Zkratky, které znamenají začátečná písmena určité skupiny zemí, mají svou již několikaletou tradici a mezi investory i veřejností se velmi rychle ujaly. Některé jsou dnes brány vcelku seriózně (BRIC je určitě nejznámější), některé se mezi sebou prolínají (CIVETS, MAVINS, nebo BEM – Big Emerging Markets), jiné už podle názvu neznamenají nic dobrého (dnešní hříšníci Portugalsko, Irsko nebo Itálie, Řecko a Španělsko, neboli PIGS) a některé jsou pouhou nadsázkou (rovněž hříšníci s velkými deficity, STUPID – Španělsko, Turecko, Velká Británie, Portugalsko, Itálie a Dubaj).
Některé se pak snaží dokázat, že zkratky jsou zbytečné, jako například CEMENT – Countries in Emerging Markets Excluded by New Terminology – což má přesvědčit ostatní o tom, že BRIC je pouhou součástí velkého celku zvaného rozvíjející se trhy. Pak jsou zde ještě spolky, které jsou svázány také formálně, jako například BASIC (Brazílie, Jižní Afrika, Indie, Čína), nebo ABC (jihoamerický spolek Argentina, Brazílie a Čile), ale ty investorům většinou nic neřeknou.
Cihlu, neboli BRIC (někteří by tam rádi viděli i K, což měla být Jižní Korea) vymyslel již v roce 2001 Jim O’Neil z Goldman Sachs a jeho nápad se zeměmi budoucnosti mu vyšel prakticky na jedničku. Dokazují to nejenom výsledky samotných čtyř zemí, ale také mnoho investičních produktů jako jsou fondy, ETF a certifikáty, které investují do těchto zemí a mají zkratku BRIC v názvu.
Úspěch i chytlavý název BRICu vedl ekonomy i samotného O’Neila k tomu, aby vymýšleli něco dalšího, co by bylo nejenom pouhým chytákem na investory, ale mohlo mít i reálný základ. Sám vynálezce cihly po pár letech přišel se skupinou Next 11, neboli 11 zemí (Írán, Bangladéš, Nigérie, Vietnam, Indonésie, Pákistán, Filipíny, Mexiko, Turecko, Egypt a již zmiňovaná Jižní Korea), které měli předpoklady na to stát se nástupci čtyř původních zemí. I tato skupina má podle mnohých ekonomů něco do sebe, i když mnozí by jedenáctku konstruovali jinak. A také v případě N11 se na trhu již objevily produkty zaměřené na tuto skupinu zemí.
Jak již bylo řečeno, ne každý se ztotožňuje s výběrem nástupnických rozvíjejících se zemí podle O’Neila a tak zde opět máme další seskupení, které by mohly investorům napomoci při výběru nových investičních příležitostí.
REKLAMA
Začátek letošního roku, když akciové trhy opět začaly vypadat poněkud optimističtěji, vedl investory opět k tomu, aby hledali nové trhy k investování. S tím se také objevilo několik nových hezky znějících názvů, neboli zkratek, které mohou zaujmout na první pohled. Jde vesměs o země zmiňované v N11, přičemž některé nejkontroverznější vypadli a naopak některé se objevily jako noví vůdci.
První skupinou zemí, které by mohly být zajímavé pro investory jako skupinu, jsou MAVINS (dalo by se to vyložit jako superstar, někdo, kdo zkrátka umí všechno a umí to dokonale), tzn. Mexiko, Austrálie, Vietnam, Indonésie, Nigérie, Jihoafrická republika. Jejich hlavní sílou jsou komodity, které hrají prim v jejich ekonomikách, díky čemuž by mohly profitovat z globálního ekonomického růstu. Silnou stránkou pak mohou být výhodná geografická poloha (například Vietnam, Jižní Afrika nebo Mexiko), rozloha společně s možností industrializace, populační vývoj a očekávaný růst domácí poptávky. Rizikem je možná politická nestabilita v některých zemích a stále ještě příliš malá rozvinutost (Vietnam nebo Nigérie, případně i Jihoafrická republika).
Zatím posledním hitem jsou CIVETS (cibetky jsou malé šelmy s dlouhým chlupatým ocasem), kam patří Kolumbie, Indonésie, Vietnam, Egypt, Turecko a Jihoafrická republika. U těchto zemí je rovněž jedním z pozitiv rostoucí populace, relativně nízké zadlužení, a rychle rostoucí hospodářství, které není jednostranně zaměřeno a jak říká autor názvu Michael Geoghegan z HSBC, „všechny mají zářnou budoucnost.“ Stejně jako u předešlé skupiny i zde platí, že riziko politické nestability stále trvá.
Má to smysl?
Při pohledu na tyto zkratky určitě kdekoho napadne, jestli ti, kteří tyto názvy vymýšlejí, skutečně seskupují země podle jejich ekonomických výsledků, růstového potenciálu, případně určité podobnosti na trzích, nebo pouze dají dohromady země s takovými prvními písmeny, aby to dávalo nějaký smysl. Problémem těchto nových, i když hezkých a chytlavých zkratek je fakt, že pro některé investory již nejsou tak zajímavé, nebo dokonce důvěryhodné. Jeden názor za všechny: „BRIC zní alespoň seriózně. Ale cibetka? Není to náhodou nějaká zvířecí hormonální žláza?“
Ideálním řešením pro investory nakonec bude udělat průnik obou skupin a vybrat tak země, které jsou potenciálními nástupci zemí BRIC podle obou kritérií. Největšími favority tak budou Vietnam, Indonésie a Jihoafrická republika. To bychom mohli mít zkratku VISA. To nezní špatně a určitě dost honosně. Jen si nejsem jist, jestli by s tím samotná společnost zaměřená na platební karty souhlasila. A možná by se to nelíbilo jejímu největšímu konkurentovi, a museli bychom vymyslet zkratku i jemu. Takže další skupinou by bylo Mexiko a Kolumbie a měli bychom i MC.
