Porovnávání fondů v praxi: Jaký zvolit BRIC fond?

Před výběrem konkrétního podílového fondu by měl investor nejprve dobře vyhodnotit svůj rizikový profil a nadefinovat si investiční cíle, následně si promyslet rozložení portfolia s ohledem na své investiční cíle a dobrou diverzifikaci. Teprve ve třetí fázi by měl porovnávat konkrétní fondy, které svým zaměřením zapadají do požadované struktury portfolia.

Řekněme, že do svého portfolia chcete určitým podílem zahrnout akcie BRIC, a to prostřednictvím investice do podílového fondu. BRIC fondy se například hodí pro pravidelné investice s dlouhodobým horizontem. Mezi fondy s povolením k veřejné nabídce v ČR najdete pět otevřených podílových fondů se zaměřením na akcie BRIC (Brazílie, Ruska, Indie a Číny). Jak z nich vybrat ten „nejlepší“ do vašeho portfolia?

Běžný postup

Klasicky se investor jako první podívá na historickou výkonnost fondů. Jelikož většina z fondů BRIC byla založena až v roce 2006, není k dispozici moc dlouhá historie, takže se investor pravděpodobně zaměří na tříletou periodu a mrkne také na výsledky na roční periodě. Pak si řekne: „Historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích,“ a pro klid v duši, že při rozhodování vycházel z důsledné analýzy, si vyhledá ještě roční nákladovost (TER) jednotlivých fondů.

Tabulka 1: Historická výnosnost (v EUR) a nákladovost BRIC fondů

Zdroj: FINEZ Investment Management, Morningstar; data k 30. 4. 2010

Podíváte-li se na Tabulku 1, jaký fond byste zvolili? Dali byste přednost fondu HSBC, nejvýkonnějšímu na tříleté periodě, nebo fondu Parvest (od společnosti BNP Paribas) s druhou nejlepší výkonností na jednoleté i tříleté periodě? Nebo byste zvolili fond KBC, který má nejnižší ukazatel roční nákladovosti TER, ovšem nejhorší výnos za uplynulý rok? Fond ESPA nemá nárok, výnosy nejsou konkurenceschopné. A co fond společnosti Franklin Templeton s nejvyšším výnosem za uplynulých dvanáct měsíců?

Možná by vás chvilku ten roční výnos nahlodával, ale když se podíváte na tříletou periodu, kde má druhý nejhorší výsledek, a ještě zohledníte, že má nejvyšší roční náklady, asi by Templeton neměl šanci. Tak který fond by tedy byl vítězem, HSBC, nebo Parvest? Pokud byste neměli osobní preference, možná byste si nakonec mezi těmito dvěma fondy hodili korunou.

Postup podle Traxlera

Neříkám, že to je úplně špatný postup. Ale já při porovnávání fondů postupuji jinak. A asi vás překvapím, zvolil bych fond Templeton, ten nejnákladnější a s ne zrovna oslnivým výnosem na tříleté periodě. Jak je to možné? Víc než historie mě zajímá potenciál do budoucna.

1) Přístup ke správě

Prvně sleduji přístup portfolio manažera ke správě fondu. Snaží se do portfolia pečlivě vybírat „nejlepší“ akcie, nebo více méně jen kopíruje benchmark (srovnávací index)? Kolik má fond titulů v portfoliu? A kolik procent portfolia tvoří deset největších pozic? To jsou dva údaje, které byste měli bez problému dohledat. Hodně vám napoví o potenciálu fondu. Příliš široce diverzifikovaný fond nemá šanci překonávat index, zatímco fond s koncentrovaným portfoliem má alespoň šanci na lepší výsledky, i když samozřejmě záleží pak ještě na tom, zda portfolio manažer trefí správné akcie.

Tabulka 2: Rozmělněnost portfolií BRIC fondů

Zdroj: FINEZ Investment Management, Morningstar; měsíční zprávy fondů; data k 31. 3. 2010

V Tabulce 2 vidíte, že nejvíce koncentrované portfolio má fond Franklin Templeton. I ten je se 67 tituly na můj vkus zbytečně moc diverzifikovaný, ale v porovnání s ostatními tu je patrný značný rozdíl a podtrhuje ho i procentuální podíl deseti největších pozic v portfoliu. Ten má poměrně vysoký i fond HSBC. Deset akcií zabírá téměř 40 % fondu, zbylých 60 % majetku fondu je pak roztroušeno do dalších 200 akcií. K čemu pak ale je, že fond vybere dobrou akcii, když její vliv na hodnotu fondu je v porovnání s největšími pozicemi zhruba 1:13?

2) Složení portfolia

Nyní se podívám na regionální a sektorové rozložení portfolií našich pěti fondů. Budou se v něčem zásadně lišit? A pokud ano, tak proč? S rozložením kterého fondu se nejvíce ztotožňuji?

