Prosperitní bublina v podání islandské krize?

Island je turistickou destinací, pro kterou je typické koupání v termálních pramenech, gejzíry jako doklad sopečné aktivity, panorama vulkanických skal a drsná severská příroda. Na prostoru o rozloze 100 tis. kilometrů čtverečních, tedy o něco větším než je rozloha České republiky, žije 300 tisíc obyvatel, což je méně obyvatel, než má například podle oficiálních statistik město Brno.

Island je země nevelkého slunečního svitu, převládajícího depresivního počasí a dlouhých zim, ale donedávna také vysoce prosperující ekonomikou.

Charakteristika reálné islandské ekonomiky

Jednou z absolutních výhod Islandu jsou geotermální a vodní zdroje energie, využívané k výrobě elektrické energie v hydroelektrárnách a k vytápění (třeba i venkovních chodníků). Tyto levné energetické zdroje asi také napomohly k růstu průmyslového sektoru hutního zpracování hliníku, kterým se může islandská ekonomika pyšnit. Druhou absolutní výhodou jsou příležitosti k mořskému rybolovu, což se odráží v tom, že podstatná část islandského exportu se opírá právě o mořské produkty.

Terén ostrova je hornatý a sopečný, zemědělsky využitelná je jen asi pětina rozlohy země, což se odráží i v zemědělské výrobě. Zemědělství je zde dotovanou ekonomickou činností, dovoz potravinářských produktů je omezován vysokými cly a jinými ochranářskými opatřeními. Islanďané dováží potraviny, textil, ropné produkty, stroje i zařízení.

Český turista, který Island dříve navštívil, by mimo svých zážitků z lákavé turistické destinace asi vzpomínal relativně vysoké ceny dovážených potravin a služeb náročných na lidskou práci.

Příčiny islandské finanční krize

^REKLAMA

Rozvoj islandského bankovního sektoru

Symbolem novodobé ekonomiky Islandu se stal bankovní sektor. Islandské banky expandovaly do zahraničí a tento rozvoj podnikání financovaly dluhem. Používaly agresivního způsobu úvěrového financování v podobě levných finančních zdrojů v cizích měnách, které ve stabilních dobách umožňovaly podceňovat rizika.

Raketově rostoucí finanční sektor značně převýšil dimenze reálné islandské ekonomiky. Bilanční suma tří hlavních islandských bank byla asi desetkrát větší, než byl roční hrubý domácí produkt Islandu.

Rostoucí islandská koruna a nárůst zadluženosti

Jak rostla v zemi inflace, islandská centrální banka zvyšovala úrokové sazby, čímž islandská koruna dále posilovala. Na trzích zavládla euforie a optimistický sentiment, do islandské virtuální ekonomiky přitékal zahraniční kapitál snažící se využít místní relativně vysoké úrokové míry.

Výkony virtuální ekonomiky i silná koruna podkopávaly ekonomiku reálnou tím, že se islandská produkce na zahraničních trzích stále více prodražovala. Parametry finanční ekonomiky nemotivovaly a nepodporovaly práci v reálné ekonomice. Spotřebitelé v reálné islandské ekonomice mohli žít nad poměry.

Silně zhodnocená islandská koruna také motivovala k vytváření dluhů v zahraničních měnách. Úspory klesaly, výsledky virtuální domácnosti se odrážely v růstu kupní síly domácností, moderním se stalo žití na dluh. Toto vše se z pohledu celé ekonomiky projevilo v ekonomické nerovnováze, ve vysoké zahraniční zadluženosti, vysokém obchodním deficitu (skokový růst dovážené produkce) a rostoucí inflaci (rostoucí cenové hladině).

^REKLAMA

Pokles ratingu a dopad celosvětové finanční krize

Důvěryhodnost islandských bank v očích ratingových agentur a později i celého Islandu klesala a rostly obavy z neschopnosti splatit dluh. Pokles ratingu islandských bank i státu se odrazil ve zvýšení nákladů na přijímané úvěry (byly více rizikové a rostla riziková přirážka) a ztrátách investorů v podobě poklesu hodnoty dluhopisů.

Vzniklá globální finanční krize a neklid na finančních a úvěrových trzích vedl k zamrznutí peněžních toků, což se odrazilo ve zhroucení islandské virtuální ekonomiky a islandské finanční krizi. Ve světle přehodnocení rizik nastalo stahování kapitálu a odliv peněz z Islandu a kurz islandské koruny zažil prudký pád. Ukázalo se, že když se v situaci agresivního financování, náhle poskytování úvěrů omezí, nastává zásadní problém – systém padá, podobně jako padá domeček z karet při vytáhnutí některé z karet.

Dopady islandské finanční krize a vznik krize ekonomické

Dramatický propad islandské měny, dluhopisů a jiných aktiv

Díky znehodnocení islandské koruny (v průběhu roku o 50%) se banky a domácnosti, zadlužené v cizích měnách, ocitly pod tíhou velkých dluhů. Oslabení koruny se následně promítlo do cen dovážené produkce, inflace se začala zvyšovat a dosáhla až dvouciferných hodnot.

