Evropská unie je stále považována za velmi volný spolek suverénních zemí, které se starají o vlastní problémy a EU nemá v tomto směru prakticky žádnou moc. Snahy o centralizaci na jakékoli úrovni se setkávají s větším, nebo větším odporem (naštěstí), existují zde velké rozdíly kulturní, jazykové a samozřejmě také v životní úrovni jednotlivých zemí. Problémem je také skutečnost, že EU a měnová unie nejsou jedno a to samé.
Státy USA jsou naproti tomu brány jako jeden svazek a všechny problémy, včetně fiskální a rozpočtové politiky jsou investory hodnoceny na federální úrovni. Problémy na úrovni samotných států a měst, zdá se, momentálně nezajímají prakticky nikoho. Nebo to tak alespoň na první pohled vypadá. Do budoucna jde ale podle některých ekonomů o časovanou bombu, která může nadělat americké ekonomice velké problémy.
Tuto teorii v poslední době razí především Meredith Whitney, ředitelka Meredith Whitney Advisory Group, podle níž by se několik desítek měst, ale i států mohlo v průběhu roku 2011 dostat do problémů se splácením svých dluhů, což by mohlo vést ke ztrátám až ve výši stovek miliard dolarů. Možnost defaultu dluhopisů některých měst, nebo států v USA přitom není novinkou a o tomto riziku se mluví více či méně otevřeně již od roku 2008. V první polovině roku 2009 upozorňoval na možnost insolvence na úrovni místních samospráv a států Warren Buffett a také ratingová agentura Moody’s snížila výhled prakticky všem místním vládám v USA, bez výjimky. Nejistotu na trhu s municipálními dluhopisy dokazují také velké výprodeje, které trvají již sedm týdnů v řadě.
Krize podobná té bankovní
Podle Meredith Whitney jsou některá města a zejména státy (resp. jejich dluhy a deficity) vážnými adepty na to, aby způsobily další kreditní krizi podobnou té, kterou způsobily banky před několika lety. Právě podobnost mezi bankami a státy je podle Whitney kritická a je velmi nebezpečná. Státy jsou na jedné straně extrémně zadlužené a na druhé straně mají velké výdavky, na něž používají hodně spekulativního kapitálu. „Dluhy států se od roku 200 zdvojnásobily a výdaje rostou mnohem rychleji než příjmy,“ říká Whitney. Její společnost pracovala poslední dva roky na zprávě, kterou koncem roku publikovala na veřejnosti a v níž upozorňuje na nebezpečí, které představují zadlužené státy.
Jak Whitney tvrdí, situace jí natolik připomínala období před bankovní krizí, že se na tom tozhodla pracovat, i když mnoho údajů bylo nedostupných a netransparentních. Její výzkum ukázal, že mezi americkými státy existují také zdravé a odpovědné výjimky, jako například Texas, Nebraska, nebo Virginie, které se o své finance v poslední době dokázaly postarat. Ale takové státy, jako jsou Kalifornie, nebo Michigan jsou hrozbou, že federální vláda bude muset opět „vysolit“ stovky miliard dolarů na jejich záchranu. A podobně jako tomu bylo u bank, i zde se mohou ti odpovědni cítit poněkud poškozeni.
REKLAMA
Problémem podle Whitney je rovněž skutečnost, že velkou část finančních fondů států dnes financuje vláda. Tyto peníze ale od poloviny příštího roku už nebudou k dispozici, protože dojde k ukončení vládních stimulačních opatření, což může vést jak k problémům na trzích s municipálními dluhopisy a k jejich defaultům, tak následně k snižování sociální podpory, propouštění apod. Mnoho lidí v USA rovněž využívá investice do municipálních dluhopisů jako zabezpečení na stáří, protože jsou dlouhou dobu považovány za jednu z nejbezpečnějších investic. O samotných bankách, které mají v těchto dluhopisech miliardy dolarů ani nemluvě. Všechny tyto faktory spojené s defaultem pak velmi lehce mohou způsobit sociální nepokoje, kterým se chce samozřejmě každý vyhnout. K tomu, aby se dostal prakticky celý systém na kolena, přitom není potřeba, aby své závazky nebyla schopna splácet polovina států. Stačí pouze několik.
Ještě horší než v časech Velké deprese?
Podle Whitney se situace podobá Velké depresi, kdy k neplacení dluhů došlo ve stovkách případů, akorát s tím rozdílem, že některé státy jsou dnes na tom ještě hůře. Podobně, jako v Evropě doplácí na problémy zemí euro, i problémy amerických států mohou mít neblahý vliv na dolar. „Bude to mít vliv také na všechno ostatní a samozřejmě na zotavení ekonomiky USA.“
Najdou se samozřejmě takoví, kteří o prohlášeních Meredith Whitney pochybují, nebo je považují za nesmysl. Analytik Richard Larkin tvrdí, že její tvrzení o tom, že neplnění závazků ze strany států bude znamenat škody ve výši stovek miliard dolarů, je směšné a zároveň nezodpovědné a přivádí jej k zuřivosti, protože to má negativní vliv na portfolia mnoha investorů. On sám sice tvrdí, že je si vědom problémů na straně několika států, a připouští možnost problémů, ale škody v řádu stovek miliard dolarů nejsou na pořadu dne. Jak se sám vyjádřil, sází na to svou kariéru (řekl bych, že jsou to klasická silná slova těch, kteří vidí problémy, až když je musí řešit, což je samozřejmě pozdě). Poslední skupina odborrníků by v souladu s dnešní federální politikou situaci vyřešila další vládní pomocí, na něco podbného však nemusí být jak peníze, tak ani politická vůle.
