Změnit finančně poradenskou společnost není pro finančního poradce jen tak. Musí se smířit se ztrátou následných provizí z již uzavřených produktů, musí se vyrovnat s právními následky a často ztratí i část svého týmu. To jsou faktory, které nelze vykompenzovat o pár procent vyšší provizí ani jednorázovou finanční dotací. Poradce taková nabídka nezláká…
…pokud již není rozhodnut odejít. A k rozhodnutí k odchodu musí dozrát. Zrání v tomto směru ale nepomáhá nahlodávání ani sliby ze strany konkurence. Důvod se nachází vždy uvnitř současné finančně poradenské společnosti. To je také společný bod, který jmenovali všichni poradci, s nimiž jsem se o jejich odchodu z původní finančně poradenské společnosti v nedávné době bavil.
Nejčastějším důvodem byla nemožnost změnit některé procesy či produktové zaměření původní společnosti nebo nedostatečná podpora. Kvůli nedostatečné podpoře (ať již marketingové, analytické či jiné) ovšem odcházejí zpravidla lidé, kteří mají nejprve snahu o změnu uvnitř společnosti.
Dalším důvodem byly akce společnosti či nadřízených, které poradci vnímali jako podraz. Tím může být i „prostá“ změna kariérního plánu či jiných podmínek pro práci, ale někteří poradci mají zkušenosti i mnohem tvrdší. Podle závažnosti pak poradci buď zůstávají, ovšem pochopitelně již jejich zapálení a loajalita klesá a stávají se snadnějším terčem head-hunterů, nebo rovnou odchází a hledají sami štěstí jinde.
Finančně poradenská práce je především o důvěře. A nejen o důvěře mezi klientem a poradcem, ale i v rovině mezi poradcem a finančně poradenskou společností. Důvěru poradce ve společnost může podlomit i personální otázky. Pokud poradce nebude důvěřovat svému nadřízenému, že dostane adekvátní podporu, pokud manažer nebude důvěřovat vedení společnosti, že stojí na jeho straně, pak také roste tendence ke změně. Aby poradce o změně ale začal v takovém případě vážně uvažovat, musí se jednat o neřešitelné osobní rozpory nebo o kombinaci s dalšími důvody.
REKLAMA
Společnost, které houfně odcházejí poradci, by tak měla v prvé řadě hledat příčiny odchodů u sebe. Hlavní otázka by měla přitom znít: Po jakých změnách finanční poradci volali a nebyli vyslyšeni? Odpověď pravděpodobně nezabrání odchodu poradců (i když i to se občas povede), ale přinejmenším sníží pravděpodobnost odchodu poradců v budoucnosti. Výši provizí, které jsou na českém trhu již relativně srovnané, může přitom společnost nechat až na poslední příčce.