Nestabilita islandské koruny vyvolala debaty ohledně možných výhod jednostranného přijetí jednotné evropské měny, a to i když skutečnou příčinou této nestability byla ekonomické nerovnováha (a pokles měny k nalezení nové rovnováhy spíše pomáhá než jí brání). Díky oslabení islandské měny propadla i hodnota islandských dluhopisů a jiných aktiv, což pro zahraniční investory (kupříkladu i české banky nebo české město Hradec Králové) znamenalo ztráty.  

Aktiva a majetek islandských bank zasáhla ztráta v desítkách miliard dolarů a tyto nebyly schopné dostát svým závazkům. Protože islandské koruně nikdo nevěřil, začal mezinárodní obchod váznout a Islandu hrozilo vyhlášení platební neschopnosti.

Kolaps finančního sektoru a run na islandské banky

^REKLAMA

Zadlužení bank a bankovního systému vedly ke zhroucení finančního systému a zastavení plateb mezi Islandem a zbytkem světa. Bankovní sektor zkolaboval, banky přestaly fungovat, islandská měna zkolabovala a peněžní oběh zamrzl. Dceřiné pobočky islandských bank ve Velké Británii, Nizozemsku a Německu vyhlásily insolventnost.

Pobočky obchodních bank musely klientům omezit přístup k jejich účtům, musel být odmítán mezinárodní převod peněz, výběr peněz v hotovosti a další jinak běžné finanční operace. Skutečnost, že se lidé zvyklí na bezhotovostní platební styk a používání platebních karet, ocitli bez peněžních prostředků (i když vlastní peníze zadržované bankou), vedla k zamrznutí reálné ekonomiky.

Úspory a dluhy obyvatel Islandu

Islanďanům, kteří své úspory měli uloženy v penzijních fondech a domácích akciích, se jejich sny a finanční cíle rozplynuly. Ti, kdo podlehli módě dříve levného zadlužování v cizích měnách, se dočkali toho, že se jim při padající domácí měně půjčky v cizích měnách začaly prodražovat.

Dopady do reálné islandské ekonomiky

Každou ekonomiku, kterou postihne finanční krize, čeká pokles ekonomiky reálné, ve které lidé žijí a pracují. Zamrznuté bankovnictví dokáže reálnou ekonomiku ochromit a může znemožnit zapojení do mezinárodního obchodu a spolupráci se zahraničím.

Z krátkodobého hlediska zaměstnavatelům mohou chybět peníze na výplaty, zaměstnanci nemají za co nakupovat a platit své závazky, ekonomika je ochromena. Když v nějaké ekonomice praskne prosperitní bublina, lze očekávat, že zde přichází horší časy, nastává dieta po období přejídání se. Dochází k propadům hrubého domácího produktu, kupní síly i zaměstnanosti.

Na Islandu roste význam reálné ekonomiky, tj. rybolovu, turistického ruchu a dalších činností, ve kterých má Island absolutní výhodu. Zájem o islandskou produkci a místní turistickou destinaci teoreticky zvyšuje slabá islandská měna, což automatizovaně napomáhá k hledání nové ekonomické rovnováhy.

Oslabením domácí měny se prodražují dovážené zboží, což vede k růstu cenové hladiny a k vyrovnání nerovnováhy zahraničního obchodu (při vyšších cenách se méně dováží). Potraviny, benzín a jiné komodity z dovozu zdražují.

Zatímco dříve mohli Islanďané žít z příjmů z virtuální ekonomiky a v místní reálná ekonomika poskytovala pracovní příležitosti pro zahraniční pracovníky, situace se díky zhroucení virtuální ekonomiky změnila. Díky znehodnocení islandské koruny se pro zahraniční pracovníky snížila výhodnost pracovat v místní ekonomice.

Pro obyvatele Islandu je těžké situaci pochopit a smířit se s tím, že dřívější vysoký životní standard skončil. Situace zklamání a beznaděje může vést k emigrační vlně, roste zájem o opuštění země a vystěhování se do zahraničí. Extrémní státní dluh představuje reálnou hrozbu státního bankrotu. Stát na Islandu převzal krachující banky a jejich ohromné dluhy. Stát ručí za depozita vkladatelů a nese náklady vynakládané na podporu a udržení reálné ekonomiky.

Ponaučení z vývoje islandské ekonomiky

V pohledu historické zkušenosti lze konstatovat, že na konci dvacátého století Island zažil období ekonomické i politické stability a růstu životní úrovně. Vznikla krize, která vedla k pádu největších islandských bank, kolapsu islandské měny, znehodnocení peněz Islanďanů a zvýšení hodnoty jejich dluhů.

Optimistické scénáře výsledků virtuální ekonomiky a vyzdvihování islandských zkušeností nahradila pesimistická varování. Varování před možnými problémy nezaznívaly. Z praktického hlediska se zde ukazuje zkušenost, že půjčky v cizích měnách nemusí být tak výhodné, jak se v okamžiku jejich uskutečnění jeví. Kursová rizika vždy mohou udeřit krutou ránu, nikdo nikdy neví, kdy a jak se trendy změní.

Na příkladu Islandu lze vytvořit závěr, že zhroutit se může i vyspělá ekonomika. Ukazuje se zde i systémový problém – zatímco zisky z bankovnictví se rozdělují do kapes investorů a spekulantů, rizika jsou garantována státem a tedy všemi obyvateli daného státu.