Pomůže evropským akciím zákaz prodejů na krátko?
Evropská unie se opět předvedla. Krok, k němuž přistupovaly regulační orgány mnoha zemí většinou krátkodobě, případně pouze u určitých skupin cenných papírů (resp. sektorů akcií), se rozhodla zdokonalit a přišla s omezením operací na krátko plošně, v rámci celé EU. Toto omezení je zakotveno v „Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání“. Základním motivem pro přijetí tohoto nařízení je jak již zmiňované stabilizování trhů a poskytnutí ochrany investorům, tak i určitá harmonizace pravidel týkajících se krátkých prodejů. Již zde se dá namítat, že každý trh může mít svá specifika a házení všech do jednoho pytle a snaha o uniformování všech trhů nemusí mít kýžený efekt, ale od EU již na podobné snahy můžeme být zvyklí.
Původně se nařízení mělo týkat pouze akcií finančních institucí, nakonec se ale bude týkat všech akcií společností, které jsou obchodovány na veřejných trzích EU a jejichž hlavní činnost se nachází v EU. Jde především o snahu zamezit otevírání nekrytých krátkých pozic (tzv. naked short), u nichž dochází k prodeji titulů, které obchodník v momentě prodeje nevlastní. Zjednodušeně se dá říct, že investor, který bude chtít spekulovat na pokles akcií, si nejprve tyto akcie bude muset obstarat. U naked shortů bylo možné prodávat akcie, která investor nevlastnil, ale stačilo, že je dodal později.
Tento způsob se využíval zejména u titulů, u nichž bylo půjčování problematické a docházelo tak ke zvyšování likvidity na těchto titulech, čímž mohly investoři promptněji reagovat na vývoj na trzích s těmito tituly. Zamezení těchto obchodů bude mít podle mnohých obchodníků za následek to, že s těmito tituly se bude obchodovat méně a likvidita na trzích zamrzne. Málo likvidní tituly jsou více náchylné na zvýšenou volatilitu. Jelikož se to týká zejména malých a středních firem, existuje zde riziko, že tyto společnosti budou mít ztížen přístup k prostředkům prostřednictvím akciových trhů. Obchodování s těmito tituly bez možnosti naked shortů totiž bude znamenat větší zátěž pro tvůrce trhu, kteří nebudou ochotni s takovými tituly obchodovat.
Jedním z problematických bodů nového nařízení může být také povinnost oznamovat krátké pozice investory. Pokud tedy pozice investora dosáhne určité procento (0,2 %) upsaného základního kapitálu společnosti, je povinen to oznámit regulátorovi, stejně jako následné změny o 0,1 %. Pokud tato hranice přesáhne 0,5 %, bude muset investor tuto informaci zveřejnit na webu regulátora. Kromě toho, že jde o další administrativní zátěž, je toto vylepšeno o skutečnost, že oznámení se neposkytuje regulátorovi v zemi, kde se obchod uskutečnil, ale regulátorovi země, kde byla akcie poprvé přijata k obchodování. Investoři tak často budou muset posílat oznámení do zahraničí, což jen opět zvyšuje náklady spojené s investováním. Co se týče dodatečných nákladů spojených s omezováním short sellů, podle některých průzkumů se náklady investorů i obchodníků spojené s tímto opatřením jen v roce 2008 pohybovaly v řádech stovek milionů dolarů.
Jak připomněla Lenka Vavřichová ze společnosti Patria Finance, oznamování krátkých pozic se týká i obchodníků mimo EU, obchodujících na jiných trzích, přičemž ale jejich kontrola a sankcionování mlže být poněkud problematické. Tento problém se pak týká také derivátů navázaných na evropské akcie, jejichž obchodování se pak může přesunout mimo trhy EU, což bude opět znamenat přesouvání likvidity na jiné trhy mimo EU.
REKLAMA
Celkově se dá říci, že iniciativa EU má podobný charakter, jako všechny podobná nařízení týkající se i běžného života lidí v EU. Není koncepční, přináší dodatečné náklady a možnost jejich obcházení, což může způsobit více problémů, než užitku. Samotné omezování obchodů na krátko se již nejednou v minulosti ukázalo jako přinejmenším zbytečné, protože nedokázalo zamezit propadům na trzích s cennými papíry, jichž se týkalo, často znamená omezení likvidity a nemá pozitivní vliv na volatilitu.
Argumenty, že jde primárně o stabilizování trhů rovněž neobstojí. Pokles na akciových trzích by měl být stejně přirozený, jak je přirozeně přijímán růst, přičemž obchodování na krátko je často považováno za nástroj, který zabraňuje nafukování zbytečně velkých bublin, které však autorům těchto omezení a restrikcí evidentně nevadí. Omezování shortů je pak stejně nesmyslné, jako by bylo omezování dlouhých pozic v časech euforie na trzích a nafukování bublin, což zatím nikoho nenapadlo (výrazné propady a výprodeje jsou přitom právě důsledkem těchto bublin, kdy trhy nekontrolovaně rostou bez jakéhokoli logického důvodu). Stále bude platit, že čím více je na trzích nesmyslné regulace a omezení, tím větší je motivace pro jejich obcházení a vytváření nerovností, které pak vedou v extrémních případech ke krizím. A s tím by již mohla mít Eu své zkušenosti.
