Pokrok vázne. Co je hlavním motorem inovací?

Tyto a další otázky si položili zástupci České národní banky (ČNB), Ministerstva financí ČR (MF ČR) a trhu na konferenci „Rozvoj a inovace finančních produktů“. Ta se již poosmé uskutečnila na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze na začátku února.

V úvodu konference vystoupil guvernér ČNB Jiří Rusnok. Finanční sektor v České republice je podle něj v dobré kondici. České domácnosti patří v EU k těm méně zadluženým. Nízká příjmová dostupnost bydlení v kombinaci s absencí regulace poskytování úvěrů by ale mohla vést k vysoké zadluženosti. Česká ekonomika se posunula dále v růstové fázi finančního cyklu, čímž se zvýšila zranitelnost bankovního sektoru.

Centrální banka proto zůstává ve střehu a nadále hodlá využívat všech dostupných nástrojů, aby finanční sektor ochránila především před vnějším rizikem, kterým zůstává vysoké zadlužení řady evropských vlád. Nadále také nevzdává svůj boj o zákonné pravomoci.

TIP: ČNB věří, že získá zákonné pravomoci i bez ministerstva financí

^REKLAMA

Jaké inovace před ČNB neobstojí?

V oblasti inovací si vysloužilo chválu především ministerstvo financí za zákon o úvěru pro spotřebitele. Podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého je to norma, která je správně postavena na tom, že za problémy dlužníků mohou věřitelé, pokud neprověřili jejich bonitu. V takovém případě je smlouva neplatná a dlužní vrátí pouze jistinu bez úroku.

Problém ale viceguvernér vidí v produktové inovaci, která se v poslední době na trhu rozšiřuje. Jde o poskytování spotřebitelského úvěru „na IČO“. V takovém obcházení regulace má ale centrální banka jasno.

„Pokud to vypadá jako kachna, plave to jako kachna a kváká to jako kachna, bude to pravděpodobně kachna. Vezme-li si někdo úvěr na televizi na IČO, bude to pro nás stále spotřebitelský úvěr,“ vysvětlil Tomáš Nidetzký. Před dohledem tedy spotřebitelský úvěr „na IČO“ neobstojí.

Co je hlavním motorem inovací?

Pokud někdo chce dlouhodobě budovat produktové inovace, měl by mít podle viceguvernéra ČNB na paměti tři hlavní motory inovací: potenciál regulatorní arbitráže, úsporu nákladů a technologický pokrok.

^REKLAMA

V této souvislosti se také dotkl tématu, které v loňském roce rozvířilo vody finančního poradenství, a to nahrávání hovorů. ČNB prosazuje důsledné nahrávání hovorů a loni udělila dokonce i několik pokut.

Vláda nedávno projednávala balíček opatření v oblasti kapitálového trhu, jehož součástí je i nahrávání hovorů. Zákonnou povinnost nahrávat všechny hovory s klienty by měli mít všichni distributoři investičních nástrojů. Podle Tomáše Nidetzkého je to opatření, které pomůže k minimalizaci regulatorních arbitráží.

Telefonováním se poradcům snižují náklady a je to mnohem jednodušší než osobní schůzka. Snižování nákladů by ale podle Tomáš Nidetzkého nemělo být na úkor klienta: „Proč by klient neměl dostat stejný servis jenom proto, že si poradce chtěl uspořit náklady?“

Třetím principem je technologická neutralita. Telefonování by podle Tomáše Nidetzkého nemělo vést k nějakým výhodám: „Proto jsme se zasazovali o důsledné nahrávání hovorů při nabídce investičních produktů. Jsem bytostně přesvědčen, že je to nejen na ochranu klientů, ale i na ochranu férových poradců. Pokud máme vykonávat efektivní dohled, je tento záznam potřeba.“

^REKLAMA

Inovace zvaná fintech

Za Českou fintech asociaci vystoupila na konferenci Pavla Rýznarová ze startupového fintechu Spendee. Ten jako první získal licenci ČNB v souvislosti s unijní směrnicí PSD2. Licence ale přístup k datům přes API rozhraní zatím neusnadnila. Většina bank totiž API rozhraní nezveřejnila a ani subjekt s licencí nemá možnost se zatím k datům připojit.

Hlavní klientelou fintechových společností jsou tzv. mileniálové. Ti budou podle Pavly Rýznarové tvořit do roku 2022 44 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a již v roce 2020 budou mít větší kupní sílu než generace baby boomers.

Právě mileniálové již dnes významnou měrou mění a stále více budou měnit svět peněz a byznysu. V centru jejich pozornosti je především rychlost, jednoduchost či intuice. Nemají problém opustit své mobilní bankovnictví, pokud nedokáží rychle udělat to, co v danou chvíli potřebují. Téměř třetina se navíc o svou negativní zkušenost podělí na sociálních sítích.

70 procent mileniálů je přesvědčeno, že banky nerozumí jejich potřebám, proto by uvítali finanční služby od společností jako je Google, Apple či Paypal. Mileniálové jsou tak dobrou zprávou pro fintech, ale špatnou zprávou pro banky.

Téměř 60 procent mileniálů je totiž ochotno sdílet své osobní informace se třetími stranami výměnou za nabídky, doporučení a rady, kterou jim budou ušité na míru a budou odpovídat jejich zájmům a přesvědčení. PSD2 mělo směřovat k tomu, že data budou patřit uživateli a on sám si rozhodne, komu je poskytne a jak s nimi bude nakládáno. Zatím se tak ale nestalo a pokrok vázne. Do budoucna ale bankám nic jiného nezbyde a budou muset jít s dobou.

Brzdou je díra ve finančním vzdělávání

Finanční služby jdou sice cestou snižování nákladů, může docházet i k odosobnění financí s cílem snižování nákladů, vývoj ale bude brzdit finanční a technologická vzdělanost. Fintech, tedy finance a technologie, předbíhají podle Tomáše Nidetzkého to, co jsou klienti schopni vnímat. Důvodem je především velká mezera v oblasti finančního vzdělávání.

„Finance jsou alespoň pro mě osobní záležitostí. Odosobnění financí s cílem snížení nákladů vede k větším nárokům na finanční i technologickou vzdělanost,“ uvedl viceguvernér s tím, že ČNB uznává princip technologické neutrality. „Vytvoření finančních produktů či služeb přes nějakou technologii ještě neznamená, že by měly mít nějakou výhodu,“ vysvětlil Tomáš Nidetzký.