Pravidelná investice: Elegantní plavba po rozbouřených kapitálových mořích

Objem prostředků spravovaných investičními společnostmi ve fondech kolektivního investování již několik let trvale roste. Jen za poslední rok, jak uvádí souhrnná statistika asociace AKAT, vzrostla jejich hodnota na 315,2 miliardy Kč, což je o 16,19 % více než v roce 2006. Na druhé straně však stále stojí velká část obyvatel České republiky, která nechce o tomto typu investice ani slyšet a při zmínce o investici prostřednictvím podílových fondů se jim ježí vlasy na hlavě.

I přestože se nabídka fondů stále rozrůstá a fondy mohou investorům nabídnout odměnu v podobě zajímavých zisků, klienti bank se stále raději spokojí s pevně úročenými vklady na termínovaných a spořících účtech, kde jsou jejich vklady vázány výpovědní lhůtou a kde jejich výnos nakonec stejně zhltne inflace.

Bohužel i v případě, že se finančním, investičním či bankovním poradcům podaří prorazit klientovu nedůvěru, končí drtivá část těchto prostředků ve fondech peněžního trhu, taktéž nevhodných pro dlouhodobé zhodnocování úspor. Podle statistiky AKAT měli klienti uloženo ke konci roku 2007 v těchto fondech téměř 108 miliard Kč. Nutno dodat, že stále větší oblibě se těší zajištěné fondy, které funkci dlouhodobých investic plní lépe.

Potencionální investory stále odrazuje zdánlivá složitost investice do podílových fondů a skutečnost, že investované prostředky nejsou ze zákona pojištěny, jako je tomu u depozitních účtů bank, a hodnota investice v čase může dokonce klesnout pod hodnotu počáteční investice. Ano, investice s využitím otevřených podílových fondů přináší určitá rizika, která klient u depozitních účtů řešit nemusí, nicméně při dodržování určité investiční strategie, jakou může být právě pravidelné investování, klient může tato rizika eliminovat a z dlouhodobého hlediska může dosáhnout velice zajímavého zhodnocení.

Investor podílových fondů si svou investicí vždy kupuje podíly na majetku fondu, jejichž cena se odvíjí od denně stanovovaného kurzu, který je naopak určován tržní cenou podkladového aktiva (nakoupené akcie, dluhopisy, pokladniční poukázky atp.).

^REKLAMA

Podstata pravidelného investování spočívá v investování stále stejné částky v pravidelných, nejčastěji měsíčních, intervalech do konkrétního fondu (případně investičního programu, zahrnujícího více fondů), přičemž výše pravidelné investice se odvíjí od individuálních možností klienta a klient se tak může vyvarovat fatálních dopadů chybně načasovaných jednorázových investic větších částek. Příkladem může být investice načasovaná na 10. září 2001.

Pravidelné investování funguje na principu tzv. průměrování investice. Investor v tomto případě za stále stejnou částku kupuje rozdílné množství podílových listů. Pokud jejich cena roste, inverstor za konstantní částku koupí menší množství „drahých“ podílových jednotek a naopak při poklesu za stejnou částku pořídí větší množství relativně „levných“ jednotek, čímž se průměrná cena všech držených jednotek snižuje a klientovi se zároveň daří vyhladit extrémní výkyvy ve výkonnosti fondu. Díky tomuto efektu může i naturelem konzervativní klient investovat do rizikovějších fondů, jejichž kurz zaznamenává výraznější výkyvy, ale v dlouhodobém horizontu nabízí také potenciálně vyšší výnos.

Zdroj: ČP Invest

Pravidelné investování má několik pozitivních specifik, kterými se liší od spekulativních jednorázových investic případně od jiných forem dlouhodobého spoření. Jaká to jsou? 

