CZK/€ inf%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ inf%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Petr Zámečník

29. 11. 2012

7 komentářů

Přežije penzijní reforma příští vládu?

 


 

Penzijní reforma po desítkách let politických tahanic dospěla do stádia realizace. Potřebné zákony jsou navzdory nevoli opozice (zejména ČSSD a KSČM), senátu i prezidenta schváleny a od ledna se rozběhne fondový systém naostro. Ani tím ovšem obstrukce a odrazování potenciálních zájemců o vstup do 2. pilíře nekončí. Naopak se stupňuje.

Fondový penzijní pilíř je závislý na účasti lidí. Pokud bude klientů málo, nebudou moci být prostředky efektivně spravovány. Nepodařilo-li se Sociální demokracii zablokovat reformu v legislativním procesu, zkoušejí využít negativní marketing. „Lidé by do něj neměli vůbec chodit,“ pronesl na Fóru Zlaté koruny s podtitulem Důchodová reforma na startu Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD, a dodal: „Druhý pilíř bude zrušen. Lidé o peníze nepřijdou, nicméně nelze zajistit, že bez transakčních nákladů.“

Nelibost nad penzijní reformou opozice dává hlasitě najevo již dlouho. Jan Mládek dokonce obdivuje způsob znárodnění penzí v Maďarsku premiérem Viktorem Orbánem: „Pan Orbán v Maďarsku neznárodnil penzijní fondy. Jen nastavil podmínky pro větší výhodnost prvního pilíře. Zároveň v druhém pilíři zůstali jen ti, kteří to explicitně chtěli.“

Premiér Petr Nečas na projev Jana Mládka reagoval stručně: „Ještě na závěr zazpívat Internacionálu, a je obrázek kompletní.“ Znárodnění, k jakému došlo v Maďarsku, je podle jeho názoru extrémní řešení, ke kterému by v Česku dojít nemělo. Bohužel k podobnému kroku v české kotlině již jednou došlo – v padesátých letech při měnové reformě. Když přičteme proklamace socialistů…

Ve svém vystoupení na Fóru Zlaté koruny se předseda vlády věnoval především zdůvodnění, proč je reforma nezbytná a proč je nutné diverzifikovat zdroje příjmů penzistů, které z 95 % plují z průběžného systému. „Lidé mají dojem, že si celý život odkládali na penzi, přičemž se jim velmi obtížně vysvětluje, že si na penzi nespořili, ale všechny peníze byly vyplaceny obratem penzistům.“ Zavedením byť malého fondového systému se prolomí psychologická hranice a lidé si skutečně začnou na penzi spořit.

REKLAMA

S tím nesouhlasí sociální demokrat Milan Štěch, předseda Senátu ČR: „Chybí garance výnosu, investiční rizika jsou přenesena na občany, což je nezodpovědné. Nejsme dostatečně vyspělí, abychom mohli zvažovat investiční rizika. Neznáme výši penzí z druhého pilíře, který často nenahradí to, co vypadlo v prvním pilíři.“

Poslední výtka je poměrně oprávněná. Z naspořených peněz ve 2. pilíři si bude muset penzista povinně koupit rentu vyplácenou pojišťovnou. Na výběr bude mít ze tří možností: doživotní rentu, doživotní rentu s tříletou pozůstalostní a dvacetiletou rentu. Pojišťovny budou vycházet z úmrtnostních tabulek a bude záviset na jejich nastavení a na výši nákladů a rizikových marží kalkulovaných pojišťovnami.

Výhodou průběžného pilíře je, že není přímo závislý na pojistné matematice. Jeho základem je, že množství vybraných peněz se má rovnat výdajům na penzi. Obsahuje ale jiná rizika. Všechna shrnul u obou pilířů Luděk Niedermayer z Deloitte ČR. V zásadě jsou stejná u obou pilířů, ovšem s různým důrazem. Fondový pilíř je více náchylný na tržní riziko a zpomalení ekonomiky, průběžný systém podléhá více politickému riziku.

Investiční riziko si člověk může i ve druhém pilíři minimalizovat. Je-li konzervativní, může volit fond státních dluhopisů, který garance státu obsahuje. Dokonce je pak podle Radka Urbana, náměstka ministra financí, jistota větší než u průběžného systému: „Vyjednávací síla investorů do státních dluhopisů je vyšší než vyjednávací síla budoucích penzistů.“

REKLAMA

Tomáš Holub, ředitel Sekce měnové a statistiky ČNB, hodnotil makroekonomický dopad reforem: „Z pohledu ČNB je malá reforma velkou, ale velkou reformu vnímá jako malou. Druhý pilíř je sice politickou vlajkovou lodí reformy, faktický dopad je ale z makroekonomického pohledu malý. Jeho zavedením pochopitelně vzroste schodek průběžného systému, ale nikterak výrazně.“ Větší význam než tahanice o druhý pilíř mají parametrické změny v rámci „malé penzijní reformy“.