Graf 1: Regionální rozložení portfolií fondů BRIC

Zdroj: FINEZ Investment Management, Morningstar, měsíční zprávy fondů; data k 31. 3. 2010

* data k 31. 12. 2009

Fondy ESPA, HSBC a KBC se zuby nehty drží regionálního rozložení srovnávacího indexu MSCI BRIC. Velmi se ale liší rozložení fondu Parvest, což je dáno tím, že má oproti ostatním fondům jiný benchmark. Fond Parvest nesleduje index MSCI BRIC, ale kombinaci indexů MSCI Brazil, Russia, India a China, z nichž každý má váhu 25 %. Tohoto rozložení se striktně drží i fond, všechny čtyři trhy mají zhruba čtvrtinové zastoupení v portfoliu. Nakonec tedy jediný fond, který se nebojí odchylovat od benchmarku, je Franklin Templeton.

Podíváme-li se na sektorové rozložení portfolií fondů, jsou si všechny fondy dost podobné. Největší zastoupení mají „komoditní akcie“, aneb akcie společností těžících a zpracujících základní suroviny. Na Grafu 2 jsou rozděleny na energie (ropa, plyn, uhlí…) a materiály (kovy a jiné materiály). Velké zastoupení mají dále akcie společností z finančního sektoru. K desetiprocentnímu zastoupení se ještě blíží telekomunikace, ostatní sektory mají zanedbatelný podíl na portfoliu.

Jediný fond, který se svým sektorovým rozložením portfolia výrazněji odlišuje od ostatních, je opět Franklin Templeton. Aktuálně upřednostňuje komoditní akcie na úkor telekomunikací, spotřebního zboží a služeb. To také stojí za lepším zhodnocením fondu v posledním roce a půl.

Graf 2: Sektorové rozložení portfolií fondů BRIC

Zdroj: FINEZ Investment Management, Morningstar, měsíční zprávy fondů; data k 31. 3. 2010

Analýzu složení portfolia fondů dokončíme pohledem na deset největších pozic v každém fondu, ty uvádí souhrnně Tabulka 3. V ní jsou tučně označeny akcie, které jiný fond nemá mezi největšími pozicemi. Graficky nám tak na první pohled vystoupí fond Franklin Templeton hned se čtyřmi akciemi, kterými se od ostatních odlišuje. To dokládá v praxi, že se portfolio manažer skutečně snaží o aktivní výběr akcií.

Tabulka 3: Deset největších akciových pozic ve fondech BRIC

Zdroj: FINEZ Investment Management, Morningstar, měsíční zprávy fondů; data k 31. 3. 2010

* data k 31. 1. 2010

3) Historická výkonnost

Až na třetí místo dávám historickou výkonnost. Na rozdíl od prvně uvedených čísel ale sleduji také výsledky fondů v jednotlivých letech, zvlášť když fond nemá dlouhou historii. Výkonností po letech jsou všechny fondy srovnatelné, žádný extra nevyčnívá, vyjma fondu ESPA, který naopak trochu víc zaostává.

Graf 3: Historická výkonnost fondů BRIC po letech (v EUR)

Zdroj: FINEZ Investment Management, Morningstar, MSCI Barra; data k 30. 4. 2010

4) Nákladovost

Ukazatel roční nákladovosti fondu TER mě zajímá pouze tehdy, pokud se rozhoduji mezi fondy s podobným přístupem ke správě, s podobným portfoliem a s podobnou historickou výkonností. V případě BRIC fondů tak vyšší nákladovost fondu Templeton nijak neovlivní mé rozhodování, už mám dávno jasno. Dalo by se dokonce říct, že vyšší nákladovost je ospravedlnitelná, když jde o aktivněji spravovaný fond.

Ještě připomínám, že podílové fondy zveřejňují výnosy již po odečtení všech nákladů včetně poplatku za správu, tedy důležitější je vyšší čistý výnos než levnější správa. K fondu KBC, který udává nejnižší hodnotu ukazatele TER, už jen dodám, že zhruba polovinu kapitálu má alokovanou do čtyř sesterských fondů Horizon zaměřených na Čínu, Indii, Brazílii a Rusko. Není tedy divu, že má nižší roční náklady. Kdyby se zohlednily i náklady fondů Horizon, bylo by číslo vyšší. Syntetický TER však fond KBC nezveřejňuje.

Který BRIC fond byste vybrali nyní?

I když už přesně víte, jaký fond hledáte, resp. s jakým zaměřením, není úplně triviální vybrat ten „nejlepší“. Zda jsem z uvedených pěti fondů vybral ten nejlepší, to ukáže až čas. Který z nich byste vybrali na začátku a který po přečtení celého článku?

Autor je ředitelem a hlavním investičním manažerem FINEZ Investment Management.