Post-sovětské země: Ekonomiky bohaté na suroviny lákají investory

Post-sovětské měny také v posledním období získaly na atraktivitě. Ekonomiky zemí bývalého Sovětského svazu – včetně největších jako je Rusko, Ukrajina a Kazachstán – byly na začátku 21. století silně „dolarizovány“ v důsledku útěku místních obyvatel ke stabilnější měně. Situace se od té doby rapidně změnila a země postupně snižují svoji závislosti na americkém dolaru.

V současnosti Ruská centrální banka cíluje hodnotu rublu podle koše měn, ve kterém je 55 % dolaru a 45 % eura, ještě na začátku roku 2005 byl tento poměr 90 %/10 %. V Rusku je nyní oficiálně zakázano používat dolar jako platební prostředek. Neoficiálně jsou však platy stále v některých odvětvích stanoveny v dolarech a u mnoha malých firem v této měně i placeny. V důsledku posledních změn nicméně došlo k posílení ruské měny z 28 RUB za USD na úroveň pod 24 RUB při zachování prostoru pro další apreciaci.

Odklon od dolaru začíná být patrný také na Ukrajině. Tamější finanční autority nedávno zvýšily pružnost hřivny (UAH) vzhledem k dolaru. V posledních 4 letech byla hřivna svázána s dolarem na úrovni 5,00 – 5,05 UAH za USD. Nedávné uvolnění politiky vedlo k posílení podhodnocené ukrajinské měny na 4,80 UAH za USD během několika dnů.

Komodity jsou skutečným hybatelem post-sovětských ekonomik, ceny ropy a ropných produktů mají vliv na 30 – 35 % hrubého domácího produktu v Kazachstánu a 20 – 25 % v Rusku. Na Ukrajině má podobné podobné postavení sektor výroců oceli a souvisejících výrobků. Vysoké ceny surovin tak podporují ekonomický rozmach v post-sovětských zemích, a to zejména v období, kdy vyspělé země bojují s důsledky finanční krize. S pomocí daní vybraných z produkce a exportu surovin byly Rusko a Kazachstán schopny vytvořit fondy státního bohatství.

Ruský fond spravuje kolem 160 mld. USD (2,5 trilionu Kč) a představuje rezervu na „horší časy“. Ruské úřady rozhodly investovat část těchto prostředků již nyní do rozvoje domácí infrastruktury jako součást snahy o zvýšení významu ostatních sektorů ekonomiky mimo odvětví těžby ropy a dalších surovin. Kazachstán v současnosti prochází menší krizí likvidity v bankovním sektoru, vláda již několikrát nabídla bankám pomoc při jejich financování, zdá se však, že se banky obejdou bez této pomoci. 

Rusko v období finanční krize vykazuje překvapující stabilitu, což láká nové investory. Dobrá hospodářská situace je podpořena politickou situací, kdy bývalý prezident Vladimir Putin zůstal u moci, přestože jeho druhé prezidentské období skončilo. Zatímco mnohé země a globální firmy čelí problémům a poklesu mezinárodního kreditního ohodnocení (ratingu), agentura Standard & Poor’s nedávno oznámila, že Rusku pravděpodobně do konce letošního roku kreditní rating zvýší.

Dalším lákadlem pro akciového investora je ocenění ruských akcíí. Na rozdíl od Číny, Indie nebo Brazílie je akciový trh v Rusku levný, a to i pokud jej srovnáme s trhy ekonomik s obdobným či nižším tempem ekonomického růstu. Hodnoty v tabulce se navíc vztahují na největší ruské firmy (tzv. Large cap). V nižších „patrech“ ruského trhu, zejména v segmentu menších firem (Small cap), se mnoho společností obchoduje při ukazateli P/E (cena akcie ve vztahu k zisku na akcii) menším než pět. Ruský akciový trh patří v Evropě mezi ty vetší, s celkovou tržní kapitalizací převyšující 20krát kapitalizaci pražské burzy. Burzy v ostatních post-sovětských zemích jsou méně likvidní, ale také dostupné pro zahraniční investory.

Zdroj: Factset, ING estimates

Jedním z nejdůležitějších témat tohoto roku je inflace. Země bývalého Sovětského svazu patří mezi země silně postižené inflací a data o vývoji cenového hladiny za první čtvrletí letošního roku nejsou příznivá. Nedávno zveřejněné indexy spotřebitelských cen ukazují jejich meziroční růst o 14 % v Rusku, 18 % v Kazachstánu a 30 % na Ukrajině. Nicméně tyto hodnoty jsou zkresleny silným (a do značné míry přechodným) růstem cen potravin a jejich vysokou vahou v indexech (zejména na Ukrajině).

Analytici ING Group očekávají v letošním roce velmi dobrou úrodu pšenice a následný pokles míry inflace. Další opatření snižující inflaci povedou ke zpomalení ekonomického růstu v zemích bývalého Sovětského svazu z 7 – 10 % (období 2003 – 2007) na stále velmi slušných 5 – 8 % v období 2008 – 2010.

Již několik let přijíždějí Ukrajinci a Rusové do České republiky. Do nedávno se zde ucházeli o hůře placené profese. Nyní se situace mění, pro mnohé Ukrajince je výhodnější vrátit se domů a pracovat ve své, rychleji rostoucí, ekonomice. Rusové již jezdí do Prahy nebo Karlových Varů pouze jako turisté. Přístup Čechů k lidem z bývalého SSSR se však téměř nezměnil. Většina Čechů má totiž zakódován negativní postoj k Rusům z historických důvodů a zapomíná na to, co máme společné. Češi starší 30 let umí číst rusky, jelikož to bylo povinné.

Překvapivá je také skutečnost, že západní investoři mají do Moskvy mnohdy „blíže“ než Češi. Mimo akcie obchodované v Praze se nejčastěji zajímáme o americké či německé tituly. Málokoho napadne využít jazykové znalosti a investovat v post-sovětských zemích, které rostou mnohem rychleji než USA nebo západní Evropa a také trochu rychleji než Česká republika.

Autor je portfolio manager fondu RSJ NewMarkets.