Pojišťovací agenti jsou daňovými hříšníky
Nepodat daňové přiznání se nevyplácí. O tom se v dohledné době přesvědčí 9 400 pojišťovacích agentů, kteří v letech 2010 a 2011 nepodali daňové přiznání a dluží státu desítky milionů korun. A na špatně zvolený výdajový paušál jich doplatí ještě mnohem víc. Uvádí to tisková zpráva Generálního finančního ředitelství.
S podivem ovšem je, že o žádné jiné skupině profesí se Generální finanční ředitelství nešíří… „Z tohoto pohledu je zvláštní, že Generální finanční ředitelství vydává samostatnou tiskovou zprávu právě o pojišťovacích zprostředkovatelích, u kterých neexistuje to, co se obvykle označuje jako „šedá ekonomika“, a pro orgány finanční správy je tedy velmi jednoduché příjmy pojišťovacích zprostředkovatelů dohledat,“ komentoval záležitost Petr Šafránek, generální sekretář AFIZ pro server Patria.cz.
Generální finanční ředitelství se o skupinu pojišťovacích agentů může specificky zajímat právě proto, že lze velmi snadno dohledat jejich příjmy. Pouhou spekulací by bylo tvrzení, že některý z finančních zprostředkovatelů/pojišťovacích agentů prodal nevhodný produkt kompetentní osobě na ředitelství. Vyloučit ovšem nelze ani takovou variantu.
Pojišťovací agenti, kteří nepodali daňové přiznání, mají možnost ještě podat dodatečné daňové přiznání. Sankcím se sice již nevyhnou, tímto krokem je ale minimalizují.
Jak je možné nepodat daňové přiznání?Finanční zprostředkovatelé a pojišťovací agenti jsou samostatnými podnikateli. Zdaleka ne všechny společnosti, pod jejichž hlavičkou pracují, ale tento fakt dostatečně zdůrazňují. Stačí se podívat na inzeráty typu „Hledáte práci? Volná pracovní doba, práce z domova a zajímavý výdělek“ s dodatkem „Možná práce na HPP i VPP“. Potřebu živnostenského listu pak podají jako „pouhou formalitu“. |
Finanční správa si ale posvítí i na pojišťovací agenty, kteří daňové přiznání včas podali. U nich se pozornost soustředí na paušální výdaje. „Řada fyzických osob k příjmům dosaženým z činnosti pojišťovacího agenta a zprostředkovatele totiž nesprávně uplatnila „paušální výdaje“ ve výši 60 % z dosažených příjmů, namísto výdajů ve výši 40 % z dosažených příjmů,“ uvádí Generální finanční ředitelství.
Pro finanční poradce a pojišťovací agenty se tak blíží těžké chvíle. Pokud neuplatnili výdaje správně, hrozí jim sankce za špatné vyměření a pozdní zaplacení daně. Finanční úřady si již na ně brousí zuby. Ke kontrolám chtějí přistoupit od července 2013.
Tip: Zatímco zprostředkování investic a pojištění přináší příjmy „z jiného podnikání“, u kterých jsou uplatňovány „paušální“ výdaje ve výši 40 % z příjmu, zprostředkování úvěrů včetně hypoték je podnikáním na základě živnosti, kde lze uplatnit do výdajů 60 % příjmů. |
Finanční úřady začínají být ve zjišťování daňových deliktů úspěšné. Podle Jana Knížka, generálního ředitele Generálního finančního ředitelství, vedlo zefektivnění kontrol k přínosu ve výši 18 mld. Kč. Daňové kontroly se zabývají především rizikovými obory, mezi něž se očividně kvalifikovalo též zprostředkování pojištění.
Stanovili jste špatně výdaje? Podejte dodatečné daňové přiznání
Finanční zprostředkovatelé, kteří svůj daňový přečin zjistí, mají ještě šanci k nápravě. Mohou podat dodatečné daňové přiznání se správnými údaji a daň doplatit. Finanční úřad jim sice pravděpodobně vyměří sankci za pozdní zaplacení daně, ale ta bude nižší než v případě, kdy chybu odhalí daňová kontrola. Navíc čím dříve bude daň doplacena, tím kratší bude i samotné prodlení.
Opravou daňového přiznání a doplacením daně ale vše nekončí. Vyšší daňový základ znamená také vyšší základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Pokud bude překročen příjem pro platbu minimálního pojistného, je nezbytné doplatit i správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.