V posledních měsících se ropa stala hitem ekonomických rubrik. V podstatě denně čteme buď o novém cenovém maximu, a nebo o bláznivém odhadu další investiční banky. Analytici (až na pár výjimek) se předhánějí, kdo stanoví vyšší cílovou cenu pro rok 2009. A jako hlavní příčina růstu se stále dokola uvádí rostoucí poptávka v Číně.
Pravda, Čína spolkne velké množství ropy (i když zhruba jen třetinu v porovnání s USA), přičemž spotřeba má už několik let v řadě rostoucí tendenci. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury by v tomto roce měla spotřeba ropy v Číně vzrůst o 4,9 %. Celosvětově ale očekává růst pouze o 1,2 %. To je srovnatelné s rokem 2007, kdy se spotřeba ropy zvýšila o 1,3 %.
Spotřeba tedy nijak extrémně neroste a těžba s ní zatím zvládá držet krok. Stejně tak strategické zásoby, ty jsou například v USA na dvacetiletém maximu. Přesto stojí barel ropy téměř dvojnásobek co před rokem a více než čtyřnásobek co před pěti lety. Tady něco nesedí. V čem je zakopaný pes?
Enormní růst má tyto hlavní příčiny:
1) Strach z nedostatku
Veřejnost se bojí, že zásoby ropy byly poslední roky nadhodnocovány, že nejsou tak velké, jak se oficiálně uvádí. Zároveň se očekává, že v některých lokalitách bude brzy ukončena těžba. To umocňuje strach, že brzy nebude těžební kapacita stačit na pokrytí poptávky. Zatím je ale stále kapacita dostačující.
REKLAMA
2) Růst peněžní zásoby
V posledních letech došlo k razantnímu nárůstu peněžní zásoby v oběhu. To se samozřejmě musí projevit růstem cen fyzických aktiv. Zároveň došlo v uplynulém roce následkem americké hypoteční krize celosvětově k výraznému poklesu cen nemovitostí a akcií. O to větší je tlak u komodit.
Mnoho institucionálních investorů (penzijní fondy, hedge fondy…) přesunulo část kapitálu na komoditní trhy. Logickým důsledkem byl gigantický růst cen ropy, zlata a dalších komodit. K tomu se samozřejmě přidávají i drobní investoři, kteří se chtějí svézt na růstu na příklad prostřednictvím komoditních indexových fondů. Americká komise pro obchodování s komoditami uvádí, že za uplynulých pět let vzrostl kapitál v komoditních indexových investicích ze 13 na 260 miliard dolarů.
3) Slábnoucí dolar
Ropa se stejně jako další komodity obchoduje primárně v amerických dolarech. Ovšem na pětileté periodě poklesl americký dolar vůči euru o 26 %. Před pěti lety byste za dolar dostali 86 centů, dnes už jen 64 centů. Samozřejmě nejde jednoznačně říct, zda slábne dolar, nebo posiluje euro. Každopádně po přepočtení do eura by růst ropy byl o trochu menší. V posledních týdnech však dolar vůči euru krátkodobě posílil a s cenou ropy to nic neudělalo.
REKLAMA
4) Dotování cen ropy
Mnoho zemí Čínou počínaje dotuje nějakou formou import ropy ze státního rozpočtu, a udržuje tak nízké ceny pro průmysl i koncové spotřebitele. Kdyby Čína pustila na svůj trh barel ropy za 130 dolarů, mohla by se celá ekonomika zhroutit jako domeček z karet. Inflace by se dostala do dvouciferných hodnot, zvýšila by se nezaměstnanost a sílily by nepokoje, zvláště v chudších vnitrozemských oblastech. To si Čína nyní před olympiádou nemůže dovolit. ¨
Jenže svým postupem zároveň narušuje tržní mechanismus. Jelikož spotřebitelé platí nižší než tržní cenu, nedošlo zatím k poklesu poptávky. Dokud odběratelé kupují stále stejné množství ropy i při stávajících cenách, chybí samozřejmě tlak na pokles ceny.
Tato situace však není dlouhodobě udržitelná. Dotování je příliš nákladné. Ku příkladu Egypt, Indonésie, či Taiwan už udělaly za dotacemi čáru. Další budou asi brzy následovat. Čína ale nejdřív po Olympiádě, i když pod silným mezinárodním tlakem nedávno mírně navýšila cenový strop. Pokud však nedojde k výraznému poklesu ceny ropy, přinese zrušení dotací i jeden negativní efekt – růst cen spotřebního zboží.
5) Spekulativní důvody
V poslední řadě tu máme spekulanty, a to z řad obyčejných lidí, hedge fondů, ale také ropných společností. V květnu přinesl Bloomberg zprávu, že Írán skladuje ropu na tankerech v Perském zálivu. Navíc za poslední rok výrazně stoupl také objem kontraktů u komerční sféry. To vede k domněnkám, že se některé ropné společnosti snaží udržovat ceny nahoře namísto tradičního zajišťování se.
Brzy přijde výrazná korekce
Fundamentálně je ropa předražená a troufám si tvrdit, že je jen otázkou času, kdy si to trh uvědomí. Mohou to být dny, nebo také měsíce. Nelze vyloučit, že ropa krátkodobě ještě poroste tažena euforií investorů a chamtivostí producentů. Hranice 150 dolarů určitě není nereálná. Dříve nebo později však musí přijít korekce. Očekávám pokles na úroveň okolo 90 dolarů za barel.
Nabízí se tři spouštěcí mechanismy. Prvním je už zmíněné snižování dotací v rozvíjejících se ekonomikách. Druhým je aplikace přísnějších limitů pro komoditní fondy, po kterých volá americká Komise pro obchodování s komoditami. Fondy totiž obchází stávající omezení objemu komoditních kontraktů pomocí swapových operací. Třetí faktor, který je ve hře, bych označil spíše za urychlovač. Mnoho kontraktů je drženo čistě ze spekulativních důvodů. V případě výraznějšího poklesu se pochopitelně bude každý spekulant snažit co nejrychleji prodat a zároveň budou otvírány short pozice, oboje jen umocní propad cen.
Nejde přesně říct, kdy k tomu dojde, ale kupovat dnes ropu s dlouhodobým výhledem je nesmysl. Rozhodně doporučuji vyčkat na korekci.