Proč zlato oslabilo? A vyplatí se do kovu investovat?

Cena zlata letos prozatím mírně klesla, a to o 6 procent v amerických dolarech a o 7 procent v korunách. Neznamená to ale citelný propad, protože cena klesá po rekordním roce, kdy zlato zaznamenalo největší růsty za poslední desetiletí a dostalo se na historicky nejvyšší hodnoty. Například loni v létě se unce drahého kovu prodávala za 2100 dolarů, zhruba 46 tisíc korun.

„Letošní poklesy ceny tak můžeme chápat jako určitou korekci růstu,“ říká Pavel Ryska, analytik J&T Banky a dodává: „Konkrétním důvodem letošního poklesu pak byl zejména růst výnosů na státních dluhopisech. Když rostou výnosy státních dluhopisů, zlato má mezi relativně bezpečnými aktivy větší konkurenci. Jinými slovy, pokud například desetileté americké státní dluhopisy loni v létě nabízely výnos do splatnosti pouze 0,5 procenta ročně a nyní je to 1,6 procenta, odlákají některé investory od jiných bezpečných aktiv včetně zlata.“

Podle Jana Rožka, obchodního ředitele společnosti Zlaťáky, je současná cena zlata určena hlavně rostoucí poptávkou po špercích, investičních slitcích a mincích. „Zvýšení úrokových sazeb na světových trzích způsobuje, že spekulativní investoři prodávají zlato s výhledem na budoucí pokles ceny, kdy zlato opět nakoupí. Trend vyšších úrokových měr je dán jednak lepšími ekonomickými vyhlídkami, ale i vyššími inflačními očekáváními,“ doplňuje.

Investiční poradce Michal Nedbal se domnívá, že cenový pokles zlata v uplynulém kvartále je spíše sezónní, z pohledu posledních dvou dekád přirozený a je součástí růstového trendu. Upozorňuje na to, že se začíná mluvit o vyšší inflaci, a právě tu má zlato rádo. „V takovém období inflaci významně předhání a stává se pro běžného smrtelníka téměř jedinou možností, jak své úspory chránit,“ dodává.

^REKLAMA

Zlato je stále ve hře

I přes nárůst ceny zlata v posledních měsících se většina oslovených analytiků přiklání k tomu, že investice do drahého kovu mají stále potenciál a mohou například pomoci ochránit prostředky před inflací.

„Vložení financí do zlata je z dlouhodobého hlediska bezpečná investice. Investovat do zlata se vyplatí v každé době, pokud počítáte s tím, že tyto prostředky nebudete potřebovat v delším časovém horizontu. Cena zlata totiž krátkodobě může klesat, ale z dlouhodobého hlediska bude vždy růst, respektive bude růst jeho cena vyjádřena v penězích,“ konstatuje Jan Rožek.

Způsob investice do zlata podle Pavla Rysky záleží spíše na preferencích investora než na aktuálním tržním prostředí. „Investice do fyzického zlata předchází rizikům finančního systému a je vhodná pro velmi dlouhodobou držbu, ale nese s sebou náklady na úschovu a zabezpečení drženého drahého kovu. Investice přes ETF fond na burze přináší jednoduchost obchodování a je vhodnější pro ty investory, kteří chtějí mít pružnost okamžitého prodeje nebo přikoupení. Pro velmi konzervativní investory je nevýhoda, že investice přes ETF fond je zprostředkovaná a vždy obnáší určité riziko protistrany,“ dodává.

Spíše k fyzickému držení zlata se ale kloní Michal Nedbal. „Papír snese všechno, a aby vlády splatily obrovské dluhy, které si nabraly a nejspíš ještě nabírat budou, musí zvedat daně. Proto se objevují informace o zvedání daní z akcií, z nemovitostí, z kryptoměn. Je to opět přirozený důsledek zadlužování. Protože stát prostě nemá jiný příjem než z daní svých občanů. A pokud nechci, aby mě stát nemohl zdanit, neviděl mi na účet a do majetku, chci ho mít v podobě, která jej legálně skrývá. Tou je fyzické držení zlata i stříbra,“ vysvětluje.

^REKLAMA

Černý Petr místo zlaté cihličky

Nakoupit a držet zlato fyzicky může být v současné době komplikované, protože je po něm poptávka. Velcí investoři začali nakupovat buď přímo fyzický kov, nebo akcie těžařů zlata. Také centrální banky navyšují zásoby fyzického zlata do svých rezerv. A slévárny mají stále výpadky v dodávkách kovu, takže některé přestaly dodávat menší gramáže. Stačí se podívat na stránky České mincovny – některé jednouncové zlaté cihličky jsou nyní vyprodané, na jiné produkty se čeká až tři týdny.

Podle Michala Nedbala to ukazuje na fyzický nedostatek kovu. „Kdo pak chce vlastnit papír?“ ptá se a dodává: „Kdysi jsem viděl statistiku, že na jednu unci fyzického kovu připadá zhruba 500 majitelů, tedy 499 pomyslných černých Petrů.“

I z tohoto důvodu se investoři mohou poohlížet po alternativě k tradičním drahým kovům. V této souvislosti se v poslední době hovoří hlavně o bitcoinu a dalších kryptoměnách. Úvahy o tom, že by kryptoměny nahradily zlato, jsou ale podle Pavla Rysky předčasné.

„Investoři do zlata a kryptoměn nejsou totožní, jde zatím spíše o oddělené skupiny. Ceny kryptoměn mají mnohem vyšší volatilitu než ceny zlata, a proto pro investory do zlata by náhrada kryptoměnami výrazně zvyšovala rizikovost portfolia. Z mého pohledu by nejprve musela výrazně klesnout kolísavost cen kryptoměn, aby o nich investoři uvažovali jako o alternativě ke zlatu,“ uzavírá Pavel Ryska.