Nejdůležitější změnou bylo podle Tomáše Holuba zvyšování věku odchodu do důchodu. „Změna, která by v jiných zemích vyvolala bouře protestů, prošla velmi hladce,“ podivoval se. Za hladkým průchodem malé penzijní reformy ovšem může stát odvedení pozornosti a diskusí k velké penzijní reformě.

S velkým významem malé penzijní reformy souhlasil i Miloš Zeman, bývalý premiér a kandidát na prezidenta. Jeho vláda odkázala svým nástupcům peníze z privatizace společnosti Transgas a chtěla po ní, aby alespoň 40 mld. Kč použila na penzijní reformu. „Ta je ale rozfrcala,“ posteskl si. Miloš Zeman se opřel do současné politické scény, která není ochotná najít jednotnou penzijní reformu: „Konsenzus je možný tehdy, jedná-li se konsenzus politických elit. Kde nejsou politické elity, což je současný stav politické scény, není konsenzus možný.“

Bude fondový systém úspěšný? „Klíčová bude míra zapojení do druhého pilíře,“ hodnotí situaci Tomáš Holub. Zda bude zapojení lidí dostačující, závisí jednak na kalkulacích výhodnosti, jednak na vyhodnocení politického rizika a „slibů“ Sociální demokracie.

Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Zlatou korunu se s jistotou hodlá do druhého pilíře zapojit 2 % dotázaných a dalších 11 % považuje vstup za pravděpodobný. Důvěra v druhý pilíř tak neustále klesá. To odrazuje nejen další potenciální zájemce, ale i penzijní fondy. Bohužel míra zapojení lidí je také rozhodující faktor, který rozhodne, zda penzijní reforma přežije příští vládu. Premiér Petr Nečas je přesvědčen, že ČSSD nakonec penzijní spoření ve druhém pilíři nezruší.

Čtěte z Fóra Zlaté koruny „Penzijní reforma na startu“:

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • stas

    30 listopadu, 2012

    Já si myslím, že v takzvané důchodové reformě vůbec o důchody nejde a že je to pouhý trik vlády a ministra financí,

    Co tato takzvaná reforma deklaruje?

    Říká: „Teď si vezmi ze svého příjmu několik tisíc korun a investuj je do fondu. Dělej to každý měsíc a povinně a potom, za několik desítek let budeš mít souběh státního důchodu a výnosů z důchodového pojištění a budeš se na stáří mít jak prase v žitě.“

    Protože touto filozofií odkládáte část své spotřeby do vzdálené budoucnosti, umožňujete tím vládě tisknout nekryté peníze a zároveň nemít inflaci. Takže vláda má benefit ihned za vágní příslib vašeho benefitu někdy ve vzdálené budoucnosti.

    Většina námitek se točí kolem toho, že fondy mohou být vytunelovány popřípadě mohou zkrachovat.

    JENOMŽE je tady ještě jeden fenomén, který se NEZDŮRAZŇUJE.!!!!!!!!!!!­!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    Důchodové fondy již v době, kdy byly založeny, měly povinnost investovat pouze do „bezpečných aktiv“, čímž se myslely státní dluhopisy. Když si přečtete komentáře Jiřího Rusnoka staré jenom několik málo let tak zjistíte, že pan Rusnok se ohnivě rozčiloval a bojoval za to, aby fondy mohly investovat i do „rizikových aktiv“, čímž se myslel akciový trh. Potom přišla krize na akciových trzích a všechny fondy (kromě našich) měly velké ztráty na svých akciových portfoliích. Pan Rusnok tenkrát najednou nějak zmlknul.

    Dnes však již vidíme, že státní dluhopisy už dávno nejsou „bezpečná aktiva“. Alespoň tedy ty řecké ne. Možná že si vzpomenete, že prvním krokem k sanaci řeckých dluhů byl významný odpis pohledávek „soukromých investorů“. Kdo to byli ti „soukromí investoři?“ To byly prosím řecké důchodové fondy. !!!!!

