Proč si mají OSVČ platbu sociálního pojištění promyslet?

Vyměřovacím základem pro odvod sociálního pojištění je 50 % z daňového základu. Současně však nesmí být vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, který je za rok 2011 částka 74 220 Kč. Sazba důchodového pojištění je 29,2 %.

– Minimálně musí odvést všechny OSVČ na sociálním pojištění za rok 2011 částku ve výši 21 673 Kč. I když jsou ve ztrátě nebo vykazují minimální zisk.

– Jestliže je 50 % ze základu daně vyšší, než minimální vyměřovací základ, tak musí být pojistné odvedeno z této částky.

Všechny OSVČ však mohou dobrovolně odvádět na důchodovém pojištění více. Aby měly vyšší důchod. Tento krok je však nevýhodný. Lepší variantou je více spořit a investovat „ušetřené“ peníze. Zhodnocení bude vyšší, než o kolik by se zvýšil státní důchod.

Praktický příklad

OSVČ pan Černý vykázal za rok 2011 zisk 200 tisíc Kč. Kolik zaplatí na sociálním pojištění?

• Vyměřovací základ je 100 000 Kč (200 000 Kč x 50 %)

• Sociální pojištění za celý rok je 29 200 Kč (100 000 Kč x 29,2 %)

Pro důchodové účely se bude počítat za rok 2011 příjem ve výši 100 000 Kč. Rozhodující je tedy vyměřovací základ. Nikoliv zisk. Vyměřovací základ ve výši 100 tisíc Kč přitom odpovídá měsíční mzdě 8 333 Kč. Proto bude státní důchod minimální. Minimální vyměřovací základ 74 220 Kč odpovídá při výpočtu důchodu měsíční mzdě 6 185 Kč, což je méně než minimální mzda.

Výpočet důchodu při minimálních platbách

Pro názornost si vypočítáme důchod v roce 2012 u občana, který by po celou dobu platil minimální důchodové pojištění. Za rok 2011 by byl tedy vyměřovací základ 74 220 Kč, což odpovídá měsíční mzdě 6 185 Kč (74 220 Kč: 12). Žadatel o důchod získá 40 let pojištění. Příklad je zjednodušen, protože při výpočtu důchodu v roce 2012 se hodnotí příjmy za roky 1986 až 2011. Takže několik málo odpracovaných let by vstoupilo do výpočtu. Ve výpočtu budeme od toho abstrahovat. Osobní vyměřovací základ bude tedy 6 185 Kč a doba pojištění 40 let.

Měsíční důchod při minimálních platbách sociálního pojištění odpovídá necelým 6 tisícům měsíčně. Což je skutečně velmi málo.

Co takhle platit dvojnásobně více?

Nyní si spočítáme, o kolik by se zvýšila měsíční penze, pokud by se po celou dobu odvádělo důchodové pojištění ve dvojnásobné nebo čtyřnásobné výši.

• Při dvojnásobné výši by se za rok 2011 odvedlo na důchodovém pojištění 43 345 Kč. Vyměřovací základ by byl 148 440 Kč (74 220 Kč x 2). Vyměřovací základ 148 440 Kč přitom odpovídá měsíční mzdě 12 370 Kč. Dvojnásobně vysoké zálohy by se musely platit po celých 40 let. Zjednodušeně opět počítáme, že se platilo pojistné celých 40 let.
• Při čtyřnásobné výši by se za rok 2011 odvedlo na důchodovém pojištění 86 689 Kč. Vyměřovací základ by byl 296 880 Kč (74 220 Kč x 4). Vyměřovací základ 296 880 Kč přitom odpovídá měsíční mzdě 24 740 Kč. Čtyřnásobně vysoké zálohy by se musely platit po celých 40 let. Zjednodušeně opět počítáme, že se platilo pojistné celých 40 let.

Zdroj: vlastní výpočty autora

Závěrem

Jak vidíme na uvedených příkladech, tak se dobrovolně vyšší platby na důchodovém pojištění nevyplatí. Při čtyřnásobně vyšších platbách totiž stoupne penze ani ne dvojnásobně. Současně se důchodové pojištění odvádí 40 let, zatímco v průměru čerpá občan penzi cca. 17 let. Čím vyšší platby na důchodovém pojištění, tím vyšší nepoměr mezi odvody na pojistném v produktivním věku a čerpanou penzí v důchodu. Pro OSVČ je tedy výhodnější, než si dobrovolně platit na důchodovém pojištění více, zvýšit vlastní finanční zabezpečení na penzi prostřednictvím vlastních investic nebo spoření.