Potřebujeme nové tržní návrhy, ne zbytečné zákazy

Vezměme si například Itálii. Tato zásadní otázka byla projednána na kongresu ConsulenTia, který v Římě každý únor pořádá ANASF. Kongresu ConsulenTia 17 se zúčastnilo více než 2 500 odborníků (zejména finančních poradců), kteří řešili klíčové problémy směrnice MiFID II. Během následujícího zasedání u kulatého stolu generální ředitelé hlavních národních zprostředkovatelů, kteří se specializují na poskytování finančních poradenských služeb, jasně vyjádřili svůj názor; italské banky, investiční firmy a pojišťovny si chtějí ponechat své tradiční obchodní modely, tedy odměňování na bázi provize a poskytování poradenství na závislé bázi.

Žádné zprávy, dobré zprávy? Rozhodně ne. Zavedení směrnice MiFID II nezpůsobí naprosté narušení obchodních modelů, ale ve skutečnosti dojde k jejich posílení; dojde k větší transparentnosti a zvýšení kvality pro zákazníky (vezměme například nové požadavky týkající se poskytování a přijímání pobídek v distribučních modelech na bázi provize). V tomto ohledu se zásadní otázka netýká možnosti volby mezi nezávislým nebo závislým investičním poradenstvím. Úkol je z hlediska ochrany investorů zcela odlišný a daleko důležitější; bude možné představit nové obchodní návrhy zaměřené na občany, kteří aktuálně nemají své vlastní finanční poradce? V tomto smyslu kongres svolaný v Římě jasně záměr tuto výzvu přijmout vyjádřil. Klíčem k dosažení tohoto cíle bude schopnost zprostředkovat tržní návrhy zaměřené na revoluční myšlenku – plný rozsah služeb, který zahrnuje finanční i nefinanční poradenství (například: daně, bohatství, důchody, pojištění a úvěry).

V tomto novém scénáři bude nadále úloha finančních poradců poskytovat účinné odpovědi
v souvislosti s potřebami a očekáváními spotřebitelů. Z tohoto hlediska vztah mezi každým investorem a finančním poradcem představuje „nehmotné aktivum“, jehož hodnotu je třeba v kontextu MiFID II zachovat. Proto není možné přijmout nové pravidlo zavedené nařízením MiFID II v přenesené pravomoci, protože stejnému poradci neumožňuje poskytovat oba druhy služeb (nezávislé a závislé poradenství). Tento zákaz by ochraně investorů nepomáhal a mohl by dokonce ohrozit zmíněný vztah založený na důvěře, a to zejména v případě komplexní a dlouhodobé poradenské služby. Takový zákaz by skutečně vedl k sérii nezamýšlených důsledků.

Za prvé, je zde riziko vzniku nucené segmentace trhu; vzhledem ke klientově vlastní volbě je pravděpodobné, že bohatí klienti a lidé s vysokým čistým jměním by jednali pouze s poradci pracujícími nezávisle, a tím by se výrazně omezil tržní potenciál pro tento typ služby. To by mohlo mít za následek zvýšení nákladů na služby poskytované nezávisle a vyloučení široké veřejnosti
z tohoto typu služby.

Za druhé je pravděpodobné, že s ohledem na poradenství poskytované nezávisle, by poradce by musel poskytovat své poradenství většímu počtu investorů, a tak by každému klientovi mohl věnovat méně času i pozornosti.

^REKLAMA

Za třetí by zákaz stanovený v nařízení v přenesené pravomoci rovněž vyžadoval finanční zprostředkovatele, kteří by vytvářeli dvě různé sítě poradců, pokud by chtěli poskytovat oba typy služeb finančního poradenství.  Konkrétně to bude pravděpodobně znamenat, že zvýšené organizační náklady povedou ke skutečnosti, že malé investiční podniky a jejich poradci nebudou moci poskytovat poradenství nezávisle, znovu na úkor vývoje trhu.

V neposlední řadě zákaz předpokládá, že nařízení přenesené pravomoci s sebou nese riziko zdůraznění mezery v oblasti poradenství na národním trhu – závažný problém, který je potenciálně společný všem evropským zemím. V této souvislosti se kongres ConsulenTia 17 trefil do černého: silnější investor nevyžaduje zavedení zbytečných zákazů, ale získání nových tržních návrhů a lepší kvalitu služby.

Autorka je člen představenstva FECIF a člen výkonného výboru ANASF.