Příběh o britské libře: Jak ztratit kredibilitu během pár dní a poučení pro nás

Právě v září se dokonce blížila k tzv. paritě (tzn. poměr 1:1) na měnovém páru GBPUSD, ale z důvodu včasných zásahů britských tvůrců hospodářské politiky a částečnému uvědomění si vlastních chyb se tomu tak nestalo.

zdroj : Yahoo Finance, vlastní zpracování

Co se tedy na Britských ostrovech stalo?

Dnes již bývalá premiérka Spojeného království Lizz Truss se netajila svými ideami nízkých daní, které zmiňovala i při své kandidatuře na předsedkyni Konzervativní strany po odchodu Borise Johnsona z postu ministerského předsedy. Mini-budget, v překladu extra rozpočet připravený vládou z důvodu neobvyklé ekonomické situace, představený 23. září její záměry ohledně snižování daní pouze potvrdil. V návrhu stálo, že britská vláda provede takové daňové škrty, které budou státní kasu stát 45 miliard liber z důvodu stimulace ekonomické aktivity.

Tento návrh však nezískal přízeň finančního trhu, který úmysl pomoci občanům vyhodnotil jako ohrožující pro britskou stabilitu. Bezprostředně se to projevilo na devizovém trhu, jelikož britská libra oslabila a zvýšil se výnos z tamních státních dluhopisů. To je dáno růstem rizikové přirážky ze strany investorů, kteří měli obavy nad možnými nepříznivými důsledky těchto daňových opatření. Fiskální nejistota se tak postarala o tyto nevídané turbulence na britských finančních trzích.

^REKLAMA

Dluh Velké Británie vůči HDP, který se nachází blízko 100 %, zapříčiňuje nutně jeho vyšší obsluhu. Těmito daňovými škrty by se však obsluha ještě zvýšila a tlačilo by to na další rozpočtové potíže Britských ostrovů.

Další z obav investorů, která způsobila v Británii vysokou volatilitu, je možné další podpoření všeobecného nárůstu cenové hladiny. Tamní meziroční inflace totiž dosáhla v září 10,1 % a hodnot mezi 9-10,1 % nabývá již od dubna. Na tato data reaguje britská centrální banka, která zvýšila svou základní úrokovou sazbu již na 3 %. Právě podpora růstu inflace ve formě snížení daní by se projevila na přírůstcích v indexu spotřebitelských cen, což by Bank of England vyzvalo k dalšímu, razantnímu utažení měnové politiky.

To by ale mělo dopad právě i na dluhopisový trh skrze vzrůstající úroky na státních dluhopisech. Tím by se tak vládě zvýšila cena financování dluhu, což nadále podporuje fiskální nejistotu. V případě, že by bývalý ministr financí Kwasi Kwarteng oznámil, čím tuto rozpočtovou “díru” zaplní, pravděpodobně by reakce trhů nebyla tak markantní, ale žádná zmínka o vyrovnání těchto příjmových výpadků nezazněla.

Uklidnění situace?

Britská vláda stáhla po čase svůj návrh na snížení daní bohatým, který přispěl k částečnému uklidnění na finančních trzích. Sice šlo jen o symbolické gesto, jež by z celkového deficitu 161 miliard činilo pouze 2 miliardy. Pomohlo však libře v oživení. Nejdůležitější zprávou pro britské trhy bylo jmenování nového ministra financí Jeremyho Hunta, potvrzujícího kompletní přepracování návrhu jeho předchůdce Kwartenga. Podle britského magazínu The Guardian chystá omezení výdajů ve výši 35 miliard liber a zvýšení daní, které přinese 25 miliard liber. Konkrétní čísla však ministerstvo odmítlo komentovat a čeká se tedy na 17. listopad, kdy svůj “fiskální” návrh Hunt představí v parlamentu. Výnosy z britských třicetiletých státních dluhopisů na toto konto zažily jeden z nejrychlejších poklesů ve své historii, zatímco libra prolomila hranici 1,1 na měnovém páru GBP-USD. Není to však pouze Huntova zásluha, ale libře pomohla také rezignace Lizz Trusové, kterou ve funkci nahradil Rishi Sunak.

Schodek běžného účtu platební bilance a fiskální deficit ale budou nadále působit britské měně oslabující tendence. Tato situace bude vytvářet další proinflační tlaky v ekonomice Spojeného království. Dovážené zboží se tím totiž nadále zdraží. Británie importuje 46 % potravin, plyn a benzín či technologie, což nadále ztíží život tamním obyvatelům. Navíc na to bude muset Bank of England reagovat dalším zpřísňováním měnové politiky dle svého mandátu, jež ji ukládá udržovat inflaci na 2% cíli.

Jsou britské patálie varováním pro nás?

Jak vidíme, nezodpovědnost výkonné moci dokáže způsobit problémy měnové politice, rozpočtové udržitelnosti a též finančním trhům. Podobnou situaci si nedávno zažila také tuzemská vláda, když někteří vládní činitelé oznámili možnou retroaktivitu daně z mimořádných zisků, načež začaly padat akciové tituly na pražské burze. Stejně jako v britském případě tak byl tento návrh stažen. Tyto komplikace by tak měly sloužit jako varování pro vlády i centrální banky po celém světě, že kredibilita se buduje velmi těžce, ale ztrácí se velmi snadno.

Autor: Martin Kylar, analytik ECONET, redakčně upraveno