^REKLAMA

• investor se nemusí snažit najít ten „nejvhodnější okamžik“ pro investici, ale prostředky ukládá průběžně
• investovat lze i v malých částkách, vhodné pro doplnění dalších spořících programů (stavební spoření,      penzijní připojištění, spořící účty)
• existují speciální fondy pro pravidelné investory, které nabízí zvýhodněné poplatkové podmínky oproti jednorázovým investicím
• eliminace výkyvů kurzu ceny podílových jednotek, která je založena na průměrování ceny podílové jednotky. I konzervativní investor si může zvolit fond s větším kolísáním denní hodnoty investice, protože se tyto výkyvy v delším horizontu „vyhladí“
• kapitálové investice jsou na rozdíl od spořících účtů apod. po půl roce osvobozeny od daňové povinnosti

Dosud hovoříme zejména o pozitivních vlastnostech programu pravidelného investování, ale co se děje s investicí v případě výraznějších a trvalejších poklesů, kterých jsme v součanosti svědky a jejichž konec není zatím nikdo schopen odhadnout?

Někomu se to může zdát paradoxní, ale pro start programu pravidelných investic je nejvýhodnější právě tato situace klesajících trhů. Při tomto vývoji klient nakupuje měsíc od měsíce stále větší množství stále levnějších podílových jednotek s výhledem na budoucí růst, kdy tyto levně koupené jednotky mu přinesou velice zajímavý výnos. Předpokládá tedy variantu A – údolí.

Pro představu uvádím příklad dvou možných záměrně zrcadlově obrácených scénářů vývoje kurzu podílového fondu (pro názornost bylo použito nestandardně krátkého období – pouhého roku). Příklad porovnává vývoj pravidelné měsíční investice ve výši 1 000 Kč a vývoj jednorázové investice ve výši 12 000 Kč investované na začátku sledovaného období.


Tabulka 1: Porovnání vývoje hodnoty jednorázové a pravidelné investice s ohledem na vývoj dvou variant kurzu podílového fondu

Naopak problém může nastat u investorů, kteří velkou část investičního horizontu investovali při rostoucích trzích a v době kdy prostředky plánují utrácet (důchodový věk nebo naopak studia dětí) padají trhy vytrvale dolů. V tomto případě jeho „draze“ koupené jednotky v druhé fázi cyklu ztrácí na hodnotě a klient se může dostat i pod úroveň hodnoty reálně vložených prostředků. Varianta B – duha.

^REKLAMA

Graf 1: Vývoj hodnoty investice


 

S variantou B by měl investor ve svém investičním plánu počítat a s dostatečným předstihem před dobou potřeby likvidních prostředků by měl z rizikových investic pomalu začít ustupovat a prostředky převádět ve prospěch méně volatilních – konzervativních investic (dluhopisové fondy, peněžní trh nebo i spořící účty). Případně se svěřit do služeb profesionálů a investovat prostřednictvím tzv. fondů životního cyklu.

Programy pravidelného investování, případně fondy životního cyklu v současnosti nabízí většina investičních společností. Příkladem může být Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna, Conseq, ČP Invest a další, nicméně klient se v případě těchto programů velmi často zavazuje k dodržování určitých vstupních podmínek, díky nimž získává slevy na vstupní či správní poplatky a při jejich porušení je i sankcionován. 

Nic nebrání zájemcům o pravidelné investování vybrat si fond (i za pomoci odborníků), který odpovídá jeho představám, a investiční program si vytvořit sám. Pokud vycházíme z předpokladu, že pravidelné investování je během na dlouhou trať nabízí se totiž možnost využít nabídky otevřených podílových fondů, které na místo vstupních poplatků účtují pouze poplatky za výstup před odpovídajícím uplynutím doporučeného časového horizontu a klient tak může na poplatcích ušetřit. 

Předpokladem k úspěchu je již několikrát zmíněná pravidelnost. Zapomnětlivý klient, či klient, který v sobě nezapře naturel spekulanta pokoušejícího se načasovat „nejlevnější“ nákupy, by se měl sám proti sobě pojistit zadáním trvalého příkazu na svém účtu a investici alespoň po nějaký čas nechat žít vlastním životem.