    Takže když se zjistilo, že Řecko své dluhy nezvládne, tak se hledalo, jak je snížit. Banky ani cizí státy se nedaly a Řecko jim musí vracet všechno do posledního krejcaru. Ovšem peníze řeckých důchodců, to je jiné kafe, těm se prostě sebralo 70% úspor a řeklo se jim, že mohou být rádi, že jim zůstalo aspoň těch 30%. (Jinak jednomu zaplatit všechno a druhému zlomek je přesně definice trestného činu „zvýhodňování věřitele“ teda když se to dělá v menším. Když to samé dělají státy je to zjevně v pořádku.)

    Jenomže toto se u nás říkat nesmí, protože když je to tak, tak který blázen by dal svoje ušetřené peníze do důchodového fondu? Takže těm, co odepsali své peníze se velmi důsledně říkalo pouze „soukromí investoři“ a ani slovo o tom, že jsou to vlastně důchodci.

    Myslí si snad někdo, že u nás to dopadne jinak? Vždyť toto je přece ten důvod, proč vláda tolik podporuje ony pilíře důchodové reformy. To není vůbec o důchodech a důchodcích. Vláda potřebuje někoho, kdo by od ní teď a v nejbližší budoucnosti koupil státní dluhopisy a kdo je navíc tak bezmocný, že mu je bude moci ve vzdálenější budoucnu klidně nezaplatit a ještě jej vysmát!

    Takže jaký je slavný mechanizmus oněch pilířů?

    1.) Lidé si budou spořit do důchodových fondů. Nejlépe, kdyby tak činili povinně, pokud to neprojde tak se udělá oblbovací kampaň aby tam spořili dobrovolně.

    2.) Fondy budou mít miliardy a správcům fondů se povede fajn. Když někdo spravuje miliardy tak sám nebude socka, to dá rozum.

    3.) Miliardy musí investovat. Investovat ze zákona může pouze do bezpečných státních dluhopisů. Nakoupí je od Kalouska, kterému tím umožní levně zvyšovat deficit a financovat projekty, které se dají báječně přes kamarády tunelovat.

    4.) Když bude deficit neúnosně veliký, tak přesvědčí kamarády správce fondu aby dluhy odepsaly. Když ne všechny tak aspoň 70%.

    5.) Důchodci šetří celý život a nakonec zjistí, že na účtu nemají nic.

    Není to báječný systém? Jedinou vadu na kráse má, že povinné šetření do fondů v parlamentu neprošlo a oblbovací kampaň zase tak účinná nebyla. Takže šetřílků moc není. Rusnok to vzdal a nadává Kalouskovi a jeho partě do neschopných idiotů, že nedokázali prosadit povinné stoprocentní šetření do fondů.

    Co s tím? Poradíte někdo Kalouskovi a Rusnokovi? Nebo máte jiné mínění???

    Odpovědět

  • vasek

    30 listopadu, 2012

    jedná věcná – fondy nebudou muset investovat pouze do st. dluhopisů…

    Odpovědět

  • stas

    30 listopadu, 2012

    V tom pripade nepotrebuji fondy abych mohl investovat do fondu, to umim naprimo

    Odpovědět

  • vasek

    30 listopadu, 2012

    v tom případě jde o nepochopení druhého pilíře…

    Odpovědět

  • stas

    30 listopadu, 2012

    At to probiram z jakekoliv strany, tak to normalne nejsem schopen pochopit! Co to vlastne je ten druhy pilir????

    Odpovědět

  • Compliance

    30 listopadu, 2012

    Až na několik (téměř bezvýznamných)ma­ličkostí trefný popis situace. Škoda jen, že text nemůže být otištěn na nějakém čteném serveru. Snad ještě jedna malá zajímavost. Sice vytržená ze souvislosti, ale vzhledem k blížící se volbě presidenta, hodná zaznamenání. Miloš Zeman považuje „svého“ ministra financí Jiřího Rusnoka za nejlepšího ministra financi v posledních dvaceti letech. A jeho (Rusnokův) nesouhlas s konečnou podobou 2.pilíře za další významný argument proti reformě :). Miloše Zemana si vážím, ale tady je zřejmé, že už některé souvislosti nedomýšlí. Jeho levicoví voliči konečně také ne :). On už to tak moc nepocítí, jeho voliči ale setsakramentně!

    Odpovědět

  • stas

    30 listopadu, 2012

    S tim Zemanem a vazenim bych byl opravdu moc opatrny!!!! Stejny hrabos jako ostatni, ne -li horsi

    Odpovědět