda doba mezi nákupem a prodejem trvala dva dny anebo dva roky. V obou případech bude transakce zdaňována.

^REKLAMA

Z hlediska fiskálních povinností (týkajících se daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění) je u investic v rámci podnikání velmi nepříjemné, že spadají do kategorie příjmů podle paragrafu 7 – příjmy z podnikání. To přináší negativní aspekt v tom, že zisky z takových obchodů vám navíc navyšují vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. A všichni živnostníci vědí, jakou zátěž odvody znamenají. V tom je zásadní rozdíl oproti investici ze soukromých peněz.

Jako drobní  investoři investující vlastní, již zdaněné prostředky zdaňujeme při nedodržení časového testu v kolonce daňového přiznání – ostatní příjmy. Ty jsou z pohledu přehledu na sociální a zdravotní pojištění irelevantní.

Nákupem cenných papírů do podnikání si základ daně rozhodně nesnížíte

Některé živnostníky by v rámci záměrů týkajících se daňové optimalizace mohly napadnout myšlenky na nákup cenných papírů jako položky snižující základ daně. Bohužel to takhle nejde. Přestože u investice do cenných papírů v rámci podnikání jde o výdaj hodný zachycení v daňové evidenci, tak ten sám o sobě v této podobě není daňově účinný.

Základní daňové pravidlo obsažené v paragrafu 25 odst. 1 písm. c) ZDP říká, že nákup cenného papíru není sám o sobě daňově účinný. Stává se jím až v okamžiku jeho prodeje. Snižovat základ daně prostým nákupem akcií nebo podílových listů před koncem zdaňovacího období tudíž nelze. Jestliže poplatník v jednom zdaňovacím období nakoupí CP a v témže období nedojde k prodeji, tak tento výdaj musí být pro účely daňového základu považován za nedaňový.

^REKLAMA

U ztrátových obchodů bohužel ztrátu nemáte šanci zohlednit. Nelze kompenzovat se ziskovými obchody

U obchodů s cennými papíry ze soukromých peněz platí pravidlo, že ztrátové a ziskové obchody podléhající zdanění v rámci paragrafu 10 – ostatní příjmy lze vzájemně kompenzovat. Maximálně však lze kompenzovat obchody do nulového základu daně v rámci paragrafu 10 (nelze vykázat ztrátu). Jak je to v případě vzájemného porovnání obchodů u osob investujících v rámci podnikání a vedoucích daňovou evidenci?

Zde je bohužel každý obchod posuzován samostatně a nelze dílčí základy vzájemně kompenzovat. Bohužel u ztrátových obchodů lze zahrnout do výdajů pouze část nákupní ceny (pouze do hodnoty ceny prodejní). Z toho vyplývá jednoduchý závěr – ztrátové obchody se chovají daňově neutrálně a reálně vzniklou finanční újmu nelze daňově uplatnit. Vše si demonstrujme na modelovém příkladě.

Příklad: Paní Lenka se rozhodla nakoupit během roku 2008 dva akciové tituly. Investici realizovala v rámci svého podnikání, ve kterém vede daňovou evidenci. Její dospělá dcera uskutečnila naprosto totožnou investici, avšak jelikož je zaměstnaná, investovala svoje osobní prostředky. Jak vypadá daňové porovnání obou investic?

Akcie A

^REKLAMA

• Nákup 10 ks po 1 000 Kč (celkem za 10 000 Kč)
• Prodej 10 ks za 1 500 Kč (celkem 15 000 Kč)
• Výsledek transakce – zisk 5 000 Kč

Akcie B

• Nákup 10 ks po 900 Kč (celkem za 9 000 Kč)
• Prodej 10 ks po 700 Kč (celkem za 7 000 Kč)
• Výsledek transakce – ztráta 2 000 Kč

A jak bude vycházet daňové srovnání obou dam? Paní Lenka bude mít samozřejmě ze ziskového prodeje daňový výsledek pět tisíc korun, který zdaní v rámci paragrafu 7. Z druhého obchodu bude mít sice ztrátu dvou tisíc korun, avšak ta se daňově neprojeví. Jako daňový výdaj si totiž nemůže uplatnit celou nákupní cenu, ale pouze tu část pokrývající cenu prodejní. Jinými slovy do daňových příjmů půjde sedm tisíc a do výdajů ta samá částka.

U její dcery bude situace totožná u ziskového prodeje. Ten však lze kompenzovat s prodejem ztrátovým. Od pětitisícového zisku z obchodu s akciovým titulem A lze odečíst dvoutisícovou daňovou ztrátu. Tím pádem bude v rámci paragrafu 10 zdaňovat pouhé tři tisíce na rozdíl od pěti tisíců u její maminky, která navíc vše bude zdaňovat v rámci paragrafu 7 se všemi dopady do odvodů.

S ohledem na výše uvedené důvody živnostníkům vedoucím daňovou evidenci nemůžeme doporučit investice do cenných papírů z obchodního majetku – lidově v rámci podnikání. Vždy je dobré si peníze z podnikání vytáhnout jako osobní spotřebu, a pak je investovat za účelem dosažení všech fiskálních výhod, který drobný investor v legislativě má.